André Gide
Z Wikicitátů
André Paul Guillaume Gide (22. listopadu 1869, Paříž – 19. února 1951, Paříž) byl francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1947.
Přisuzované výroky[editovat]
Různé[editovat]
- Filozof odpovídá na vaši otázku tak, že ani neporozumíte, na co jste se ptali.
- Chyby a omyly těch druhých jsou vždycky důvodem k radosti.
- Způsob, jakým se nám svět jevů vnucuje a jímž my se světu snažíme vnutit svůj vlastní výklad, tvoří drama našeho života.
- Veškeré své štěstí vlož do okamžiku.
- Je to zákon života - jakmile se před námi zavřou jedny dveře, otevřou se jiné. Ale tragédií je, že pořád hledíme na ty zavřené a nevšímáme si těch otevřených.
- Toliko v samotě zjeví se mi občas podstatné a tu dospívám k jisté hluboké kontinuitě.
- Neobjeví novou zemi ten, kdo neztratí z očí tu starou.
Láska[editovat]
- Žárlivost není velká láska, ale nedostatek úcty k sobě.
- Láska je nejsložitějším problémem života. Jeho nejjednodušším vyřešením je nevěra.
- Pokud milující má rád a chce být milován, nemůže se ukázat takový, jaký opravdu je.
- Dvě bytosti, které milují a žijí stejným životem, mohou být odděleny zdí a zůstat pro sebe hádankou.
- Nejčastěji se stává, že člověk přisuzuje druhým jen takové city, jakých je sám schopen.
- Sex je něco lepkavého, co člověka více potřísňuje, než uspokojuje.
Externí odkazy[editovat]
Encyklopedický článek André Gide ve Wikipedii
Kategorie André Gide ve Wikimedia Commons
