Dílo:Svatební cesta do Jiljí

Z Wikicitátů

Svatební cesta do Jiljí je česká filmová komedie režiséra Hynka Bočana z roku 1983 natočená podle stejnojmenné knižní předlohy Miroslava Skály, který je také autorem scénáře. Hlavní role ve filmu vytvořili Libuše ŠafránkováJosef Abrhám.

Obsazení[editovat]

Petra
Libuše Šafránková
Tomáš
Josef Abrhám

Výroky a dialogy[editovat]

První den[editovat]

Ve vlaku:
Tomáš: A co ten kufr, jedeme přece do hor?
Petra: Já vím, ale nedalo se nic dělat. Jsou tam opravdu jenom naprosto nutné věci.
Tomáš (otevře kufr): Panenky, prstýnky... komu to bude?
Petra: Různým milým lidem, které potkáme cestou.
(...)
Tomáš (ukazuje na vycházkové letní boty, především na vysoké podpatky): Ty boty? Takovýhle?
Petra: Abych se miláčkovi nezdála malá.

Druhý den[editovat]

Na cestě na Portyš:
Tomáš (v duchu): Přiblížila se zkušební hranice naší cesty – hranice 1.000 m. n. m. Tato hranice je prubířským kamenem charakteru. Zbabělí se stávají odvážnými, čiperní línými a naopak. Těžkopádní hbitými. Jsem zvědav, co tato hranice udělá s ní.

Tomáš (v duchu):

  • Nebo to má být zkouška? Kdo koho tady vlastně zkouší? Ne jenom já, ale zřejmě i ona na této cestě zkoumá mou osobnost.
  • Mezi tebe a mě by vstoupil trám.
  • Co jsem se dneska dozvěděl? Je třeba přiznat, že dost, ale ani ne tak o ní jako o sobě.

V noclehárně:
Petra: Pravá noha je těžká. (...) Ale od Buchlova vítr věje.
Tomáš (v duchu): Chce zřejmě vědět, jak zasáhnu.
Petra: Tomáši, ne aby tě napadlo něco si s nimi začít.
Tomáš (v duchu): Ach jo, zkouška statečnosti. To mám ze všeho nejradši.

Třetí den[editovat]

Tomáš:

  • Ta její nezodpovědná láska k lidem a zvířatům.
  • Kdo se dovede orientovat v přírodě, orientuje se v životě.
  • Je ovšem pravda, že řada dvojic, která nasedá na horním toku jako svazek nejpevnější, rozchází se na dolním toku od stolu i lodě.

Petra: A kdes bloudil? (...) Proč ses nezeptal?
Tomáš: Se zásadně neptám.

Na lodi:
Petra: Vystupme!
Tomáš: Nemůžeme, najeli bychom na kmen.
Petra: A vždyť jsme zastavili a klidně stojíme.
Tomáš: Co myslíš, že způsobilo, že klidně stojíme?

S majitelem louky:
Petra: A tak manžel by něco ukuchtil. Samozřejmě, že to všecko potom zahrabe.
Tomáš: Ano, jistě, to se spolehněte. To já po nás vždycky všechno zahrabu.

Pátý den[editovat]

Tomáš (v duchu): Tato žena bude perlou pro domácnost. Sežene i drezínu.

Související[editovat]

Externí odkazy[editovat]