Přeskočit na obsah

Rafael Kubelík

Z Wikicitátů
Rafael Kubelík (1950)

Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) byl český dirigent, hudební skladatel a houslista, syn houslisty Jana Kubelíka.

Výroky

[editovat]
  • Otec vždy věřil, že umělec má být misionářem. Nehrál pro sebe, nýbrž pro druhé. A tato misie je též posláním dirigenta.[1]
  • Přišel rok 1948 a s ním nová nesvoboda. Opustil jsem vlast, odešel jsem dobrovolně do exilu, protože věřím, že duch nesmí být spoután politikou. Komunisté začali tam, kde nacisté přestali. Odešel jsem, abych nemusel kolaborovat při likvidování naší kultury a humánnosti.[1]
  • Vrátit se dnes, to by znamenalo zradit své přesvědčení a dát souhlas k tomu, co existuje. (…) Dokud budou u nás lidé v žalářích a v nucených pracovních táborech pro své politické přesvědčení, do té doby bude mít každá česká píseň smutnou notu. (…) Zatím vím sám, ale ví to každý doma, že slovo svoboda je pouhá papírová fráze pro ty, kdo v naší zemi vládnou, že jinak mluví a jinak jednají.[1]
    (ke svému odmítnutí pozvání koncertovat v komunistickém Československu)
  • Je třeba nebát se hluchoty světa, který často své vlastní tragédie přechází z pohodlí a takzvaně realistické politiky. Ta je nakrátko snad úspěšná, ale nadlouho nemožná, protože je oportunistická.[1]

Ve výrocích

[editovat]
  • … z toho kluka ti jde až strach! Sápe se na piano a chytá se houslí. Co mu ukážu, to hned umí. Dejž to Bůh, aby mně přerostl přes hlavu. – Jan Kubelík[1]
    (o čtyřletém synovi)
  • Jeho provedení v nás vzbuzovalo pocit, že hudba byla stvořena právě zde, pro nás, vášnivě žhnoucí a podmaňující. Rafael Kubelík je jeden z nejnadanějších mladých dirigentů své doby.[1]
    (dobová kritika o vystoupení třiadvacetiletého dirigenta s Českou filharmonií na turné po Anglii, Skotsku a Belgii)
  • Když má Rafael Kubelík dobrý večer, když diriguje díla, která mu sednou – pak v celém koncertním světě neexistuje nic, co by se mu vyrovnalo. V Mnichově v současné době žije a diriguje člověk na vrcholu svého umění, kterého nám Evropa závidí.[1]
    (dobová kritika o Kubelíkovi jako šéfdirigentovi Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu)

Reference

[editovat]
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 KADLEC, Petr. Rafael Kubelík věřil, že duch nesmí být spoután politikou. Aktuálně.cz [online]. 2014-06-29 [cit. 2016-10-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat]