Například nedokážu úplně neutrálně přejít nápisy na nákupních taškách v supermarketech, na kterých je napsáno Podporuji nového Afričana. Zní to přehlíživě a namyšleně. Co se stalo s tím původním „starým“ Afričanem, který žádnou pomoc ode mne nepotřeboval? A jaká je spojitost mezi mnou a tím „novým“ Afričanem? Je to jistě myšleno dobře a zároveň je to šíleně arogantní.[1] — Astrid Saalbachová
Zahyneme, ale na našem pomníku bude nápis, že jsme byli humanisté.[3] — Petr Nárožný (o vyhlídkách dnešní Evropy v souvislosti s její obranyschopností, cizorodou imigrací a malou porodností)