Jaromír John

Jaromír John před rokem 1923.

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (16. dubna 1882, Klatovy – 24. dubna 1952, Jaroměř) byl český spisovatel, žurnalista, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik.

Výroky

• Generace jsou nepřekročitelné a zkušenosti nepřenosné. Kdyby se zkušenosti daly snadno přenášet, to by to na světě muselo vypadat jinak!
• Každá přítomnost žije ze své minulosti, i když si to nechce přiznat. Jsou to články řetězu, které si podává generace po generaci. Někdy se to zadrhne, zastaví, jde se třebas nazpět, ale ve skutečnosti dopředu, vývoj se nedá zastavit, taková mocná síla neexistuje. Dějiny mluví jinak a ta dělidla: starověk, středověk! Jsou to konstrukce! Žijeme ještě ve středověku. Žádný novověk ještě nenastal!
• Slohově impresionistickému snažení podléhala gesta právě jako interiéry. Náš aranžérský, dobový vkus kolem roku 1900 byl nespokojen po výtvarnické stránce s prostředím, vkusem našich rodičů. Chtěli jsme umělecky náladové prostředí, něco, co by mluvilo osobitě, umělecky, básnicky revolučně. Zvláště při fotografování snažili jsme se pózou, podepřenou tváří, sklonem vyjádřit mystická vytržení březinovská, Garborgovy Umdlené duše. Že pozadím scény byla prošívaná přikrývka z tatínkovy postele, to nám nevadilo.
  — (Johnem vyvedený nápis na rubu fotografie, 1936)
• Život jsou lidi, lidi a zas jen lidi. Jenom lidé nám zpřístupní cizí města a všechny pustiny světa.
• Život můj byl stálý rozlet a pokus.
  — (veselosmutné povzdechnutí, jímž ukončil cestopis »Australská dobrodružství Aloise Topiče«)

Životní hesla

• Lépe strádat, vagabundit, hledat nové prostory, než sedět na jednom místě. Ryčně všechno rozeber a znovu ryčně stav, šlápni minulosti na chřtán a žij dopředu.
• Věci musí sloužit a ne obtěžovat.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Jaromír John ve Wikipedii
• Kategorie Jaromír John ve Wikimedia Commons