Nikolaj Berďajev: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Reference: iw |
m robot přidal: it:Nikolaj Aleksandrovič Berdjaev změnil: bg:Николай Бердяев, ru:Николай Александрович Бердяев |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[Kategorie:Rusové]] |
[[Kategorie:Rusové]] |
||
[[bg:Николай |
[[bg:Николай Бердяев]] |
||
[[it:Nikolaj Aleksandrovič Berdjaev]] |
|||
[[pl:Nikołaj Bierdiajew]] |
[[pl:Nikołaj Bierdiajew]] |
||
| ⚫ | |||
[[ro:Nikolai Berdiaev]] |
[[ro:Nikolai Berdiaev]] |
||
[[ru: |
[[ru:Николай Александрович Бердяев]] |
||
[[sr:Николај Александрович Берђајев]] |
[[sr:Николај Александрович Берђајев]] |
||
| ⚫ | |||
Verze z 3. 6. 2009, 08:30
Nikolaj Alexandrovič Berďajev (8. března 1874 Kyjev – 24. března 1948 Clamart u Paříže) byl ruský křesťanský filosof a publicista, blízký personalismu.
Citáty
- „Ukazuje se, že utopie jsou mnohem uskutečnitelnější, než se dříve myslelo. A tak dnes stojíme před otázkou, která nás skličuje docela jinak: jak se uvarovat jejich definitivního uskutečnění?… Utopie jsou uskutečnitelné. Život kráčí k utopiím. A začíná možné nové století, století, kdy intelektuálové a vzdělané vrstvy budou snít o tom, jak se utopií uvarovat a jak se vrátit ke společnosti neutopické, méně dokonalé, leč svobodnější.“
- Úvodní citát knihy Konec civilizace od Aldouse Huxleyho.[1]
- „Většina učitelů Východní církve, od Klementa Alexandrijského po Maxima Vyznavače, zastávala učení o obecném vzkříšení a spáse. (...) Pravoslavné myšlení nikdy nepodlehlo myšlence Boží spravedlnosti tak, aby zapomnělo na myšlenku Boží lásky. Zejména nevymezilo člověka z hlediska Boží spravedlnosti, nýbrž z hlediska proměnění a zbožštění člověka i Vesmíru.“[2]
Reference
CHYBA: {{Wikipedie}} — Chybí některý z parametrů „článek“, „kategorie“, „portál“, „rozcestník“.
- ↑ HUXLEY, Aldous. Konec civilizace. Praha : ORFEUS Szalai & Smolan, 1993. ISBN 80-85522-27-6. S. 3.
- ↑ Berdyaev, Nikolai. "The Truth of Orthodoxy" (12. srpna 2007).