Kdykoli jsou kritizováni biskupové, narazí na sebe dva světy, dva systémy: Demokracie, v níž jsou si všichni lidé před zákonem rovni, a katolické duchovenstvo, které z venku vypadá jako klasická monarchie. V ní panuje princip poslušnosti: nahoře stojí papež, dole v podstatě nesvéprávní „prostí věřící“, mezi tím poslušní „hierarchové“. Oba systémy, svět a církev, jsou stále ještě obtížně kompatibilní a zůstanou takovými, dokud bude základním pilířem hierarchie duchovních nezpochybnitelná poslušnost.[1] — Rudolf Neumaier
V politice, jako v soukromém životě, existuje hierarchie možností a každý je nucen si vybrat. To je obzvlášť obtížné, když je období násilné. Kdybych vzal příklad mého otce, který byl maurázským estétem, jeho nacionalismus zabránil tomu, aby kolaboroval, ale nebyl věrný své vlastní hierarchii hodnot. Nebyl konzistentní… Dans la vie politique comme dans la vie privée, il y a une hiérarchie des choix et l’on est forcé de choisir. C’est particulièrement difficile quand la période est violente. Si je prends l’exemple de mon père qui était un esthète, maurrassien, son nationalisme aurait dû l’empêcher de collaborer, mais il n’a pas été fidèle à sa propre hiérarchie de valeurs. Il n’a pas été cohérent….[2] — Jean-Pierre Azéma
Encyklopedický článek Hierarchie ve Wikipedii
Slovníkové heslo hierarchie ve Wikislovníku
Kategorie Hierarchy ve Wikimedia Commons
