Friedrich Engels

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Friedrich Engels

Friedrich Engels (28. listopadu 1820 – 5. srpna 1895) byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu a vědeckého socialismu, vůdčí osobnost první i druhé Internacionály.


  • Hegel jako první správně postihl vztah mezi svobodou a nutností. Svoboda je pro něj vhled do nutnosti.
    • Často překládáno jako „Svoboda je poznaná nutnost.“
    • Anti-Dühring, 1. díl, 11. kapitola (1878)[1]
  • Mnoho lidí odmítá dobré myšlenky jen proto, že nejsou od nich.
  • Osobnost je charakterizována nejen tím, co dělá, ale i tím, jak to dělá.
  • Každý hledá u druhého svou vlastní podstatu.
  • Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.
  • Hmota není výtvorem ducha, nýbrž duch sám je je jen nejvyšším produktem hmoty.
  • Existenci pudingu dokážete tím, že ho sníte.
  • Proces poznávání je nahrazování větších nesmyslů nesmysly menšími.
  • Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.
  • Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.
  • Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.
  • Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.
  • Zavedením … nekonečně malého a nekonečně velkého ztratili matematikové, obvykle striktně etičtí, svoji ušlechtilost… Navždy tak z matematiky zmizel panenský stav absolutní platnosti a nevyvratitelných důkazů; byla nastolena říše polemik a dosáhli jsme bodu, kdy většina lidí používá derivace a integrály ne proto, že by jim rozuměli, co provádějí, nýbrž z pouhé důvěry, protože až dosud to vždy vycházelo.

Reference[editovat]

  1. Originál: Hegel war der erste, der das Verhältnis von Freiheit und Notwendigkeit richtig darstellte. Für ihn ist die Freiheit die Einsicht in die Notwendigkeit. »Blind ist die Notwendigkeit nur, insofern dieselbe nicht begriffen wird.« [1]
    Sám Engels asi interpretoval následující pasáž z Philosophische Propädeutik: (G.W.F. Hegel: Philosophische Propädeutik. Zweiter Kursus. Mittelklasse. Phänomenologie des Geistes und Logik. §61.) Der Zusammenhang der Akzidenzen in der Substanz ist ihre Notwendigkeit. Sie ist die Einheit der Möglichkeit und Wirk­lichkeit. Die Notwendigkeit ist blind, insofern der Zusammen­hang bloß ein innerer ist, oder insofern das Wirkliche nicht zugleich vorher als an sich seiende Einheit seiner Bestimmun­gen vorhanden ist, sondern aus der Beziehung derselben erst resultiert. [2]

Externí odkazy[editovat]