Václav Klaus

Václav Klaus (2005)

Václav Klaus (* 19. června 1941, Praha) je český politik a bývalý prezident České republiky.

Výroky

Politická praxe 1989-1992

• Hra na politické šachovnici je pro někoho snad vzrušující, ale vážnost doby, v níž žijeme, a úkoly, které jsou před námi, vyžadují spíše kvalitní politický program a politiky, které ho budou umět realizovat než vynalézavou politickou taktiku (i když připouštíme, že se bez nich politika také neobejde).
  (VK:Proč jsem optimista?1992)
• V naší poněkud nepřehledné době chci šířit optimismus, sebedůvěru, víru ve vlastní síly jednotlivce i v naší "kolektivní" schopnost nalézt východisko, nalézt pozitivní řešení. Nemám rád katastrofické scénáře
• Řešení není v ničem jiném než v důsledném zavedení tržních vztahů, jedině ty nám ukáží, kdo si co skutečně zaslouží. Neztratí se v nich ani ti eventuální Einsteinové nebo van Goghové, ztratí se v nich však zcela jistě ti, kteří toho k našemu krajíci budou přidávat příliš málo a kteří byli zvyklí, že toho bez zásluhy dostávali moc.
  (Literární noviny, 1. 7. 1990)

Politická praxe 1992-1998

• Více takových Kožených je jiná úvaha. Nevím, a nechci nyní analyzovat, jak se vše v této věci otočilo, jakým způsobem byl on dotlačen k odcházení z této země a podobně, ale myslím si, že obrovskou vinu na této změně jeho chování má česká závist, závist lidí vůči komukoliv, kdo o něco usiluje a kdo v něčem získá nějaký úspěch. Takže trivializovat tuto věc já považuji za velmi, velmi nešťastné. Schůze Poslanecké sněmovny PČR, 3. dubna 1997
• Děkujeme vám mockrát a nebojte se, nic nekončí, jdeme dál! (Promluva k příznivcům po Sarajevském atentátu, 28. listopadu 1997 ve Sněmovní ulici v Praze)

Politická praxe 1998-2002

• Jsem přesvědčen, že vládní návrh tiskového zákona musí být ... odmítnut ... i proto, že žádný tiskový zákon nepotřebujeme.
  –Lidové noviny, 18.6.1999
• Prezident by měl veta používat jako šafránu - jednou za desetiletí, a ne se o to pokusit několikrát za týden. Považuji to za pošlapání základních prvků parlamentní demokracie.
  --2001

Politická praxe 2003-dosud

• Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí. Snaha hluk beze zbytku odstranit (nebo jej totálně plánovat a regulovat) je neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti.
  –Odůvodnění veta zákona o hodnocení hluku v životním prostředí 9. 2. 2005 [3]
• I já jsem vlekař! – prezidentovo vyjádření k vetu zákona o tzv. „vlekařských vysokých školách“ (President ČR Václav Klaus vrátil Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko presidenta republiky je vedeno u PS jako sněmovní tisk č. 906/7.), 7. dubna 2006 [4]
• "...Vážení volitelé, pokud toužíte po takovém zítřku, ve kterém je kontrolováno vaše svobodné hlasování a je zastrašován každý, kdo se opováží projevit svůj vlastní názor, pak jsem určitě mužem včerejška. Pokud se cítíte dobře v atmosféře nepřátelství, konfliktu, osočování a zesměšňování, nemohu být váš kandidát, protože jsem se v celé své politické kariéře snažil o férové politické soutěžení a hledání konsenzu a vždy jsem odmítal hrubosti a urážky.
  Pokud nechcete dbát tradic naší civilizace, jejich křesťanských hodnot, důrazu na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím. Chcete-li žít v budoucnosti stvořené z módních vln, kdy bude zakázáno kouřit, ale drogy budou tolerovány, kdy bude manželství institutem na vyhynutí a na radnici budou chodit jen páry k registraci, kdy staré a nemocné budeme milosrdně zbavovat života, kdy nám bude předepisováno, co máme jíst, pít a jak smíme mluvit, pak toto není můj program. Toto není má představa budoucnosti..."
  (kandidátský projev-druhá volba českého prezidenta 2008-2013, Praha-Španělský sál 15.2.2008; zdroj MF-DNES 16.2.2008)

Demokracie, svoboda, nevládní organizace a občanská společnost

• Demokracie je shodou v různosti. Na rozdíl od diktatur nepovažuje jiné mínění za cosi, co je třeba odstranit. Na tom jsme se už v podstatě dohodli. Méně shody je v pochopení, že i demokracie je současně vládou, že není bezvládím či arénou sobců a moralistů.
  (Myšlenky, 2021, s. 45)
  
• Demokracie (zejména parlamentní) není prosazováním apriorního ideálu, není prostorem či živnou půdou pro prosazování jedné jediné pravdy. Demokracie je hledáním, je střetáváním legitimních dílčích zájmů a pohledů na svět.
  (Myšlenky, 2021, s. 46)
  
• Demokracie není zárukou, ale dokonce ani příslibem dokonalého řešení věcí veřejných, nicméně je zárukou a příslibem uznání a respektování plurality názorů a postojů milionů lidí. Je současně prostorem, kde mají tyto velmi rozmanité názory a postoje občanů ústavně garantovaný nárok na existenci a na svou veřejnou prezentaci. Jakkoli je tato vlastnost demokracie klíčová, sama o sobě ještě nezajišťuje, že ve volné soutěži, která ji provází, vždy vítězí názory a postoje nejsprávnější, že jsou vždy a na každém zodpovědném místě ti nejlepší z nás, ani to, že je každý menšinový názor vždy a všude vyslyšen. Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou vítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější. Demokracie také není jistotou, že na její bázi koncipovaný systém státu dovidí na každého, že potrestá úplně každého, kdo se proviní, nebo že pomůže úplně každému, kdo to potřebuje a kdo by si to zasloužil. Demokracie je lidské dílo, a proto má mnoho chyb. Lepší politický systém než parlamentní demokracie – založená na existenci a konkurenci politických stran – však zatím vymyšlen a s úspěchem vyzkoušen nikdy a nikde nebyl.
  (Projev k 28. říjnu, 2009)
  
• Základní stavební kameny naší civilizace nejsou něčím, co vymyslí několik mudrců a co "zavedou" osvícení, demokraticky či nedemokraticky ustanovení vůdcové. Jsou něčím, co vzniklo neorganizovaně a neplánovaně tisíciletým vývojem člověka a lidstva, co vykrystalizovalo během života našich předků, co se uchovalo v jejich dílech, které přežily do současnosti a co se nesmazatelně vrylo i do našeho dnešního života.
  (VK:Proč jsem optimista?1992, kapitola:Proč jsem konzervatistem?)
  
• Svoboda je – pro mě v jediné možné a smysluplné definici – vždy svobodou šancí, svobodou příležitostí, není nárokem na výsledky. Je zakleknutím na startovní čáru, nejde o fotografický záběr či snímek cílové kamery, jak dopadl výsledek soutěže. Svoboda proto také v žádném případě nezajišťuje vítězství všem, přináší vítězství jenom někomu, ale i to mnozí – včetně mě – považují za nejlepší možný systém, jaký si reálně lze představit.
  (VK:Narovinu, 2001, s. 57)
  
• Společnost, která si nechá ubírat svobody pod záminkou fiktivních větších jistot a bezpečí, nebude mít nakonec ani jedno, ani druhé.
  (Projev na XII. kongresu ODS, 2001)
  
• Důraz na jednotlivce, jeho aktivitu, jeho vlastní osobní odpovědnost, která není jenom odpovědností za nějaké vnější věci, ale je primárně odpovědností za sebe samého, to je základ mého vidění světa.
  (První zprava, Cartoonia, 1992, s. 45)
  
• Občanská společnost je polemika se svobodnou společností a je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat.
  (na semináři "o nebezpečí hrozícím obyvatelům Česka ze strany nevládních organizací a vůbec o občanské společnosti" v Centru pro ekonomiku a politiku v Praze, červenec 2005)
  (z článku Nešťastný debakl zeleného osamělce, Právo, 14. 7. 2005)
  (výrok Zelená perla roku 2005)<
  
• Obecně si myslím, že to je další pokus do našeho demokratického politického standardního systému instalovat nestandardní - a v tomto smyslu protisystémový - prvek, který je celá léta znám pod pojmem nepolitická politika. (O Straně zelených)
  • Lidové noviny
• Politická korektnost je jedna z nejzhoubnějších věcí dnešní doby, je stejně děsivá jako marxismus, vrací nás nekonečně dozadu.
• V ranní berlínské dopravní špičce (a dopravním chaosu tisíců aut a kol jsme dali přednost chodkyni a téměř ji srazil vedle nás rychle jedoucí cyklista, který jí přednost nedal) proti nám jela na kole žena, která měla v jakémsi kočárku před sebou dvě malé děti a na prsou dítě třetí. To není výraz zoufalé sociální situace této ženy, to je od ní záměrná agresivní symbolika.

