Dílo:Summerhill

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Summerhill (v originále Summerhill School: A New View of Childhood) je kniha skotského pedagoga A. S. Neilla poprvé vydána v roce 1992 nakladatelstvím St. Martin´s Griffin v New Yorku.


  • Nesporným faktem je, že společnost je chorá. Stejně nesporné je ovšem i to, že společnost není ochotná svolit k léčbě.
  • Když jsme Summerhill se svojí první ženou založil, měli jsme oba společný nápad - přizpůsobit školu dětem, namísto toho, abychom nutili děti přizpůsobit se škole.
  • Svobodné děti není snadné ovlivnit. Absence strachu je tou nejúžasnější věcí, která se může dítěti přihodit.
  • Kde existuje jakýkoliv šéf, neexistuje skutečná svoboda.
  • Velkým neštěstím člověka je to, že jeho osobnost, podobně jako tu psí, lze formovat.
  • Děti lžou především proto, aby se chránily, a lež vzkvétá v prostředí, kde vládne strach.
  • Kdysi za mnou přišli dva patnáctiletí žáci, chlapec a dívka, kteří se do sebe zamilovali, a požádali mě, jestli by nemohli dostat vlastní pokoj. „Rád bych vám ho dal, ale neodvážím se,“ odpověděl jsem jim.

„Proč ne? Vždyť tu máme svobodnou školu.“

„Ano, ale nemáme svobodnou civilizaci.“

  • Bacon, pokud by dnes žil, by možná prohlásil, že specializace činí člověka omezeným.
  • Ale zákon je, jaký je, a v Anglii by výtvarnou výchovu bez příslušné profesionální přípravy nemohl učit ani Picasso.
  • Náboženství praví: „Buď dobrý a budeš šťastný.“ Platí to ovšem obráceně: „Buď šťastný a budeš dobrý.“
  • Bible praví: „Bázeň před Bohem je počátkem veškeré moudrosti.“ Mnohem častěji je počátkem psychické poruchy, protože uvalovat na dítě stín strachu v jakékoliv podobě je škodlivé.
  • Dobrota, která vychází ze strachu z pekla nebo strachu z policie či trestu, není skutečná dobrota, je to prostý zbabělost. Dobrota, která závisí na vidině odměny, chvály nebo nebeské spásy, vychází z úplatku.
  • Tím, že budete v dítěti potlačovat sobectví, u něj právě sobectví fixujeme.
  • Svoboda dokáže vyléčit většinu neduhů.
  • Mohu tu říci jedině to, že nemám rád žádné vůdce. Pod tímto pojmem si představím člověka, který je primárně sebestředný a touží po moci jen pro moc.
  • Jedním velkým zlem, které v lidech stále přežívá, je naše stálá potřeba přikazovat dětem, jak mají žít. Všechny vzdělávací systémy na světě se snaží formovat děti k obrazu dospělých a děti pak zase stejně formují své potomky. Výsledkem je velmi nemocný svět plný zločinu, nenávisti a válek. Tak se tu stále točíme dokola v bludném kruhu a miliony dětí žijí bez štěstí a v neustálém duševním i tělesném napětí.
  • Byl bych rád, kdyby ministerstvo naplánovalo zrušení všech velkých škol například v Londýně a vybudovalo malé školy v okolní přírodě, kam by děti každý den dováželi autobusy.
  • Na začátku století byly běžné malé firmy. Šéfem byl starý Bill Smith, který znal všechny svoje zaměstnance i jejich rodiny. Dnes tu pro dělníky není žádný Bill Smith, na kterého by se mohli obrátit s nějakým problémem, je tu jen velká, byrokratická, nelidská firma.
  • Můžeme odsuzovat některé věci, které mladí lidé dělají, ale nesmíme odsuzovat je samotné.
  • Téměř všechny děti nenávidí školní předměty, ale každé dítě ví, že nemůže udělat nic, čím by tento systém změnilo. V základech jsou dnes mladí lidé stále poddajní, poslušní a podřízení a svoji vzpouru omezují na věci, na kterých nesejde - oblečení, způsoby a účesy.
  • Všechny ty tlachy o zkaženosti mládeže jsou nesmysl. Teenageři nejsou o nic zkaženější než vy nebo já. Hledají radost ze života v době, která radost nezná.
  • Co mě téměř dohání k zoufalství, je fakt, že děti nikdy nedostanou šanci skutečně žít. Jejich láska k životu je ničena světem dospělých, který mladé lidi „vzdělává“ - kastruje.
  • Jen pokud se zbavíme nacionalismu a zneužívání moci zlata a ropy, se dobereme míru.
  • Váš ani můj hlas nikdy nedolehnou k uším mocipánů, kteří drží v rukou otěže států a armád. Oni mají moc a my máme pouze své sny o svobodě pro všechny lidi.
  • Mnozí američtí žáci četli Summerhill a chtěli po rodičích, aby je k nám poslali. Většina z nich se u nás dobře adaptuje. Za několik málo měsíců se z jejich „Mohu si prosím odskočit na toaletu?“ stane „Nasrat, jdu naa hajzl“.
  • Nyní je naším maximálním věkovým limitem pro přijetí žáka dvanáct let. Pro většinu žáků nad čtrnáct let přichází svoboda již příliš pozdě. Strávili příliš mnoho času v represivním prostředí a příliš často projevují svoji nově nalezenou svobodu prostřednictvím antisociálního chování, nudy a nečinnosti spojené se špatným svědomím.
  • Mocipáni nahoře chytře využívají naše stádní instinkty.
  • Vím že dokud bude člověk v průběhu svého bezmocného dětství formován dospělými, kteří přijímají masové životní postoje, nemůže být v dospělosti svobodný.

Literatura[editovat]

Externí odkazy[editovat]