Immanuel Kant

Z Wikicitátů


Immanuel Kant

Immanuel Kant (22. dubna 1724, Královec - 12. února 1804, Královec) byl pruský filozof, jenž je považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských myslitelů, posledního z představitelů osvícenství, který ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století.

Výroky[editovat]

Doložené[editovat]

Filosofie[editovat]

  • (Filosofie zahrnuje) principy rozumového poznání věcí prostřednictvím pojmů.
    Kritika soudnosti, Úvod, AA V.171.
  • Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk?
    Logik AA IX.25.
  • Myšlenky bez obsahu jsou prázdné, smyslový názor bez pojmů je slepý.
    Kritika čistého rozumu, AA III.75.
  • Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.
    Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
  • Metafysika má pro vlastní účely svého zkoumání jen tři ideje: Boha, svobodu a nesmrtelnost. Všechno, čím se tato věda jinak zabývá, jí slouží jen jako prostředek, aby k těmto idejím a jejich skutečnosti dospěla. Nepotřebuje je kvůli přírodní vědě, nýbrž aby přírodu přesáhla.
    Kritika čistého rozumu B 395, AA III.260.
  • Lenost a zbabělost jsou příčiny, proč tolik lidí - ačkoli je příroda dávno uvolnila z cizího vedení (naturaliter maiorennes) - přece zůstávají po celý život nedospělí, a proč se jiní tak snadno stávají jejich vůdci. Je tak pohodlné být nedospělý.
    Co je osvícenství? AA VIII.35.

Věda[editovat]

  • Tvrdím však, že v každé jednotlivé nauce o přírodě lze najít jen tolik skutečné vědy, kolik je v ní matematiky.
    Metaphysische Anfangsgründe der Naturwissenschaft, A VIII

Estetika[editovat]

  • Krásné je to, co se líbí v prostém posouzení. Z toho plyne, že se musí líbit bez jakéhokoli zájmu. Vznešené je to, co se bezprostředně líbí proto, že klade odpor proti zájmu smyslů..
    Kritika soudnosti § 68, AA V.267.
  • Krásné věci ukazují, že člověk se do světa hodí a dokonce i jeho názor věcí souhlasí se zákony jeho nazírání.
    Logik Nr. 1820a, AA XVI.127.
  • "Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka."

Právo[editovat]

  • (Právo je) souhrn podmínek, za nichž lze libovůli jednoho spojit s libovůlí druhého pod obecným zákonem svobody.
    Metafysika mravů, AA VI.230.
  • Nejlepší ústava je ta, kde moc není v rukou lidí, nýbrž zákonů.
    Metafysika mravů, AA VI.355.
  • Každé jednání, týkající se práv druhých lidí, jehož maxima se nesnáší s veřejností, je neprávo.
    Zum ewigen Frieden, B 99, AA IX.245.

Ostatní[editovat]

Nedoložené[editovat]

  • Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.
  • Rozmyslu vytyčuji meze, abych uvolnil prostor víře.
  • Spal jsem a snil o tom, že život je krása. Probudil jsem se a zjistil, že je to povinnost.
  • Existence Bible, jako knihy pro lidi, je tím nejprospěšnějším, co kdy lidstvo poznalo. Každý pokus toto nějak znevážit či podcenit je zločinem proti lidstvu.
  • Z určitého hlediska je sebevražda řešení, když už ne zbabělé, tak alespoň snadné.

Dílo[editovat]

Reference[editovat]

  1. KORÁB, Julius. Zlatá zrnka. Plzeň : V. Steinhauser, [1885]. S. 397.  

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Immanuel Kant ve Wikipedii
  • Autor Immanuel Kant ve Wikizdrojích
  • Galerie Immanuel Kant ve Wikimedia Commons
  • Kantovy sebrané spisy v němčině (AA, Akademie-Ausgabe s vyhledavačem) jsou na internetu zde.