• S existujícími a stále prodlužovanými příkazy a zákazy se nesmíme smiřovat. Ve svobodné zemi má mít člověk právo jít, kam chce. Je-li mu to odpíráno, má se snažit posouvat hranice možného – ne jen pro sebe, ale pro všechny. (Restrikce kvůli koronaviru)

O etice

• O výrazu etika neumím hluboce filozofovat a filozofování o tomto slově ani moc nevěřím.

VK, Narovinu

• Ve chvíli, kdy tato kniha bude v tisku, se pravděpodobně zúčastním v Monte Carlu mezinárodního fóra na téma business ethics: Co může stát dělat proti korupci. Nejprve jsem váhal, jestli mám na tuto konferenci jet, protože si dovedu živě představit, jaké zploštělé, trivializované, povrchní, ofrněné, nafoukané, arogantní postoje tam budou od údajných odborníků na etiku zaznívat, zejména vůči ekonomikám postkomunistických zemí a ekonomikám třetího světa. Nicméně manželka mi docela správně říkala, prosím tě, jeď tam, protože je potřeba, aby to tam také někdo vysvětloval jiným způsobem.

VK, Narovinu

O charitě

• Pomáhejme potřebným, ale hlavně pomáhejme tam, kde to má smysl a kam dohlédneme. To je většinou nedaleko od nás. Dříve než pošleme peníze na konto nějaké organizace, která jich část přepošle do zahraničí, podívejme se, jak žijí naši sousedé, jak žijí lidé v našem domě, v naší vesnici, v našem městě. Rozhlížejme se kolem sebe. Novoroční projev pro rok 2010

Věda

• V debatě s vědci, kteří léta poukazují na špatnou ekonomickou situaci začínajících badatelů, použil argument, že pro vědu je lepší chudoba než opulentní život, který ubíjí myšlení. "O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe, už se hovořilo před sto lety, dosud ale mozky vysáty nebyly",řekl prezident. Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází.
  O tom, že chudoba cti netratí, přesvědčoval V.K. české vědce
• Chci ostře odmítnout tezi, že je jistá odlišnost mezi pohledem obyčejného člověka, který je podle této hypotézy plytký a málo o věcech uvažuje, a postojem lidí „neobyčejných“, kteří jsou o něco více než my ostatní a všechno vidí daleko hlouběji. Myslím, že žádný rozdíl mezi obyčejnými lidmi není, mimo jiné proto, že žádní takoví lidé mezi námi nejsou.
  V.K. Narovinu

Životní prostředí

• Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného. Je to ideologie.(Aula UP v Olomouci, 24.4.1995), získal cenu Nejpitomější výrok z oblasti životního prostředí a ochrany přírody v roce 1995
• S přírodními vědami nemá environmentalismus fakticky nic společného — a co je ještě daleko horší — se společenskými vědami, ač se pohybuje na jejich teritoriu, bohužel také ne. (Modrá, nikoli zelená planeta 2007 s.18)
  
• Environmentalismus není nic jiného než novodobá inkarnace tradičního levičáctví. (Modrá, nikoli zelená planeta 2007, s.33)
• Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce. Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste (19.9. 2006)
• Občas slyšíme, že se svými úvahami o věcech, jako jsou klimatické změny, ekonomové pletou do řemesla meteorologům či biologům, ale to vůbec není pravda. Nic z jejich oborů si nikdo z nás nedovolí komentovat, natož zpochybňovat.
  Ekonomie a globální oteplování, klaus.cz 3. 5. 2007
• Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.
  V rozhovoru pro Hospodářské noviny 9. 2. 2007, Zelená perla 2007
• Viděl jste někdy výrazné tání ledu doopravdy? To se vyskytuje jen ve filmech Ala Gorea. Rozhovor pro německý deník Handelsblatt

Národní knihovna

• Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.
  Klaus by stavbě Národní knihovny zabránil vlastním tělem, 3. 5. 2007 v rozhovoru se zastupiteli Prahy 9 (publikovaly např. Novinky.cz)
  Reakce architekta Kaplického: "Když se stavěla budova obchodního domu Baťa v Praze, vyvolala velký rozruch, ale není znám žádný komentář prezidenta Masaryka." ČeskéNoviny.cz

O sobě

• Veřejnost by se měla hlouběji podívat na pohádku o sametové revoluci, která zde strašnou dobu přetrvává“...„Rozdělování lidí na disent a ne disent považuji za hluboký omyl. Slovo disent bych já sám skoro nikdy nevyslovil, protože to je pro mne nedefinovaná entita,“...„Trvám na tom, že rozkližování komunistického režimu probíhalo na více paralelních frontách“...„Diskutujme například o mých seminářích, které shromažďovaly minimálně tak velký počet lidí jako jakékoliv aktivity takzvaného disentu“.
  

