Dílo:Plivanec na rozloučenou

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Plivanec na rozloučenou je kniha českého anarchisty Pavla Pojara (*18. února 1965), zvaného Misantropa, vydaná v roce 2005.


Plivanec na rozloučenou[editovat]

  • „Na doby předškolního dětství nemám žádné příšerné vzpomínky, ale škola byla pro mě postupem času utrpením. Utrpení při ranním vstávání, utrpení ve školní třídě, utrpení doma po vyučování. Nepřetržité utrpení v učilišti, na vojně, v zaměstnání. Ne, tolik let nesnesitelných utrpení, kdy jsem procital do tmy ještě neprobuzeného dne s pocitem odsouzence na smrt! To už nikdy nechci prožívat! A docela ještě vím, že se radši zbavím života než volnosti!“ [1]
  • „Kdybych mohl jediným zmáčknutím knoflíku vyhubit lidstvo, udělal bych to a ani chvíli bych nezaváhal. Byla by to jen sebeobrana. Neboť lidi, ti nebezpeční psychopati, svou prací, ziskuchtivostí, bezohledností atd. nadále ničí podmínky k mému životu, nadále ohrožují zbytečně svoje okolí, a proč by se tedy jednou měli vyhnout tomu, aby se nestali hrozbou i pro mě? Představuju si svět bez lidí a sebe v něm. Nádherná vidina!“ [2]
  • „Jaká nenávist může být větší než nenávist tygra ke krotitelům?“ [2]
  • „Kde nejsem sám, tam je přelidněno.“ [3]
  • „Cože! Já Misantrop a platit daně? Nevídáno! To by dřív lev začal žrát trávu! Já Misantrop a lev máme společnou tu vlastnost, že radši zajít než žrát trávu!“ [4]
  • „Střežte se davu, chcete-li zůstat sami sebou!.“ [4]
  • „Dobro a zlo jsou relativní pojmy a morálka založená na nich je rovněž relativní. Relativní morálka přestává být morálkou, protože všechno je chaos. Co je dobré pro jednoho, je zlé pro druhého, a naopak.“ [5]
  • „Poctivá práce! Fuj, špíno! Radši bych byl bankovním lupičem nebo bych vykrádal kostely než dělníkem. Žijeme stále v totalitě, v totalitě dělby práce.“ [6]
  • „Diskuze je hra o moc, hra, která končí vždycky remízou. Kdo je skutečně přesvědčen o své pravdě, ten nemá nejmenší potřebu ji dokazovat nebo ji dokonce vnucovat někomu jinému.“ [7]
  • „Je třeba si uvědomit, že absolutní samota je absolutní svoboda; že v soužití s druhým člověkem je nutné část své svobodné vůle obětovat jeho vůli; že život v kolektivu si vynucuje rozštěpení svobodné vůle kvůli společným zájmům, a pokud se zájmy kolektivu neshodují ani trochu s vašimi, znamená to úplné zničení vaší svobodné vůle!“ [8]
  • „Víra v nesmrtelnost duše není nic jiného než syntéza vyšší mozkové činnosti a pudového strachu ze smrti.“ [9]
  • „A tak nezbývá nic jiného, než naučit se žít bez Boha, bez zákonů a bez morálky. Mnohokrát se ukazuje, že právě lidi, kteří se neřídí žádným božím přikázáním, jsou nejctnostnější; že lidi, kteří neuznávají žádné zákony, jsou nejspravedlivější, a že lidi, kteří pohrdají jakoukoli morálkou, jsou nejmorálnější.“ [10]
  • „Když by měl být bojovník za práva zvířat důsledný, dospěl by k anarchii.“ [11]
  • „Z ekologického hlediska práce vždycky znamená ničení.“ [12]
  • „Buď jsem svobodný, anebo občan!“ [13]
  • „Šťastný člověk nepotřebuje naději. To útrapy přivádějí lidi k víře. Pro církev musí být války a neštěstí hotovým požehnáním!“ [14]
  • „Co tu chybí, je alternativa. A kde chybí alternativa, tam je totalita.“ [15]
  • „Kdo říká „Přemýšlej trochu“, myslí tím „Mysli jako já!““ [16]
  • „Vím, že lítost škodí, misantropy, jako jsem Já, dokonce uráží, ale když jde o zvířata nebo o děti (hlavně ty z pasťáku), tak se lítosti neubráním, a snad ani nechci. Zvířata a děti nemají totiž tolik síly, aby dokázaly čelit těm nelítostným. Proto se netajím, jindy cynický, že mi je jich upřímně líto.“ [17]
  • „Poznal jsem pravou povahu lidí, přírody a vesmíru. Nyní se mi hnusí téměř všechno, co jsem měl dřív z nevědomosti rád.“ [18]
  • „Nenávidím techniku. Technické vynálezy jen ztrpčují a ničí život, zotročují a nejsou k užitku.“ [19]
  • „Není jiné východisko pro civilizované a přemnožené lidstvo než návrat k těm nejprimitivnějším technologiím (resp. k čistým technologiím) a než výrazné snížení porodnosti.“ [20]
  • „Jak může teď někdo dělat děti! Vždyť je nad slunce jasné, že příští generace tady nečeká nic dobrého!“ [21]
  • „V okamžiku, kdy mi nenávist k lidem otevřela oči, vidím pohostinnou náruč volné přírody, volající po návratu ztraceného syna. - Divočina je spravedlivější než lidská civilizace.“ [22]
  • „Chtěl bych se upamatovat a opět se naučit, co civilizovaní lidé zapomněli: naučit se nacházet obživu v šiškách, bukvicích, žaludech a dalších lesních plodech; naučit se dobývat jedlé kořínky, jíst kůru stromů a jehličí, pokud jde o zimní období - v létě není o obživu nouze. - Chtěl bych získat, či spíše potvrdit znalost, jak se správně chovat za deště a v noci a v zimě. - Chtěl bych se umět vůbec pohybovat v divočině tak, abych přežil a hlavně abych se dovedl úspěšně vyhýbat lidem.“ [22]
  • „Přichází doba, kdy stav životního prostředí na Zemi bude takový, že příští generace budou litovat, že se narodily, a proklínat ty, kteří je přivedli na svět!“ [23]
  • „Všemu, čemu jsem se naučit chtěl, jsem se vždycky naučil snadno. Čemu mě chtěli naučit, vzdor mému nezájmu nebo přímému odporu, v tom jsem byl úplný debil.“ [24]
  • „Člověka nešlechtí práce, ale dovedná schopnost jeho organismu přežít bez práce.“ [25]
  • „Spálili státní vlajku a prý je to urážka a hanobení státního symbolu. To se podívejme! Mě by zase urážela a hanobila jakákoliv nehořící vlajka, která by vlála nad mou anarchií.“ [26]
  • „Pánbíčkáři říkají, abychom milovali nepřátele a odpouštěli jim. Moc by mě zajímalo, jak by například chtěli porazit nacistická vojska. Těžko, opravdu těžko si lze představit nacistu, který pln radosti nad tím, že ho někdo miluje, zruší gestapo a založí místo toho armádu spásy.“ [27]
  • „Držte dítě zkrátka a máte jistotu, že z něj vyroste adept pro stránky dějepisu.“ [28]
  • „Tropické pralesy - to je ten ztracený ráj, který hledáme, ale který nenacházíme.“ [29]
  • „Tahle společnost ostatně marně předstírá, že stojí na křesťanských základech. Kdyby tomu tak opravdu bylo, nebyly by bohatství a zisk jejím hnacím motorem.“ [30]

