Friedrich Engels

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Friedrich Engels

Friedrich Engels (28. listopadu 1820 – 5. srpna 1895) byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu a vědeckého socialismu, vůdčí osobnost první i druhé Internacionály.


  • Hegel jako první správně postihl vztah mezi svobodou a nutností. Svoboda je pro něj vhled do nutnosti.
    • Anti-Dühring, 1. díl, 11. kapitola (1878)
  • Mnoho lidí odmítá dobré myšlenky jen proto, že nejsou od nich.
  • Osobnost je charakterizována nejen tím, co dělá, ale i tím, jak to dělá.
  • Každý hledá u druhého svou vlastní podstatu.
  • Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.
  • Hmota není výtvorem ducha, nýbrž duch sám je je jen nejvyšším produktem hmoty.
  • Existenci pudingu dokážete tím, že ho sníte.
  • Proces poznávání je nahrazování větších nesmyslů nesmysly menšími.
  • Dějiny se dělají tak, že konečný výsledek vyplývá vždy z konfliktů mnoha jednotlivých vůlí… Neboť co chce jeden, je mařeno druhým, a z toho vychází něco, co nikdo nechtěl.
  • Buržoazie všecko proměňuje ve zboží, tedy i dějepisectví. Patří k její povaze, k podmínkám její existence, že všechno zboží falšuje. Zfalšovala tedy i dějiny. A nejlépe se platí taková dějepisná díla, ve kterých je historie nejlépe zfalšována v zájmu buržoazie.
  • Člověk je obratlovec, v němž si příroda uvědomuje sebe sama.
  • Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.
  • Zavedením … nekonečně malého a nekonečně velkého ztratili matematikové, obvykle striktně etičtí, svoji ušlechtilost… Navždy tak z matematiky zmizel panenský stav absolutní platnosti a nevyvratitelných důkazů; byla nastolena říše polemik a dosáhli jsme bodu, kdy většina lidí používá derivace a integrály ne proto, že by jim rozuměli, co provádějí, nýbrž z pouhé důvěry, protože až dosud to vždy vycházelo.

Externí odkazy[editovat]