Dílo:Bázeň a chvění

Bázeň a chvění je dílo Sørena Kierkegaarda.

Výroky

Je-li nám víra vším, tj. tím, čím být má, pak, myslím, o ní můžeme hovořit bez nebezpečí v této době, jež sotva víru přehání. Jenom vírou, nikoli vraždou, se Abrahámovi můžeme podobat. --str.27
Filosofie jedná nepoctivě, když víru haní a chce ji vyměnit za něco jiného. Filosofie víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá lidem víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --str.29
Víra nejdříve prování pohyby nekonečné a potom konečné. --str.33
Jen nízké povahy samy na sebe zapomínají a stávají se něčím jiným. Motýl úplně zapomene, že býval housenkou, a možná že zase zapomene, že býval motýlem, a to tak dokonale, že se třeba stane i rybou. Hlubší povahy nikdy samy na sebe nezapomenou, nestanou se ničím jiným ne tím, čím vždycky bývaly. --str.38
V duchovním smyslu je možné všechno, ale ve světě konečném jsou mnohé věci nemožné. --str.38
Nekonečná rezignace je posledním stadiem před vírou; kdo tento pohyb nevykonal, nemůže uvěřit. --str.40
Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života. --str.41
Mé věčné vědomí je má láska k Bohu a ta je mi nade vše. --str.42
Vírou se ničeho nevzdávám, naopak vírou všechno získávám, a to ve smyslu slov, že ten, kdo má víru jako zrno hořčičné, může i hory přenášet. --str.42
Nikdo nesmí lidem namlouvat, že víra je malá a snadná věc; je to naopak věc ze všech nejtěžší. --str.45
Víra je paradox, který je v stavu udělat z vraždy svatý a bohulibý čin; je i tím paradoxem, který Abrahámovi Izáka vrací. Myšlenka se ho zmocnit nemůže, neboť víra začíná právě tam, kde myšlenka končí. --str.46
Máme-li se od velikánů opravdu něčemu přiučit, musíme si dát dobrý pozor na začátek. --str.54
Komu Bůh požehnává, toho také jedním dechem proklíná. --str.56
Tomu, kdo se dal úzkou cestou víry, neporadí nikdo a nikdo mu neporozumí. Víra je div, ale přece z ní není nikdo vyloučen, neboť všechen lidský život se soustřeďuje ve vášni, a víra je vášeň. --str.58
Bůh požaduje absolutní lásku. --str.63
Víra totiž není bezprostřednost původní, nýbrž nabytá. Původní bezprostřednost je estetická. Ale víra není estetika, a je-li, pak víra nikdy nebyla, protože byla pořád. --str.71
Mlčení jsou nástrahy ďáblovy; čím více se mlčí, tím strašnější je démon; ale mlčení je také společná dohoda mezi božstvem a jedincem. --str.76
Život nevylučuje žádného člověka, ani toho nejprostšího, a nikoho neošidí, neboť ve světě duchovním přijde zkrátka jenom ten, kdo šidí sám sebe. --str.86
Zahloubá-li se člověk sám do sebe, ze všeho nejdříve objeví sklon ke zlu. --str.87
Těžké je nalézt toho, komu bychom se mohli oddat, ale nevýslovně těžší je nemoci se oddat. --str.89
Bojovat s celým světem je útěcha, kdežto bojovat sám se sebouje strašlivé. --str.98
Kdo miluje Boha, nepotřebuje ani slz, ani obdivu, v lásce zapomíná na utrpení, a zapomíná na něj tak dokonale, že mu na bolest nezůstane ani nejmenší vzpomínka - leda by mu ji připomněl sám Bůh. --str.104

Reference

Citáty označené pouze stranou pocházejí z: KIERKEGAARD, Søren. Bázeň a chvění. Praha: Svoboda-Libertas 1993.

Související