(MF Dnes, 1.12. 2004)

• Jedu lyžovat a stoupnu si do fronty u vleku, co bych dělal také jiného. Na té kotvě pak jedu s člověkem, který to vůbec netuší a začneme si povídat. Ten je z toho často vyplašen a překvapen. Já to skutečně nedělám jako divadélko, jdu prostě lyžovat.

www.klaus.cz

• Přiletěl jsem na jeden den do Guatemaly. Na soukromé univerzitě Francisco Maroquín, posazené v kouzelném údolí v takové skoro džungli, jsem dostal čestný doktorát. Odskočil jsem si tam ze státní návštěvy Mexika. Přijedete tam a oni vás zavedou do knihovny, do dokumentačního oddělení, ukazují vám, co všechno tam mají, a říkají, tak jestli chcete, uděláme malou zkoušku, co je tady v rámci knihovny pod jménem … Ten šok, když zjistíte, co v té guatemalské univerzitě mají mých textů a odkazů na mé texty, je naprosto deprimující. Hned vedle jsou živé sopky. Je to Guatemala. V noci spíte a mezi třetí a čtvrtou hodinou se ozve podivný zvuk, a přestože jste nikdy u sopky nebyli a nevíte, jak má sopka dunět, tak v tom polospánku přesně víte, že to udělala sopka, že to není jiný zvuk. Svou veledůležitost bychom opravdu neměli přeceňovat. Svět je vůči nám hodně shovívavý, hodně férový a hodně pozorný. Ani nevím, jestli si to zasloužíme.

(Narovinu)

• Otázka: Navíc spolu můžete hovořit italsky.

Odpověď: Teoreticky můžeme hovořit i italsky, ale já hovořím italsky s italským politikem jen, když jeho angličtina je horší, než moje italština, ale s Prodim se musím přiznat, že jeho angličtina je lepší, než moje italština, tak to my zůstaneme u té angličtiny.

• Davos jistě nic z těchto věcí definitivně nevyřešil, ale jasná a ostrá výměna názorů velmi důležité skupiny lidí je v každém případě přínosem. Přínosem je i nezbytné vzájemné naslouchání si, stejně jako objevování nových tváří, nových osobností světové politiky, byznysu, vědy a kultury. Člověk si rád popovídá se „starými“ davoskými známými – namátkou zmíním Šimona Pereze z Izraele, polského prezidenta Kwasniewského, amerického ministra financí L. Summerse, Grigorije Javlinského z Ruska, loňského nositele Nobelovy ceny za ekonomii prof. Mundella či mexického guvernéra centrální banky Ortize, ale i s neúnavným a nestárnoucím panem Baťou – a uvidí Umberto Eca a Billa Gatese.
• Nedávno jsem byl ve Washingtonu, kde jsem se při soukromých rozhovorech setkal se třemi z klíčových hráčů světové ekonomiky. Byl to šéf americké centrální banky Alan Greenspan, šéf Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler a prezident Světové banky James Wolfensohn. Mohu každého ubezpečit, že se znám se všemi na úrovni křestních jmen. Po pozdravu jak se mám a jak se mi prezidentuje, když jsme si vážně sedli, byla otázka všech tří shodná: Jak vyřeší Česká republika problém deficitu svých veřejných financí?

www.klaus.cz

• Jsem optimistou, protože věřím, že se žádné budoucí vládě nepodaří mít takovou moc, aby na sebe strhla větší díl rozhodování, než je schopna zvládnout. (Literární noviny, 26. 4. 1990)

Peníze

• Zabránit špinavým penězům za cenu, že zlikvidujeme ty čisté, to na federálním ministerstvu financí umíme, ale nejsem přesvědčen o správnosti této cesty. Volební mítink v Ostravě, 1992
• Já vím, kde ty peníze jsou, ale proč to chcete vědět vy?
  –univerzita Chicago, květen 1995
• Šíma: To byl pane Klausi úmysl, že ty banky dávaly úvěry bez jištění?

