Milan Zelený

Milan Zelený (2007)

Milan Zelený (22. ledna 1942, Klucké Chvalovice – 24. prosince 2023, New Jersey) byl česko-americký ekonom, který se zabýval zejména obory produktivity práce, teorie řízení, podnikové ekonomiky a multikriteriálního rozhodování. Patří k nejcitovanějším českým ekonomům, byl autorem řady odborných publikací a působil na několika zahraničních vysokých školách.

Výroky

• Mysli globálně, jednej lokálně. Znalosti z celého světa, ale pro místní akci. Každá akce je v daném čase a místě, znalosti se vznášejí nad vším děním v říši myšlenek a koordinují naše akce „shora“. Dochází k deglobalizaci (relokalizací) akce a posiluje se globalizace znalostí.^[zdroj?]
• Uděláme si to sami. Akční heslo pro regiony, kraje, města a lokality, které se snaží obnovit svoji hospodářsko-politickou nezávislost, autonomii a soběstačnost, obzvláště v éře selhání centrálního plánování a politických stran.
• Podnik jako živý organismus. Podnik, tak jako ekonomika, není a nefunguje jako stroj, ale jako živý organismus. Nedá se dnes tedy úspěšně řídit (i když se o to mnozí snaží) jako stroj, ale jako autonomní, samořídící systém podnikatelských týmů a zaměstnanců-podnikatelů – jak tomu bývalo u Baťů.^[zdroj?]
• Vícekriteriální rozhodování. Každé rozhodování musí obsahovat nejméně dvě odlišná, často konfliktní kriteria. Je-li jen jediné kriterium (cíl, účel), pak stačí procedura „měření plus hledání“ – což není rozhodování. Rozhodování a optimalizace s jediným kriteriem je oxymóron.^[zdroj?]
• Soustava řízení Baťa. Globální úspěch bratří Baťů nespočívá ve jejich jednotlivých funkcích, metodách, přístupů a technikách, ale v jejich provázání do ucelené, provázané a proto převážně samořídící soustavy podnikového řízení. Jednotlivé komponenty lze kopírovat, ale nefungují v izolaci; organický celek soustavy řízení podniku kopírovat nelze. Každý seberespektující podnik si musí vytvořit vlastní soustavu řízení, hledat si vlastní cestu.^[zdroj?]
• Přímá demokracie. Skutečná, autentická a původní demokracie, založená na přímém spojení a vztahu mezi voliči a voleným. Mezičlánek politických stran likviduje přímou demokracii a přenáší moc na prostého prostředníka politického podnikání, který nadřazuje své vlastní zájmy nad zájmy voličů.^[zdroj?]
• Svobodný trh. Svobodný trh se definičně liší od volného trhu. Volný trh zaručuje „svobodu“producenta a poskytovatele, svobodný trh chrání svobodu zákazníka a spotřebitele. Na volném trhu lze podvádět, manipulovat, zkreslovat a lhát; na svobodném trhu je účast v transakci chráněna před okradení, újmou a poškozením. Svoboda neznamená možnost vzít někomu po hlavě, ale zajištění, že účastník tržních transakcí po hlavě nedostane – a zůstane svobodným.^[zdroj?]
• Vzdělávací systém. Vzdělávání je vždy systém, provázaný celek obsahu, formy, organizace a úzkého vztahu mezi poskytovatelem a uživatelem. Špatný systém nelze změnit ani zlepšit separovanými úpravami jednotlivých dimenzí (jako např. prosté nalití peněz) – ty špatný systém pouze utužují a jeho výkonnost jen zhoršují. Lepšího systému lze dosáhnout pouze změnou organizace všech jeho výše zmíněných složek.^[zdroj?]
• Podnikatelská univerzita. V dnešní společnosti chybí kvalitní podnikatelé (podnikavců je dost). Podnikatelská univerzita (myšlenka Jana Bati) nejen podnikání učí, ale i sama podniká. Potom se studenti neučí podnikat jen čtením, ale skutečnou podnikatelskou akcí. Vědět ještě neznamená umět.
• Učme se z chyb druhých. Učit se z vlastních chyb má tu nevýhodu, že chyba již byla udělána a účastníci (obzvláště v politice) poškozeni nebo poraněni. Jakoukoliv hloupost se chystáte udělat, buďte ubezpečeni, že ji někdo jiný už udělal a ze své chyby se poučil (pokud ji přežil). Učit se z chyb druhých je tedy základním instinktem k přežití.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Milan Zelený ve Wikipedii