Leo Baeck

Leo Baeck (23. května 1873, Leszno, Polsko – 2. listopadu 1956, Londýn, Spojené království) byl polsko-německý rabín.

Výroky

Byla to naše víra, že německý a židovský duch se mohou na německé půdě sejít a svým sňatkem se stát požehnáním. Byla to iluze - epocha židů v Německu je jednou provždy pryč.^[1] (po osvobození z Terezína)
Unser Glaube war es, daß deutscher Geist und jüdischer Geist auf deutschem Boden sich treffen und durch ihre Vermählung zum Segen werden können. Dies war eine Illusion - die Epoche der Juden in Deutschland ist ein für alle Mal vorbei.^[2]
Jsem na půdě Československa a je mou povinností se naučit řeči země, která mě hostí. (v terezínském ghettu)^[3]

↑ BÍLEK, Petr. Petr Bílek: Moc pozdě na hlasitá pláč. literarky.cz [online]. 2011-03-04 [cit. 2011-03-05]. Dostupné online.
↑ MÜLLER, Christine. Zur Bedeutung von Religion für jüdische Jugendliche in Deutschland. [s.l.] : Waxmann Verlag, 2006. S. 57. (němčina)
↑ Leo Pavlát: Dodnes živý odkaz rabína Leo Baecka. rozhlas [online]. 2016-10-30 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.