Klaus: To není pravda, dávaly na to co bylo… Klaus: Já bych prostě odmítal pana Salzmana démonizovat takovým způsobem.. Šíma: Ale pan Salzman byl přece za tyto úvěry odpovědný.. Klaus: Bylo by velmi potřeba analyzovat tyto úvěry a ne takhle paušálně v televizním studiu…já si myslím,že by bylo velmi dobré říci, co z těch úvěrů byly náklady a co z těch úvěrů byl skutečně byznys…obchodní neúspěch toho či onoho subjektu - zaviněný, nezaviněný; co byl zjevný omyl, eventuelně poslední skupinka - já myslím,že nejmenší - pokus o podvod toho či onoho.. Ale myslím si, že někdo měl najednou absolutní absenci štěstí. (v TV pořadu Naostro)

• Mám strach, že podstatnější témata zůstávají mimo pozornost. Týdeník Ekonom minulý týden mezi svými krátkými zprávami uvedl jednu velmi pozoruhodnou informaci: „Centrální registr úvěrů podnikatelských subjektů začne podle rozhodnutí Bankovní rady budovat ČNB“

naprosto nechápu, jak je možné, že nikdo neprotestuje z jiných důvodů, že nikdo z našich nebojácných ochránců svobody, demokracie a trhu nezdvihá varovně prst, že nikdo necítí velké potenciální nebezpečí, že nikdo nechápe, že byl učiněn jeden z důležitých kroků k orwellovskému světu či k Huxleyho „Brave New World“, jeden z kroků k obrovskému zesílení moci a dohledu státu nad všemi z nás.

Internet, počítače

• Nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat ani Internet.
  –Lidové noviny, 4.4.1997
• Taky tam v kanceláři máme ty stroje a já vážně nevím k čemu to může být dobré. (o počítačích)
• ... nejmylnější a nejchybnější investice jsou do IT. Je to největší plýtvání penězi.
• Chápu, že Windows 10 je lepší než ťukání na psacím stroji v roce 1950 a produktivitu to nepochybně zvyšuje. Ale že by to zvýšilo o milimetr produktivitu české ekonomiky oproti Windows s číslem 9? Zvýšení nula, efekt nulový.

Islám

• Jak je to krásné být milován pitomci! (Praha, únor 2006, na soukromé oslavě kolem výročí Vítězného února, v kruhu svých přátel, parafráze na francouzský týdeník "Charlie Hedbo" který 8.2.2006 zveřejnil karikaturu plačícího proroka Mohameda s textem "Je těžké být milovám pitomci".)

Život

• Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu. To pro mě bylo nesmírně cizí a falešné.

(Narovinu, 36)

• Nedávno jsem se strašně zlobil – už ani nevím, na kterého ze svých dvou dávno dospělých synů, když na otázku, co bude večer dělat, řekl, že půjde s kamarády do hospody. Strašně jsem protestoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že nikdy v životě jsem nešel do hospody. Pozor na to slovo. Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po treninku na pivo – ale po tréninku. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.

(Narovinu)

• Kniha je lidské dílo, které má nějakou hodnotu a proto má tržní cenu, podle které se lidé orientují, často i rozhodují, jestli si tu knihu koupí. To je nesporný fakt. Jestliže i tuto banalitu, tuto trivialitu, někdo nechce přijmout, musí počítat s tím, že s ním budu zásadně polemizovat. Tak bych charakterizoval spor o kulturu.

O Evropě

• Bojím se o Evropu ... Opravdu se o Evropu bojím. Bojím se, a proto jsem proti schválení Evropské ústavy ...
  ... jsem si jist, že většina Evropanů rozumí, co říkám, a že se bojí podobně jako já ...
  ... Evropská unie nepotřebuje žádnou ústavu ...
  ... proces integrace bych už dávno zarazil ... ale realistické by bylo, zmrazit dnešní stav ... v žádném případě nesmíme jít dál ...
  –„Bojím se o Evropu“ - rozhovor FAZ s Václavem Klausem, 15.3.2005
• Nejcennějším vkladem, který do integrující se Evropy můžeme právě my přinést, je naše draze zaplacená historická zkušenost.
  (projev 28.10.2007)

O Řecku

• Neviním Řeky. Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu, nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat. Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem.
  — (rozhovor pro Právo, 27. srpna 2011)

Univerzita Chicago, květen 1995

Pramen: Když Václav Klaus prášil, aneb jak může takový muž vládnout?; 1. květen 1995, University of Chicago, USA; Ing. Václav Bukáč, Illinois, USA (účastník setkání); jak zveřejnil Český týdeník

• My také máme v ústavě jakousi část, kterou Vy nazýváte Bill of Rights
  –reakce na poznámky profesorů Holma a Einsteina, že '"zákony respektují demokratické principy, ústava zaručující svobodu a práva občanů, stejně jako vytvoření vládních orgánů, které neporušují zákony a ústavu, jsou v USA (ale i v demokraciích obecně) podstatně důležitější než otázky ekonomické"
  –komentář Václava Bukáče: Profesor Einstein řekl, že tato část ústavy ČR má jiné znění. Pan Klaus odporoval, že znění české ústavy je podobné. Na to pan Einstein řekl, že má kopii ústavy ČR nahoře v kanceláři a může ji panu Klausovi přinést, což přítomné posluchače pobavilo. Pan Klaus odpověděl, že to není třeba.

