Simona Postlerová

Simona Postlerová (2011)

Simona Postlerová (9. listopadu 1964, Plzeň – 5. května 2024, Praha) byla divadelní, filmová a dabingová herečka, stálá členka souboru Divadla na Vinohradech.

Výroky

• Advent, to je prostě doba úžasná. Zklidněná, usebraná, ale je jako radostná. A taková, bych řekla, já to tak nazvu, klidně naivně – dětsky radostná, čistě radostná, by měla být. Já to tak teda cítím.
• Dabing je také krásná práce. Zjistila jsem, že když dabuju, ani se zahraničním herečkám na pusu nedívám, ale vžívám se do děje a sleduju jejich oči.
• Hlavně – nebát se. To je hrozně důležitá věc, protože strach je hubitel lidského jednání.
• Když slyším, jak dětičky v rodinách trpí, tak mám slzy v očích. Protože to je největší srabáctví, týrat dítě. Vždyť je to tvoreček, který se nemůže bránit.
• Nežiju proto, abych hrála, ale hraju proto, abych mohla žít.
• Paradoxně vlastně s nima. Já jsem se svým synem. To je tak zvláštní. On mi vlastně i něco dává. Já se o něj starám a myslím na něj. Takže se nezaobírám sama sebou. Starám se nyní i o manžela, který je nemocný. Je fakt, že když jdu do divadla a zahraju si třeba komedii, tak logicky na chvilku vytěsním. A je mi dobře, pookřeju. Takže tenhleten střih funguje.
  — (o tom, kde bere sílu na to, aby psychicky ustála nemoci syna i manžela)
• Samozřejmě je to, může to znít jako klišé, ale opravdu, opravdu vím, o čem mluvím. Hodně zdraví, hodně lásky a hodně, jako kdyby shovívavosti a porozumění, porozumění vzájemné, protože abychom nezabředli sami v sobě, ale abychom opravdu uměli vyjít ze sebe a chápat druhé lidi a tím pádem nám bude dobře. Takže všechno dobré a přeji požehnaný nový rok.
  — (o tom, co by popřála lidem k Vánocům)
• Snaž se být opravdový – buď tou danou postavou, najdi se v ní.
  — (o svém autentickém herectví)
• Stoprocentně. Jednoho doma mám. Svého muže Hráška.
  — (o tom, jestli by poznala, že má pod peřinou hrášek)
• Stoprocentně ne. I když... Nevím, co bude za deset let. To si možná řeknu, že už je to jinak. Ale fakt je, že narkóza je tvrdý zásah do těla. Bylo by to rouhání. I kdybych vypadala katastrofálně a třeba měla prsa až na kolena, nebudu to pokoušet. Jsem přírodní člověk.
  — (o tom, jestli by někdy podstoupila plastickou operaci)
• Strašně mě tahle práce baví. Umět vycítit témbr a energii postavy, ale také hrát si s humorem a jeho odstíny. Protože v každé řeči – angličtině, italštině nebo francouzštině – je trochu jiný. Já si do své postavy navíc pokaždé propašuju i trochu toho svého.
  — (o dabingu)
• U nás doma se vůbec hodně a moc s dětmi diskutuje, žádné křiky ani pohlavky, to vážně ne. Děti jsme se Zdeňkem chtěli, jde nám všem o to, vzájemně se neprudit, a o to, aby nám spolu bylo dobře.
• Vědomí, že zas tak o nic nejde.
  — (o tom, co jí pomáhá proti nervozitě)
• Víte, já vůbec nepoužívám make-up. Myslím si, že to je dobře. Nedostatky zakryju jen korektorem a dám si trošičku pudříku. Nepoužívám make-up, ani když hraju divadlo. Když se vrátím domů, umeju se normálně mýdlem. Možná v tom je ten fór, protože tu pleť moc nezatěžuju.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Simona Postlerová ve Wikipedii
• Kategorie Simona Postlerová ve Wikimedia Commons