Přeskočit na obsah

Francia Márquezová

Z Wikicitátů
Francia Márquez

Francia Elena Márquez Mina (* 1. prosince 1981, Suárez (Cauca), Kolumbie) je kolumbijská aktivistka věnující se ochraně životního prostředí a prosazování práv Afrokolumbijců a od roku 2022 viceprezidentka Kolumbie.

Výroky

[editovat]
  • Moji předkové byli zotročeni kvůli rozvojovému ekonomickému modelu. Pokud se podíváme na historii mezinárodního obchodu, první masovou komercializací byla komercializace lidí. Zpředmětnili jednotlivce, vzali jim lidskost a udělali z nich pouhé věci. Dnes máme stále stejný model, i když založený na extraktivistickém ekonomickém systému, který vyžaduje odstranění přírodních zdrojů z regionů, kde žijeme. Už z nás nemohou dělat věci, ale stejně nás odstrkují stranou. Tyto země pro nás nejsou zdrojem hromadění bohatství, jsou zdrojem života pro budoucí generace a my se stavíme proti zásahům nadnárodních korporací a jejich drancování zdrojů. Proto nás zabíjejí. V Kolumbii nezabíjejí lidi jen proto, že se jim chce, ale proto, že tito lidé hájí lidská práva, včetně práv svých komunit. Právo na potraviny, na zdravé životní prostředí, na vodu. Na život v míru. Zabíjejí nebo vyhánějí lidi, kteří se postaví smrtícímu ekonomickému modelu - například těžbě, který, pokud dáváte pozor, je ve skutečnosti založen na stejném historickém ekonomickém modelu jako otroctví. Tečka. Dokonce mě prohlásili za vojenský cíl, protože jsem se postavila proti zavádění nadnárodních korporací do mého regionu. Jsme tam od roku 1636, kdy sem přivezli naše předky z Afriky, a teď jsme v této lokalitě vytvořili komunitu a navázali vztahy. Jsme překážkou rozvoje. Evropa a zbytek světa musí přehodnotit svůj způsob života. Lidé musí přestat tolik konzumovat a uvědomit si, že jejich privilegia jsou za cenu utrpení mnoha komunit, jako je ta naše. To, co se dnes děje s migrací v Africe, není bez příčiny: Pokud vám to není dost jasné, můžete se zeptat, odkud se v Africe berou všechny zbraně, které vedou pouze k násilí na kontinentu. Jaký průmysl tyto zbraně poskytuje, aby se komunity mohly navzájem zabíjet? Která průmyslová odvětví drancují a loupí a způsobují, že lidé doslova hladoví? Tyto země, které o sobě tvrdí, že jsou vyspělé, musí změnit svůj pohled na život, protože jinak budeme dál rozšiřovat řady mrtvých, zatímco oni si budou dál užívat výsad, které si často ani neuvědomují.[1]
  • Musíme pracovat na vzdělávání zaměřeném na svobodu, autonomii a život, protože to, co máme dnes, je vzdělávání zaměřené na smrt a destrukci. Kolik lidí studuje jen proto, aby se dali do služeb smrti, nadnárodních korporací, porušování práv společenství? Diskutovali jsme také o ekonomické situaci lidí - o tom, jak znovu promyslet alternativní způsoby rozvoje, které umožňují jiné typy ekonomik. Vznikly počátky organizační strategie, v rámci které můžeme začít alespoň vzájemně komunikovat.[1]
  • U lidí, kteří pracují ve státní správě, se někdy setkáváme s malicherností a sobectvím. Pro mě to bylo obzvlášť náročné, protože pocházím z komunity, která vždy oceňovala kolektivní myšlení. Angažování se v politice a působení ve vládě je zcela odlišná realita. Vystavuje nás egu, marnivosti a lidem, kteří se mylně domnívají, že je jejich postavení definuje. Odolat svodům těchto pokušení je zásadní pro to, abychom zůstali věrní svým hodnotám. Nesmíme se nechat okouzlit iluzí, kterou vytváří moc.[2]
  • Jako veřejný činitel chápu, že je důležité, abych byla otevřená kontrole své práce. To, čemu jsem čelila, se však netýká mého výkonu funkce. Jde o to, kdo jsem a co reprezentuji. Bohužel to ukazuje, že v naší zemi máme rasismus, což je opravdu bolestné.[2]
  • V dětství jsem Afriku vnímala jako divoké a bídné místo s podvyživenými dětmi, které měly v ústech mouchy. Tak nás to učili. Když mi někdo řekl, že vypadám jako Afričan, bránila jsem se, protože jsem nechtěla být spojována s negativními stereotypy. Tento koloniální pohled je však nepřesný. Po návratu z této cesty jsem uspořádala tiskovou konferenci a oznámila 17 dohod o navázání dvoustranných vztahů s vládami těchto zemí a jejich podnikatelskými sektory. Cesta však byla silně kritizována kvůli svým nákladům. Žádný jiný viceprezident ani delegace předtím nečelili takovéto kontrole.[2]
  • Jsem součástí boje proti strukturálnímu rasismu, jsem jedna z těch, kteří bojují za to, aby se i nadále rodila svoboda a spravedlnost. Jedna z těch, kteří si uchovávají naději na lepší život, jedna z žen, které pečují s mateřskou láskou o svá území jako o prostor k životu. Jedna z těch, které zvyšují hlas, aby zastavily destrukci řek, lesů i mokřadů.[3]
  • My ženy vymýtíme v naší zemi patriarchát, buďme tu pro práva různorodé LGBT+ komunity, buďme tu pro práva naší Matky Země.[3]

