Přeskočit na obsah
Karel IV. : Arnošte, řekni mistru Dětřichovi, ať dokončí ten obraz zpaměti, chci vésti jeho štětec , kde chvěti se bude v rozpacích , znám každý tah jejího obličeje , každý vlásek jejích skrání , každý záhyb jejího úsměvu ! Povedu ruku jeho a vytvoří velké dílo , před nímž se zastaví budoucnost , nebo nebude malovati on, ale sama láska ! Jsem snad dětinský v očích tvých, Arnošte, ale já nestvořil lásku , já ji jen vděčně přijímám z rukou velikého Boha .[1] — Jaroslav Vrchlický , Noc na Karlštejně
O stálost a věrnost nepadej v rozpaky , miluj, holka , všechny a mne miluj taky.[2] — Karel Havlíček Borovský , Epigramy (epigram Indiferentský )
To, že nejsme ochotni ustrnout nad vlastními chybami a svou hrůzu a rozpaky z nich potlačujeme a odháníme, je jedinou skutečnou chybou , kterou můžeme při používání našich mozků udělat.[3] — Gerald Hüther , Návod na používání lidského mozku
Slovníkové heslo rozpaky ve Wikislovníku
Přepnout omezenou šířku obsahu