Honoré de Balzac

Z Wikicitátů
Honoré de Balzac (1842)

Honoré de Balzac (20. května 1789, Tours – 18. srpna 1850, Paříž) byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu.

Výroky[editovat]

  • Láska a práce mají tu ctnost, že činí člověka lhostejným k vnějšímu světu.
  • Lekáme se cholery a přece je alkohol mnohem horší metlou než cholera.
  • Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.
  • Naděje je paměť, která touží.
  • Nejlepší výchovy se dosahuje spíše tím, co se učíme v životě, než tím, co se dočteme v knihách.
  • Nenávist bez touhy po pomstě je jako semeno, které spadne na žulu.
  • Není špatných dětí bez špatných matek.
  • Neustálá práce je zákonem jak pro umění, tak pro život.
  • Nevědomost je matkou vší zločinnosti. Příčinou zločinu je nedostatkem uvažování.
  • Paměť je tak krátká a život tak dlouhý.
  • Poučená ctnost je stejně vypočítavá jako neřest.
  • Přátelé? Voda je odnesla.
  • Přátelství je trvalé, jestliže se oba domnívají, že mají nad tím druhým mírnou převahu.
  • Rozkoš je závislá na obrazotvornosti.
  • Sláva je jed, který je nutné brát po malých dávkách.
  • Sobectví je jed každého přátelství.
  • Statečnost se nedá dělit ne kousky. Buď je, nebo není.
  • Svět je prostě krutý. Možná, že je závistivější jako celek, než jako jedinec.
  • Svět je sud zevnitř pobitý noži.
  • Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.
  • Účinek úderu nezávisí na tom, jakou silou udeříme, ale kam.[1]
  • Vnější zdání je pro hlupáky polovina života.
  • V práci zapomínám na své trýzně, práce je moje záchrana, nejlepší inspirace zasvitnou mi vždy ve chvílích největší úzkosti a bídy.
  • Vzpomínky nám zkrášlují život, ale jen zapomínání ho činí snesitelným.
  • Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.
  • Závist je nejhloupější ze všech neřestí, neboť nepřináší nic.
  • Závist, ta odporná jímka našich zklamaných nadějí, nevyzrálých schopností, nedosažených úspěchů a podrážděných tužeb.
  • Závist uvolní právě tolik jazyků, kolik jich obdiv umlčí.[1]

O štěstí[editovat]

  • Iluze štěstí v blízkosti určité ženy je možná jen proto, že nás nikdy nenapadne vzpomenout si na to, co známe již nazpaměť.
  • Nadměrné štěstí se řídí týmiž zákony jako nadměrná bolest.
  • Nejobtížněji snášejí lidé šťastného člověka.
  • Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.
  • Neštěstí … má tu dobrou stránku, že nás učí poznávat opravdové přátele.[2][3]
  • Štěstí nežije na zlatém pupku.
  • Zde na zemi nic není dokonalého mimo neštěstí.

O lásce[editovat]