Ve výrocích

[editovat]
  • Důležité je, že mu poskytla nejen feministickou perspektivu, ale také dekolonizační pohled. Změnil se tak jazyk kolumbijské politiky, dostaly se do něj nové výrazy a slova, které dosud používala spíše sociální hnutí. A z jejich zkušeností a vědomostí by měla nyní veřejná správa čerpat, což je také novinka. Petro měl spíše tradiční levicový přístup, který Márquezová doplnila o svou perspektivu. -- Álvarez Villarrealová[3]
  • V médiích proto musela Márquezová zdůrazňovat, že jí nejde o boj žen proti mužům. Že má na mysli spíše odkaz svých předků-žen, Matku Zemi. A bylo zajímavé najednou slyšet ve veřejné debatě ty výrazy a názory, s nimiž se ztotožňují obyčejní lidé z nižších vrstev společnosti a ti, co pracují se sociálními hnutími. -- Álvarez Villarrealová[3]
  • Vycházeli přímo z lidí a jejich postojů, nešlo o výplody expertů. A to vysvětluje i všechny ty fotky původních obyvatel, kteří na kánoích cestovali ze svých odlehlých teritorií – klidně i dva dny – do volebních místností. A to oni nikdy nedělají, bylo to vážně poprvé! Přesvědčilo je, že někdo mluví jazykem, který v nich rezonuje. To bylo od kandidátů velmi chytré – a zároveň upřímné. -- Álvarez Villarrealová[3]

Reference

[editovat]
  1. 1,0 1,1 MCKEON, Timothy; MINSHALL, Alex. “People need to know that their privileges come at the cost of the suffering of many communities” – An Interview with Francia Márquez. [s.l.] : Guerrilla Media Collective, 2023-02-15. Dostupné online.  
  2. 2,0 2,1 2,2 OQUENDO, Catalina. Francia Márquez: ‘I’ve tried not to be awed by power’. Bogotá : EL PAÍS, 2023-08-17. Dostupné online.  
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 HUMPÁLOVÁ, Jolana. Žena, která dala chudým naději. K volbám kvůli ní pluli 2 dny na káno. [s.l.] : Seznam Zprávy, a.s., 2022-10-07. Dostupné online.  

Externí odkazy

[editovat]