Druhý vatikánský koncil

Druhý vatikánský koncil bylo shromáždění více než 2500 katolických biskupů na dosud posledním ekumenickém koncilu, které svolal papež Jan XXIII. (1958–1963) a jež zasedalo v letech 1962–1965. Cílem koncilu bylo reagovat na potřeby doby.

Ve výrocích

• Druhý vatikánský koncil otevřel církev světu a otevřel možnosti dialogu mezi lidmi věřícími a lidmi dobré vůle, mezi křesťany všech konfesí a lidmi z jiných náboženství. To je v současné době globalizovaného světa jedna z věcí, která by se měla dále rozvíjet. Je to dědictví koncilu, které má stále silnou a v této době ještě daleko větší platnost než předtím.-- Jaroslav Šebek

V dílech

• Až do zahajovacího zasedání druhého vatikánského koncilu v říjnu 1962 každý věděl, v co katolíci věří a co od nich jejich víra vyžaduje. Každý informovaný Američan - katolík i nekatolík - věděl, že katolíci mají v neděli chodit na mši svatou, modlit se růženec, v pátek nejíst maso, a pokud žijí v mnaželství, zůstat v něm až do smrti. Během několika let po ukončení koncilu v prosinci 1965 byly všechny tyto jistoty ty tam.-- Philip E. Lawler

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Druhý vatikánský koncil ve Wikipedii