Poslední revoluce myslí[editovat]

  • „Misantrop je náročný estét, který miluje dokonalost a krásu, pročež nenávidí lidi.“ [31]
  • „Malý človíček, jen co vyjde z matčina břicha, už je zaznamenaný v matrice, dostává jméno a číslo a na toto všechno úřední potvrzení. Jen co trochu povyroste, posadí jej do školní lavice a zavalí tolika úkoly, že prostor pro samostatné myšlení je minimální.“ [32]
  • „Není pravda, že duše je věčná a hmota pomíjející, ale naopak: hmota je věčná.“ [33]
  • „Kvůli své slabosti lidé utíkají do snů, z kterých se jednou stejně musejí probudit, místo toho aby silou vůle nemilou realitu změnili k lepšímu, a učinili tak jednou provždy konečně tento jediný svět obyvatelným.“ [34]
  • „Jakožto anarchisté žijeme anarchisticky pouze ve svých myslích, a to je málo. Nám to nestačí, chceme víc: chceme i jako anarchisté jednat!“ [35]
  • „Nejčistší energie je ta nespotřebovaná. Lepší dnes o svetr víc než zítra skafandr.“ [36]
  • „Nespoléhat na nic kromě sebe, nevěřit ničemu kromě sebe, samostatnost a nezávislost - to je duševní hygiena.“ [37]
  • „Ano, mám vysoko schopnost vcítit se do jiných živočichů a prožívat s nimi jejich často nezáviděníhodné osudy. Ve svých různých zvířecích podobách jsem ještě víc poznával lidi a ještě víc jsem je nenáviděl.“ [38]

Krev a sperma[editovat]