  • Až se člověk doví, proč se zamiloval, přestává milovat.
  • Běda v lásce jako v umění tomu, kdo všechno říká na plno.
  • City se projevují o to méně, čím jsou hlubší.
  • Co je první lásce nejpůvabnější? Skutečnost, že zřídkakdy končí svatbou.
  • I nejřečnější ženu naučí láska mlčet.
  • Jeden z nejsilnějších jedů, ubíjejících nejspolehlivější lásku, je inkoust.
  • Je-li světlo první láskou života, zda-li pak láska není světlo srdce?
  • Je možné milovat a přitom nebýt šťastný. Je možné být šťasný a nemilovat. Ale milovat a být přitom šťastný, to by byl zázrak.
  • Láska a nenávist jsou city, které se vyživují samy, ale nenávist má z těch dvou delší život.
  • Láska by měla být vysoce výběrová. Až dosud se však lidé páří podle stejných zákonů jako zatoulaní psi.
  • Láska dává všechno, ale jen milencům. Po svatbě potřebují více, než klenbu nebes a koberec louky.
  • Láska je jediná vášeň neuznávající minulost ani budoucnost.
  • Láska je jediná věc, při níž i hlupáci nabývají jisté velikosti.
  • Láska je penězokaz, který mění haléře na zlaté mince a zlaté mince na haléře.
  • Láska je poezií smyslů.
  • Láska je snad jen vděčnost z rozkoše.
  • Láska je souzvuk potřeby a citu, manželské štěstí je výsledkem naprosté duševní shody obou manželů.
  • Láska, která hledí jak by se ušetřila, není nikdy opravdová.
  • Láska má své iluze a každá iluze má svůj zítřek. Z toho důvodu se už tolik milenců rozešlo, ač věřili, že jsou spojeni navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti prošly touto dvojí zkouškou života, rozvinuly v ní své chyby a své pře.
  • Láska neodpustí buď nic, anebo všechno.
  • Láska se nikdy nechodí dívat do matriky. Nikdo nemiluje ženu proto, že je tak a tak stará, proto, že je krásná nebo ošklivá, hloupá nebo duchaplná. Miluje, protože miluje.
  • Láska, smrtelná jako všechno na tomto chmurném světě, umírá nejpřirozenější smrtí v manželství.
  • Láska žije pouze z důvěry.
  • Lásku si člověk za srdce nevytrhne, to není bolavý zub.
  • Není již života tam, kde není lásky.
  • Nevím, zdali pravá láska působí tolik půvabných radostí, jako jimi oplývá moudré podvádění. Takové pokrytectví má cenu ctnosti.
  • Pohlédnou-li děti očima poprvé, usmívají se. Zmocní-li se dívky přirozený cit, usmívá se, jako se usmívala ve svém dětství. Je-li světlo první láskou života, zdali pak láska není světlo srdce?
  • První láska je druh očkování, který chrání muže před dalším onemocněním.
  • Sebeláska je jedem přátelství.
  • Skromnost je první ctností lásky.
  • Slasti lásky postupuju od disticha k čtyřverší, od čtyřverší k sonetu, od sonetu baladě, od balady k ódě, od ódy ke kantátě a od kantáty k dithyrambu. Manžel, jenž dithyrambem začíná, je hlupák.
  • V lásce se žena podobá hudebnímu nástroji, který prozrazuje tajemství svého libozvuku pouze dobrému hudebníkovi.

O mužích[editovat]

  • Často je třeba dvou mužů, aby dali dohromady jednoho dokonalého milence.
  • Genialita mužova je v tom, dovede-li obratně zachytit odstíny rozkoší lásky, rozvíjet je, dát jim nový sloh a vlastní výraz. Mezi dvěma lidmi, kteří se nemilují, znamená tato genialita nemravnost. Avšak laskání, jež vyvěrá z lásky, není nikdy nemravné.
  • Je snadnější být milencem než manželem, protože je těžší být denně duchaplným, než pronést občas pěknou poznámku.
  • Milenec nalítne na všechny rozmary ženy a tam, kde manžel oprávněně pokrčí rameny, je milenec okouzlen.
  • Milenec naučí ženu všechno, co jí manžel zatajil.
  • Muž má zmoudřet do třiceti a zbohatnout do čtyřiceti, jinak nemůže nic čekat od života.
  • Většina manželů mi připomíná orangutána, který se snaží hrát na housle.

O ženách[editovat]

