Robert Fulghum

Z Wikicitátů


Robert Fulghum (2007)

Robert L. Fulghum (* 4. června 1937, Waco, Texas, Spojené státy americké) je americký spisovatel, unitářský pastor, filosof, učitel, zpěvák, malíř atd.

Výroky[editovat]

  • Být dospělý je špinavá práce, ale někdo to dělat musí.
  • Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.
  • Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit akce, kde je tolik mladých lidí odhodlaných posouvat svět tím správným směrem. Oceňuji, že program nenabízí jen zábavu, ale i možnost rozšířit si obzory díky nejrozmanitějším aktivitám.[1]

Dílo[editovat]

  • VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil:
    • O všechno se rozděl.
    • Hraj fér.
    • Nikoho nebij.
    • Vracej věci tam, kde jsi je našel.
    • Uklízej po sobě.
    • Neber si nic, co ti nepatří.
    • Když někomu ublížíš, řekni promiň.
    • Před jídlem si umyj ruce.
    • Splachuj.
    • Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
    • Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a tancuj a hraj si a pracuj.
    • Každý den odpoledne si zdřímni.
    • Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
    • Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.
    • Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou. My také.
    • A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE. (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Krédo)
  • Představte si, oč lepší byl byl svět, kdybychom si všichni - na celém světě - každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si lehli a zdřímli si s polštářkem pod hlavou. Nebo kdyby základní politikou všech vlád bylo vždy vracet věci nazpátek a uklízet po sobě. (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Krédo)
  • Vědění má smysl pouze v případě, že se odrazí v každodenním životě. (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Školka hluboko v nás)
  • Jak je vůbec možné, že Karkulčina na lůžko upoutaná babička bydlela kdesi v hlubokých lesích a ne v nějakém domě pro seniory s pečovatelskou službou? (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Jak to bylo dál)
  • A co Alenka? Dostala se pak ve středních letech zpátky do Říše divů, když už by jí trocha vzrůša opravdu přišla vhod? Samozřejmě že ne. K zrcadlu se pak přibližovala jedině ve chvíli, kdy si potřebovala vylepšit makeup. (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Jak to bylo dál)
  • Opravdu mohla Sněhurka už napořád šťastně žít, jestliže princ věděl, že nějakou dobu sdílela domácnost se sedmi velmi malými muži? Ani náhodou. Při každé rodinné hádce by jí to určitě připomněl.(Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Jak to bylo dál)

Reference[editovat]

Externí odkazy[editovat]