  • „Rodiče, učitelé a vychovatelé jsou samí pedantičtí despotové, kteří by se správně výchovou neměli výchovou dětí zaobírat, a péče o děti by měla být svěřena těm, kdož jakékoliv panování nad někým jiným považují za oplzlost.“ [39]
  • „Násilí je přirozený projev života. Lidská společnost se snaží násilí a kriminalitu eliminovat zákonem, ale vyhání pouze čerta ďáblem.“ [40]

Zpátky ke zvířetí[editovat]

  • „Zpátky ke zvířeti, to je návrat k původní anarchii.“ [41]
  • „Svobodomilovná bytost musí mít závažné pohnutky, aby se soustředila na svůj návrat zpátky ke zvířeti! Uprostřed civilizace ji nic netěší, nemá tam dost volnosti a dobrodružství, připadá si tam mrtvá, pohřbená zaživa.“ [42]

Z poustevníkovi lesní moudrosti[editovat]

  • „Člověk je škodná - parazit zemský a škodlivý - je přemnožený a není vzácný, pozbyl ceny.“ [43]
  • „Nesnažme se hledat „smysl života“. Pro poctivého myslitele je otázky smyslu života nezodpověditelná. ... Ale kdo dokáže najít „smysl života“, uniká mu pravý Smysl Života, jímž je Ne-Smysl. Zaslechl jsem kdysi dávno ještě jeden pokus o rozluštění této hádanky ve větě: „Smyslem života je hledat smysli života.“ Ale to by znamenalo jen: „Smyslem života je trápit se touhle nezodpověditelnou otázkou po všechen čas, honit se po celý život za vlastním ocasem.“ - to že má být smysl života? Pěkně děkuji!“ [44]
  • „Mýtit člověka místo lesů! Každý, kdo neschvaluje vraždu člověka, stává se ode dneška mým nepřítelem!“ [45]
  • „V ideálním stavu a v ideálních podmínkách není nutné, aby dva nebo více zástupců jednoho druhu zůstávali v jakémsi svazku. Pouze jistá nedostatečnost v biologickém vybavení - tedy ani ne tak v citové vybavenosti - nebo nedostatečnost životního prostředí nutí živočichy k partnerským vztahům.“ [45]
  • „Láska je u nich (zvířat) sex, a sex je u nich láska - nic víc nic míň. Absolutní oddání a absolutní svoboda. Přirozený běh věcí a nic mimo to. Žádná podmínka a žádný zákon. Jen čistý cit. Čistá vášeň. Opravdová láska. Zvířecí láska.“ [46]
  • „Neboť vše, co škodí člověku, to prospívá přírodě.“ [47]
  • „Všechny politiky zabít. Šťastná to doba, která si uvědomí, že nejškodlivější druh nejškodlivějšího tvora na Zemi je politik. Hned jakmile by malý klouček projevil přání stát se politikem, aby mohl lidem, zvířatům a přírodě přinést zákon a pořádek, měl by být okamžitě zlikvidován u řezníka a jeho zkažené maso přehozeno psům. ... Ubít, ukamenovat každého, kdo by řekl: „Zvolte mne, a já vás zbavím vašich problbémů.“ [47]
  • „Žádný vzdělávací ústav na světě nevychová z člověka inteligentního tvora. Školy produkují jednostranně „vzdělané“ debily bez širších znalostí a hlavně bez individuálního myšlení. jediné dobré vzdělání - to nejvyšší! - je vždycky to, které si dáš sám. Neboť učit se něčemu, co tě nezajímá, to intelektu spíše škodí nežli prospívá. A s ohledem na zachování osobní originality je povinné školství přímo zločinnou institucí.“ [48]

Škarohlíd[editovat]

  • „Kéž bych se jednou dožil anarchie, konce civilizace a vymření lidského rodu na Zemi!“ [49]
  • „Humanisté a filantropové buď vůbec neznají lidi, nebo to jsou stejní parchanti jako Oni!“ [50]
  • „Nejsem-li sám, nejsem svobodný. Nerozhoduji-li o sobě sám, nejsem svobodný.“ [51]
  • „Sám se sebou nemám nikdy problém. Ten nastává, přiblíží-li se druhá osoba. Čím početnější společnost, tím více problémů. Samojediný nepotřebuji žádná pravidla chování, nepotřebuji žádné desatero přikázání - stačí mi jediné: Střez se Člověka!“ [51]
  • „Když se zaváděla mechanizace a robotizace výroby, futuristé nám slibovali, že díky novým krásným strojům budeme pracovat čím dál míň, až jednoho dne nebudeme muset pracovat vůbec. A realita? Pracujeme víc a déle než středověcí nevolníci! ... Na takovej pokrok se můžu vysrat!“ [52]
  • „Žít v tomto bláznivém světě s rozumem v hlavě není žádný med.“ [52]
  • „Optimistická prognóza společnosti by vypadalo takto: nepočetní misantropové žijí šťastně uprostřed svých zahrad, jež jim zajišťují blahobyt za minimum námahy.“ [53]
  • „Pomáhat ostatním zvířatům je dobré a ušlechtilé. Pomáhat lidem je trestuhodný zločin.“ [54]