• Ale prosím Vás, komunisté neměli víc peněz než kdokoliv jiný, možná jen na auto či barák. To jsou neopodstatněné výmysly, že komunisté měli nějaké velké peníze!
  –reakce na otázku jednoho ze studentů, zda to nebyla chyba nechat peníze komunistům, protože oni byli jediní, kteří měli kapitál na privatizaci
  –komentář Václava Bukáče: Studenti se již otevřeně smáli, když tazatel řekl: "Domnívám se, že konference je uspořádaná tak, že my se ptáme a vy máte odpovědět na naše otázky!" Na to pan Klaus odpovědět již odmítl…

• Já vím, kde ty peníze jsou, ale proč to chcete vědět vy?
  –reakce na otázku: "Pane předsedo vlády, víte kde jsou ty peníze?" tazatele, který citoval článek z Washington Post, kde bylo uvedeno, že peníze, které ČR získala z prodeje státních podniků, měly být ve Fondu národního majetku, ale místo toho jsou používány ke krytí deficitu.

• O názorech pánů profesorů [hostitelé pana Klause] se již bavit nebudeme. Pokud se týká zákona na ochranu prezidenta a zákona o policii, tyto zákony jsou bezvýznamné a v praxi se nepoužívají.
  –reakce na otázky: "Pane ministerský předsedo, plně souhlasím s názory profesorů Holmese a Einsteina, kteří dávají na první místo vyřešení otázek ústavních, politických a společenských před řešením otázek ekonomických. Mám tři otázky, které s tím souvisejí. První: Kdy zrušíte zákon, podle nějž kdokoliv usvědčený z pomlouvání prezidenta či parlamentu může být uvězněn až na dva roky?" (Šum údivu v sále.) "Druhá otázka: Kdy zrušíte zákon, který dává policii pravomoc používat ilegálních metod při vyšetřování? Komunistická policie skutečně používala ilegálních metod, ale tehdejší vlády se tyto metody uzákonit neopovážila."

• Všichni emigranti odešli a odcházejí do Spojených států z prospěchu a ekonomických důvodů.

Anglicky

• I was 25 years old and pursuing my doctorate in economics when I was allowed to spend six months of post-graduate studies in Naples, Italy. I read the Western economic textbooks and also the more general work of people like Hayek. By the time I returned to Czechoslovakia, I had an understanding of the principles of the market. In 1968, I was glad at the political liberalism of the Dubcek Prague Spring, but was very critical of the Third Way they pursued in economics.
  – No Third Way Out: Creating a Capitalist Czechoslovakia, Reason, 1990, (June), str. 28-31 - rozhovor z návštěvy USA v únoru 1990
• Environmentalism is a dangerous ideology endangering human freedom.(BBC News, listopad 2007)

Ve výrocích

• Pan prezident Václav Klaus se v otázce Srbska a Kosova zachoval jako čestný muž, politik hodný titulu, prezident republiky. — Jaroslav Foldyna
• Z mnoha svých názorů, s nimiž po roce 1989 vstupoval do politiky, slevil, jedna potřeba však zbytněla: distance od všech a od všeho. Ze světa lidí se Klaus vzdálil do světa forem – a z tohoto hlediska pro něho bylo životní výhrou, když se stal prezidentem, protože taková role formální život v podstatě předepisuje, člověk už za něj ani „nemůže“. Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus „zná“ a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy. – Pavel Kosatík
• Například Klaus, když byl v Aténách, měnil svůj program z minuty na minutu. Trápil tam paní velvyslankyni, trápil svou ochranku… Třeba na beach volejbalu chtěl dostat ten míč, se kterým se hrálo. Takže složitou cestou jsme ho tam od pořadatelů získali. Čekali jsme, že na něj bude chtít třeba podpisy hráčů. Ale on ten míč vzal a řekl: „A teď jdeme hrát volejbal.“ Tak se šlo na pláž hrát. — Milan Jirásek
• Václav Klaus je jediný silný protihráč, kterého jsem v politickém životě ČR potkal. Všichni ostatní byli stádo šašků. — Miloš Zeman
• Pokud podporuje na poslední chvíli slepený projekt Hlavu vzhůru, ve kterém vedle sebe kandidují expolitici ODS, VV i ČSSD, považuji to za naprostý politický nonsens a nepochopitelný názorový veletoč. Jsem přesvědčen, že Václav Klaus roku 2002 i Václav Klaus devadesátých let by se rozhodnutí Václava Klause roku 2013 vysmáli. — Martin Kuba
• Stydím se za našeho prezidenta, který se k ekologickým problémům vyjadřuje arogantně. Nedokážu pochopit, že prezident může zpochybňovat něco, co je vědecky podložené. — Markéta Irglová
• Václav Klaus byl náhodná figura. Havel si ho vytáhl proto, že přišel s Komárkem a Komárek prohlásil, že ví, jak na reformu. Havel si oddechnul, že nemusí pracovat s ekonomy. -- Jan Urban

