Achad ha-Am
Achad ha-Am, občanským jménem Ašer Cvi Hirsch Ginsberg (18. srpna 1856, Skvyra – 2. ledna 1927, Tel Aviv) byl židovský esejista a nejvýznamnější představitel duchovně-kulturního proudu sionismu.[1]
Výroky
[editovat]- Založení vlastní vysoké školy (…) nás přivede k našemu cíli blíže než sto zemědělských osad.[2]
(poznámka v souvislosti s budováním Hebrejské univerzity v Jeruzalémě) - Pak z toho centra duch judaismu dosáhne velmi daleko až ke všem komunitám v Diaspoře, vdechne jim život a zachová jejich jednotu; a když naše národní kultura v Palestině dosáhne této úrovně, můžeme si být jisti, že utvoří muže, kteří budou schopni v příhodnou chvíli založit Stát, který bude Židovským státem – a ne toliko státem Židů.[3]
(v jeho knize Židovský stát a židovský problém z roku 1897) - Nikoli Židé drží šabat, ale šabat drží Židy.[4]
Ve výrocích
[editovat]- Měl nejhlubší vliv na ruskožidovské studenty v Evropě (…) otištění jednoho z Achad ha-Amových článků bylo vždycky událostí prvního významu. Byl nekonečně čtěn a diskutován. Byl (…) tím, čím byl Gándhí pro mnoho Indů, tím čím byl Mazzini pro mladou Itálii o století dříve.[5] – Chajim Weizmann
Reference
[editovat]- ↑ ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. S. 30.
- ↑ KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 37-38.
- ↑ ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0. S. 19.
- ↑ SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7. S. 146.
- ↑ SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6. S. 73.
Externí odkazy
[editovat]
Encyklopedický článek Achad ha-Am ve Wikipedii
