Je tudíž důležité, aby vprostřed společenských a oborových změn lékař neztratil ze zřetele výjimečnost každého nemocného, jeho důstojnost a křehkost. Má před sebou muže či ženu, které je třeba doprovázet za pomoci svědomí, rozumu a srdce, a to zejména v těch nejvážnějších situacích. V tomto postoji pak lékař má a musí odolat pokušení, vnášenému legislativními změnami, aby nemocnému vyhověl v jeho možné vůli zemřít, ať již poskytnutím pomoci při asistované sebevraždě či přímým usmrcením při eutanazii.[1] — František
Kdysi se vtipně říkalo, že domov důchodců je pomstou za jesle. Podobně by se snad dalo říci, že eutanazie je pomstou za potraty.[2] — (pastýřský list českých a moravských biskupů k bioetickým tématům, říjen 2008)
Když nějaká země – nějaká společnost, nějaká civilizace – dospěje do bodu, kdy legalizuje eutanazii, ztratí v mých očích veškerý nárok na respekt. Od té chvíle se stane nejen legitimním, ale žádoucím ji zničit, aby něco jiného – jiná země, jiná, společnost, jiná civilizace – mělo možnost vyrůst.[3] — Michel Houellebecq
Obavy z možných negativních důsledků legalizace eutanazie jsou zřejmě velmi opodstatněné – pokud by potomstvo mělo právo rozhodovat o svých starých rodičích v bezvědomí či jinak nesvéprávném stavu, mohli bychom se dočkat velmi nedobrých konců.[5] — Jan Zrzavý
Encyklopedický článek Eutanazie ve Wikipedii
Slovníkové heslo eutanazie ve Wikislovníku
Kategorie Euthanasia ve Wikimedia Commons