  • Cítit, milovat, trpět, obětovat se, bude vždycky obsahem života ženy.
  • Ctnostná žena má v srdci o jedno vlákénko více nebo méně než jiné: buď je hloupá, nebo vznešená.
  • Čím jsou ženy krásnější, tím méně myslí na budoucnost.
  • Čtyřicetiletá žena pro tebe udělá vše, dvacetiletá nic.
  • Historie žen je historií nejhorší tyranie vůbec, protože slabý utiskoval silného.
  • Je pozoruhodné, s jakou lehkostí romantické dívky zapomínají na své sny, když se jim naskytne zjev méně ideální, ale zato bezpečnější.
  • Každá žena lže. Lež ohleduplná, lež odpustitelná, lež vznešená, lež strašná, ale lhaní je nutnost. A když se tato nutnost jednou připustí, pak už nezbývá, než se naučit lhát.
  • Každá žena má přednosti vlastní jenom jí samé.
  • Když chce žena vládnout, musí předstírat, že dělá to, co chce muž.
  • Když vidím, jak jsou ženy krásné, složité a komplikované, a muži až neuvěřitelně prostoduší a prostí, nechce se mi věřit, že by první žena mohla být stvořena právě z Adamova žebra.
  • Když žena učiní z muže osla, namlouvá mu, že je lvem se železnou vůlí.
  • Která žena, byť by byla sebenevinnější, si nepřeje budit závist?
  • Manžel by měl stále sledovat, co právě chybí jeho ženě, protože ona to ví vždycky.[4]
  • Milenka, která není vším, není ničím.
  • Nejkrásnější žena nestojí za to, co nás stála, i když nás nestála zhola nic.
  • Některé ženy se dovedou zamilovat do velikosti právě tak lehce, jako jiné do mladosti.
  • Vynalézavost ctnostných žen je bezmezná. Chtěly by mít veškerou svůdnost neřesti a přitom zůstat čistá.
  • Získat ženu je rozhodně lehčí, než se jí zbavit.
  • Žádná žena není tak dokonalá, aby neměla ženských vlastností.
  • Žena je geniální jedině v přetvářce.
  • Žena je jako lyra. Tomu vyzná své tajuplné akordy, kdo na ní umí zahrát.
  • Žena je muži tím, co z ní udělá.
  • Žena je nejdokonalejší ze všech stvoření. Je přechodem od člověka k andělu.
  • Žena je nejdokonalejší ze všech stvoření. Žena je nejkrásnější drahokam, který vybrala příroda ze všech svých pokladů pro štěstí muži.
  • Žena je nižší tvor, příliš je poslušna svých orgánů. Pro mne je žena krásná, jen když se podobá muži.
  • Žena je slabá bytost, která když se vdává, má obětovat svému muži svou vůli. Naproti tomu jí má muž obětovat svůj egoismus.
  • Žena, která je tak neopatrná, že ji přistihli, si zaslouží svůj osud.
  • Žena má vždycky milovat muže, který ji převyšuje, nebo se má mýlit tak, jako by ji převyšoval.
  • Žena nalézá jistě rozkoš v tom, trpí-li pro toho, koho miluje!
  • Žena nemá jiný věk, než na kolik vypadá.
  • Žena se zřídkakdy po druhé zamiluje do téhož muže.
  • Ženské duše, jež jsou schopny vložit nekonečnost do lásky, to jsou andělské výjimky. Vznešené velké vášně jsou řídké jako mistrovské dílo.
  • Ženy jsou vždycky pravdivé, dokonce i uprostřed své největší falše, protože tak jednají vždy z nějakého přirozeného citu.

O manželství[editovat]

  • Manžel nemá nikdy chodit první spát ani poslední se probouzet.
  • Manželství je jako soudní proces - jedna strana je vždy nespokojena.
  • Manželství je věda.
  • Manželství je založeno na úctě, na obětech, které jeden přináší druhému.
  • Manželstvím končí každá láska.
  • Manželství musí neustále bojovat proti draku, který všechno spolkne - proti zvyku.
  • Milenec je jako zakázané ovoce.

O lidech[editovat]

  • Člověk couvne, aby mohl lépe skočit.[5]
  • Člověk dokáže vyniknout, jen pod železným tlakem nutnosti.
  • Člověk si připadá bohatý, když se stěhuje.[1]
  • Člověk vyžene svou náturu dveřmi a ona vleze za ním oknem.
  • Člověk získává na síle tím, že se přizná ke svým slabostem.
  • Génius je člověk jako každý jiný. Jenže je jiný.
  • Když se člověk přizná ke své slabosti, stává se velkým.
  • Květinyknihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.
  • Lidské pokolení není rozdělené mezi dobré a špatné, ale mezi špatné a horší.
  • Někteří lidé jsou jako nuly, musí před nimi stát nějaká cifra a pak se jejich hodnota zdesateronásobí.
  • Nikdo se nemůže stát velkým člověkem zadarmo.[1]
  • Talent u člověka je něco podobného, jako krása u ženy. Je to jenom slib.
  • Ti, co jsou spokojeni sami se sebou, mají špatný vkus.
  • Velký talent není možný bez velké síly vůle.[6]

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Kalendář VZP 2003
  2. VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 231.  
  3. Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. -237.
  4. Maminka 10/2007
  5. Křížovka 11/2002
  6. Moudrost našich dnů. Nakladatelství Slovart 2003

Externí odkazy[editovat]