Sportovec

Ve výrocích

Fair play je něco, co je pro gentlemana samozřejmé, a gentlemanem by asi každý sportovec měl být. Nějak se mi nezdá normální, že faul je ve sportu samozřejmý prostředek na cestě za vítězstvím.^[1]
— Jiří Menzel
Pro vynikající herectví je nutné být ve stejnou chvíli absolutně soustředěný sám na sebe a současně být schopný spolupracovat s týmem lidí kolem. Prostě být individuálním sportovcem a členem fantastického týmu zároveň. A to jde skloubit velmi těžko.^[2]
— Olaf Lubaszenko
[…] To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě.^[3]
— Juan Antonio Samaranch (k ohlášenému bojkotu LOH 1984 sovětským blokem, z projevu k 90 letům MOV)

↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 351.
↑ "Polská politika je výjimečně bídná," říká Olaf Lubaszenko. ceskatelevize.cz [online]. 2011-07-03 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online.
↑ Olympic Review, č. 157, listopad 1984