Volby Václava Klause prezidentem (2003)

• Hlasy poslanců KSČM se staly během prezidentské volby rozhodujícími. O komunistické hlasy požádal Václav Klaus. Jan Sokol s komunisty odmítl jednat. Někteří komunisté se tedy v třetí volbě rozhodli hlasovat pro Klause, a to na základě nepřímé výzvy Miroslava Grebeníčka, který nám poskytl rozhovor:
  „Připouštím, že i někteří poslanci a senátoři z řad KSČM volili Václava Klause, ale jedno je jisté: vládní koalice prostě nedala ve Sněmovně 101 hlasů svému kandidátovi. My jsme si nemohli moc vybírat. Tady byli dva pravicoví kandidáti a pokud jsme Sokolovi dali prostor na poslaneckém klubu, tak bohužel neobstál. Bazíroval na věcech, které jsou mimo současnou realitu v republice, mimo prostor a čas.“
  Co vám nabídl Václav Klaus?
  „Václav Klaus nenabízí vůbec nic jiného, než co nabízí ve svých vystoupeních.“
• Členům výkonné rady ODS nevadí, že Václav Klaus byl zvolen prezidentem díky hlasům komunistů. Zdůrazňují, že Klaus získal podporu poslanců a senátorů všech politických stran. „Je evidentní, že komunisté nebojovali za Václava Klause, ale proti sociálním demokratům,“ řekl novinářům předseda ODS Mirek Topolánek po zasedání výkonné rady v Plzni. Doplnil, že když vyjednával s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem, nevznesli komunisté žádné požadavky.
  Místopředseda ODS Jan Zahradil řekl ČTK, že v tajné volbě platí každý hlas stejně. „V tom parlamentu těch 41 komunistických hlasů je, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Asi nehlasovali jednotně, ale vybrali si svoji cestu. Pro nás je důležitý výsledek,“ řekl ČTK. Podobně se vyjádřili i Vlastimil Tlustý, Jiří Papež a Libuše Benešová. „Klaus dostal hlasy poslanců a senátorů všech politických stran, to mohu jako vyjednavač odpřisáhnout. A že tam mezi nimi byli komunisté - takový je prostě český parlament,“ řekl Tlustý ČTK.
• Nově zvolený prezident Václav Klaus prý bezpečně ví, že mu při páteční tajné volbě dali hlas zákonodárci všech parlamentních stran. Nástupce Václava Havla v neděli zároveň prohlásil, že na stabilitu vlády nebude mít jeho zvolení zásadní vliv. Křehká vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, která má ve sněmovně většinu jediného hlasu, je zranitelná bez ohledu na tom, kdo je prezidentem, řekl Klaus v pořadu televize Nova Sedmička. Klaus odmítl tvrzení, že byl prezidentem zvolen hlasy komunistů. „Vím naprosto bezpečně, že hlasy mi dali představitelé všech politických stran,“ řekl. Kteří poslanci a senátoři, včetně zákonodárců vládních stran, to byli, ale neprozradil.Zatímco lídři ČSSD připustili, že někteří jejich zástupci zřejmě nedali hlas koaličnímu kandidátovi Janu Sokolovi, předsedové KDU-ČSL a Unie svobody-DEU Cyril Svoboda a Petr Mareš se dušovali, že všichni lidovci i unionisté volili Sokola. Klaus řekl, že za podporu komunistům nic nesliboval. Kupčení o hlasy by „bylo naprosto nedůstojné pro obě strany“, dodal. Komunistům podle Klause nešlo o to pomoci mu na Hrad, jako spíše dokázat sociálním demokratům svoji sílu a rostoucí vliv.
• Žijeme v parlamentní demokracii, komunističtí poslanci a senátoři mají stejnou legitimitu jako poslanci a senátoři ostatních stran; když se o jejich hlasy při své volbě ucházel i nynější prezident, proč bychom se měli stydět, že o ně stojíme taky?
• … jakkoli mám leckdy mnoho výhrad k působení pana prezidenta v EU nebo ke způsobu jeho zvolení, kde byly hlasy komunistů zcela zjevném, tak si musím přiznat, že jeho ústavní působení v této krizi já oceňuji jako uměřené a odpovídající…
• Pravdou ale bylo, že se Hrad strašně rozzlobil, že ČTK uveřejnila tolik kritických článků zahraničních médií kvůli hlasům, které dostal od komunistů. To byl tenkrát první případ „prokomunistického hříchu“ v této zemi. Proto je nefér (oblíbené slovo současného prezidenta), když se Stanislavu Grossovi vyčítá, že je prvním, kdo se paktuje s komunisty. První byl Václav Klaus. Tenkrát způsob volby kritizovala převážně jen cizina a Hrad srazil poslovi této zprávy, ČTK, hlavu. V českých médiích byla kritika volby Václava Klause díky komunistům nesrovnatelně méně zřetelná a razantní.
• Jestli pan prezident neví, že nebýt hlasů KSČM, nebyl by prezidentem, tak je mu to třeba asi připomenout. V tomto ohledu, jestli nezváží tato slova, požádám o setkání s ním.
• Víte, já když slyším takové někdy ty poznámky, že Sociální demokrati se nechají podporovat při některých zákonech hlasy komunistů, tak si vzpomínám na volbu prezidenta. Já jsem u toho byl jako senátor a viděl jsem jak pan prezident stávající, tehdy ještě poslanec Klaus, stál moc o hlasy komunistů a nebýt těchto hlasů, tak všichni víme, že tam by na Hradě nebyl. Tak není seriozní ze strany ODS, často když zaznívají výhrůžky a strašení komunistama a sociálníma demokrata, protože jejich čestný předseda je díky jejich hlasům prezidentem této země.

