Dílo:Dívka a dívka

Z Wikicitátů

Novela Dívka a dívka je prvotina české autorky Alžběty Šerberové z roku 1970.

I[editovat]

„Dej mi ji.“
„Cože?“
„Tak mi ji zas půjč.“
„Ne.“
„Za svetr.“
„Cha chá!“
„Za korále.“
Blázne!“
„Za Petra.“
„— — — — ?!“
„Za Petra.“
„Jak… to myslíš?“
„Půjdeš si odpoledne s Petrem a já si ji za to půjčím.“
„Šílená!“
„Modlářko!“
Lhářko!
Lásko!“
„Zvrhlá!“
„Dáš?“
„Máš ji mít.“
A obě padly na postel. Zoe nastavila nohu, aby Basilea musela upadnout; Basilea spadla do uličky mezi další postelí a bradou narazila na noční stolek, který se tiše otevřel.[1]

III[editovat]

Za okny stále pršelo.
„Podívej, ten muž. Dívá se na nás,“ řekla potichu Basilea a ruce složila na stůl.
„Který?“
„Ten u okna. Na stole má noviny a nečte.“
„Co je s ním?“
„Nečte. Dívá se na nás.“
„Ty ho znáš?“
„Já? Proč bych ho znala? Říkám jen, že se na nás dívá.“
Mamá se zasmála a otočila se trochu přes rameno, aby na muže viděla. Měl je teď obě tvářemi k sobě; jak přišly z deště, měly matnou pleť. Starší se trochu naklonila, byl to spíš jen pohyb tváří a zase zmizel.[2]

Reference[editovat]

  • ŠERBEROVÁ, Alžběta. Dívka a dívka. Redakce Marie Vodičková, Ivan Toman. 1. vyd. Praha : Československý spisovatel. 111 s. (Malá žatva.) Dostupné online.  
  1. Str. 30, 31
  2. Str. 115