Bůh nesmiřitelného hněvu[editovat]

  • Můj umělec je vždy a napořád samoukem! Samoukem, který nekouká nalevo napravo, ale sám sobě je učitelem a žákem zároveň!“ [55]
  • „Profi-umělec je ostatně kurvou za každého režimu.“ [56]
  • „Kdyby nebylo zvířat, ale všude jen samí lidé, nevím, co by mě drželo naživu.“ [57]
  • „Ekologie jako věda je sice pěkná věc, jenže bez drastického snížení lidské populace je úplně nanic.“ [58]

Rozhovor mezi světem a právě narozeným dítětem[editovat]

  • „DÍTĚ: „Ale jaká to hrozná příkoří mi uchystali?“

SVĚT: „Podívej se, už ti chystají rodné číslo. Už několik měsíců máš připravený záznam v matrice. A to všechno proto, abys patřil ne sám sobě, jak ti velí tvůj instinkt, ale všem lidem kolem sebe, kterým se říká společnost nebo taky stát.“ [59]

  • „DÍTĚ: „Co je to svoboda?“

SVĚT: „Svoboda je, chlapče, velká věc, jejíž nedostatek může přivodit i smrt. Není to nic, na co by sis mohl sáhnout, a přesto je tím nejcennějším na světě. Je stavem duše, kdy si říkáš chci namísto musím.“ [60]

  • „DÍTĚ: „To je strašně! ...Stojí za to vůbec žít?“ [61]

Veganství, mír, právo a pravda[editovat]

  • „Mnoho veganů mluví o principech jakési etiky, soucitu, nenásilí a úcty k životu. Podle mě se však tenhle svět a jeho příroda neřídí žádnou etikou, která by se shodovala s veganstvím. Jediná morálka přírody je zákon džungle neboli zákon silnějšího neboli zákon vraždy neboli boj o život. Proto musejí být všechny úvahy z hlediska mravnosti zákonitě chybné. Kdo takto (eticky) přemýšlí, nevytváří tedy žádnou vyšší pravdu, ale jen prachsprostou demagogii. ...Vegan je tedy vlastně proti zbožněné přírodě, když by rád nastolil věčný mír namísto věčné války, která se mu hnusí.“ [62]

Božský původ člověka[editovat]

  • „Obděláváním půdy si lidi mohli nahromadit zásoby jídla a rozplemenit se víc, než je zdrávo pro rovnováhu v přírodě.“ [63]

Sentence o lidském smradu[editovat]

  • „Raději chci krást než se prostituovat prací!“ [64]
  • „Člověk pečuje o přírodu nejlépe, když se nechá sterilizovat. Každý jiný způsob jeho péče o přírodu víc pokazí než polepší.“ [65]

Reference[editovat]

  1. POJAR, Pavel. Plivanec na rozloučenou. 1.. vyd. Brno : Petrov, 2005. 560 s. ISBN 80-7227-242-X. S. 11.  
  2. 2,0 2,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 14
  3. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 23
  4. 4,0 4,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 24
  5. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 25
  6. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 31
  7. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 32
  8. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 37
  9. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 39
  10. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 48/49
  11. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 49
  12. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 53
  13. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 57
  14. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 71
  15. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 77
  16. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 78
  17. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 81
  18. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 86
  19. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 88
  20. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 95
  21. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 96
  22. 22,0 22,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 99
  23. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 104
  24. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 111
  25. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 116
  26. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 120
  27. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 126
  28. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 126
  29. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 137
  30. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 139
  31. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 157
  32. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 160
  33. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 161
  34. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 163
  35. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 165
  36. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 168
  37. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 170
  38. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 171
  39. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 180
  40. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 192
  41. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 197
  42. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 207
  43. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 216
  44. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 228
  45. 45,0 45,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 240
  46. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 242
  47. 47,0 47,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 244
  48. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 253
  49. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 268
  50. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 290
  51. 51,0 51,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 293
  52. 52,0 52,1 Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 296
  53. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 297
  54. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 300
  55. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 322
  56. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 324
  57. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 363
  58. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 374
  59. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 409
  60. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 410
  61. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 411
  62. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 421/422
  63. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 443
  64. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 469
  65. Plivanec na rozloučenou, Pavel Pojar (2005), s. 482

Externí odkazy[editovat]