Jaroslav Maxmilián Kašparů

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Jaroslav Maxmilián Kašparů

Jaroslav Maxmilián Kašparů (* 14. května 1950, Žirovnice), známý pod autorským jménem Max Kašparů, je český jáhen, psychiatr.


  • Každé zlo, má-li se prosadit ve velkém, musí se šířit pomalu, plíživě a nevystrašit. A ukazovat se jako dobro pro člověka.[1]
  • Mám z ordinace zkušenost, že si velká řada lidí udělala boha ze svého dítěte. Jemu se klaní, jemu přinášejí oběti, jeho chrání od námahy, od práce, vůbec od kontaktu s běžným životem.[1]
  • (Střídavou péči) vymyslel a prosadil někdo, kdo nemá rád děti.[1]

Řekli o něm[editovat]

  • Laskavě provokuje a nepatří k těm, kteří otázky jenom pokládají, ale na mnohé z nich jasně odpovídá. — Jan Kasal[2]
  • Pisatele knihy (Maxe Kašparů) znám dobrých 20 roků jako člověka, který kolem sebe šíří radost a dobrou náladu i tehdy, když všichni ostatní byli (za „totáče" jistě právem) či jsou skleslí a deprimovaní. A protože jsem fyzik, tak mě udivuje jeho naprosto neuvěřitelná energie, pro kterou nemáme vhodné fyzikální stupnice. Myslím, že je navzdory svým makroskopickým rozměrům zcela typickým objektem kvantového mikrosvěta: vyskytuje se často na více místech zároveň a jeho rychlost a poloha se nedají určit současně. — Jiří Grygar[2]
  • Obrázky k jeho knížkám se tvoří takřka samy. Pádné texty evokují přehršle nápadů - snažících se jeho myšlenky pokorně doprovodit. (Jan Heralecký)

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 1,2 ZRNO, Matyáš. Chceme manželství, ale nemáme na ně. Psychologie dnes, 9 2017, roč. 23, čís. 9, s. 8-13.
  2. 2,0 2,1 KAŠPARŮ, Max. Z pláště a dalmatiky. Brno : Cesta, 2006. Citováno z obálky knihy. ISBN 80-7295-081-9.  

Externí odkazy[editovat]