Odvolání Ivy Brožové z funkce

• Jedním z problémů, které má Klaus a dnešní režim s Brožovou je i to, že se Brožová sjednocuje s názorem úřadu Vysokého komisaře Spojených národů pro lidská práva v tom, že vyloučení Čechů, kteří přišli o české občanství tím, že dostali americké, je hrubá diskriminace, zakázaná v několika mezinárodních smlouvách, podepsaných i Československem a závazných pro ČR.
  V tom se s ní stoprocentně shoduji a pomáhám Čechoameričanům podávat stížnosti do Ženevy. Podali jsme jich už asi 35, víc než deset jich bylo přijato a jedna už prošla tím, že byla postoupena ČR k vyjádření. To vyjádření je naivní a lživé, na což jsme už poukázali. Myslím a doufám, že z toho bude velká ostuda pro Českou republiku. Vyslýchal mne kvůli tomu zdejší český velvyslanec JUDr Pavel Vošalík.
  Na Brožové jim vadí, že má jasno v otázkách, které chce dnešní režim znejasnit, že vidí odsouzení a následné rehabilitování jako smazání komunistických rozsudků a pod. Gang kolem dnešního režimu včetně prezidenta Klause chce, aby si svoloč, která se zmocnila domů po popravených, zavřených a po emigrantech, mohla svou kořist ponechat.
• Hodnocení modu politiky Václava Klause dnes již nežijícím levicovým filosofem a politikem Ivanem Svitákem (1925–1994): „Klausova strategie je tatáž jako strategie ohledně prosazení jeho monetaristické verze reformy. Zakládá se na černobílém vidění pouhých dvou alternativ, na maximálním využití mocenských prostředků k znemožnění zastánců jiných alternativ a na bezostyšném zneužití státního monopolu sdělovadel na polopravdy.“
  Při jiné příležitosti zase žertovně označil Klause za vánočního Santu, který ovšem dary bere než dává.

Prezidentská amnestie (2013)

• Kvůli způsobu a rozsahu prezidentské amnestie jsem přesvědčen, že Václav Klaus je zločinec, který jen zametá stopy po éře svého vládnutí. — Lubomír Zaorálek
• Klause jsem respektoval za to, že někdy dokázal názorově říznout do živého a otevřeně se vyjádřit. Měl vlastní názor. Všechen můj respekt ale nenávratně ztratil vyhlášením amnestie, jejíž součástí byla abolice – tedy zastavení vyšetřování těžkých zločinů. To bylo z jeho strany plivnutí do tváře všem slušným lidem. Doufám, že žádný prezident už nikdy nic takového neudělá. — Tomio Okamura
• Já jsem něco velkého v jeho podání na závěr funkčního období očekával. Říkal jsem známým – uvidíte, že ke konci udělá něco, čím všechny naštve. Třeba že nás obviní, že jsme blbí, že celá Evropa je blbá, že svět spěje do záhuby… Ale že to bude ta amnestie, to mě vážně nenapadlo. — Slavomil Hubálek

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Václav Klaus ve Wikipedii
• Autor Václav Klaus ve Wikizdrojích