Zdeněk Neubauer: Porovnání verzí

Z Wikicitátů
Smazaný obsah Přidaný obsah
formát (částečně)
m typografie a odkaz
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Neubauer Zdenek.jpg|náhled|Zdeněk Neubauer]]
[[Soubor:Neubauer Zdenek.jpg|náhled|Zdeněk Neubauer]]


'''Zdeněk Neubauer''' (30. května 1942, Brno – 5. července 2016 Praha) byl český filozof a biolog.
'''Zdeněk Neubauer''' (30. května 1942, Brno – 5. července 2016, Praha) byl český filozof a biolog.

----


== Výroky ==
== Výroky ==
* Vědecké [[poznání]] spočívá ve skromném vytváření ostrůvků jasna, řádu, pravidelnosti a přehledné srozumitelnosti uprostřed dramatu bytí.<ref>
* Vědecké [[poznání]] spočívá ve skromném vytváření ostrůvků jasna, řádu, pravidelnosti a přehledné srozumitelnosti uprostřed dramatu bytí.<ref>
{{Citace elektronického periodika
{{Citace periodika
| příjmení = Havel
| příjmení = Havel | jméno = Ivan M
| titul = ''Zvednuté obočí a zjitřená mysl'' | další = Úvodník
| jméno = Ivan&nbsp;M
| periodikum = Vesmír
| odkaz na autora =
| vydavatel = Vesmír, s.r.o.
| titul = Zvednuté obočí a zjitřená mysl
| rok = 2001 | měsíc = říjen | den = 5 | číslo = 80
| periodikum = vesmir.cz
| datum přístupu = 2020-06-13
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2001
| strana = 543
| url = http://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-10/zvednute-oboci-zjitrena-mysl.html
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-02-05
| issn = 0042-4544
| url =
| issn =
}}</ref>
}}</ref>
* Pravda je tam, odkud jste vyšli, abyste ji našli!
* Pravda je tam, odkud jste vyšli, abyste ji našli!
* Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím. <ref>týdeník Mladý svět, 21. října 2003</ref>
* Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V&nbsp;tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím.<ref>týdeník Mladý svět, 21. října 2003</ref>
* Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21) <br />Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16) <ref>Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa, 2001</ref>
* Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)<br />Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V&nbsp;ní se vztahujeme bezprostředně sami k&nbsp;sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a&nbsp;také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v&nbsp;ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S&nbsp;touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16)<ref>Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa, 2001</ref>


== Ve výrocích ==
== Ve výrocích ==
* Nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl tak archetypálně silný, ba v&nbsp;nejpůvodnějším slova smyslu mytický, jako je právě on.<ref>
* Nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl tak archetypálně silný, ba v&nbsp;nejpůvodnějším slova smyslu mytický, jako je právě on. — [[Stanislav Komárek]]<ref>
{{Citace elektronického periodika
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lukavec
| příjmení = Lukavec
| jméno = Jan
| jméno = Jan
| titul = ''Komárek, Stanislav: Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech (in LtN)''
| odkaz na autora =
| periodikum = iliteratura.cz | odkaz na periodikum =
| titul = Komárek, Stanislav: Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech (in LtN)
| periodikum = iliteratura.cz
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2011-05-06
| datum vydání = 2011-05-06
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-09-16
| datum přístupu = 2012-09-16
| url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/28227/komarek-stanislav-eseje-o-prirode-biologii-a-jinych-nepravostech-in-ltn
| url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/28227/komarek-stanislav-eseje-o-prirode-biologii-a-jinych-nepravostech-in-ltn
}}</ref>
| issn =
}}</ref><br />— [[Stanislav Komárek]]


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 47: Řádek 43:
[[Kategorie:Osoby od N|eubauer, Zdeněk]]
[[Kategorie:Osoby od N|eubauer, Zdeněk]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Vědci]]
[[Kategorie:Filozofové]]
[[Kategorie:Biologové]]

Verze z 13. 6. 2020, 19:50

Zdeněk Neubauer

Zdeněk Neubauer (30. května 1942, Brno – 5. července 2016, Praha) byl český filozof a biolog.


Výroky

  • Vědecké poznání spočívá ve skromném vytváření ostrůvků jasna, řádu, pravidelnosti a přehledné srozumitelnosti uprostřed dramatu bytí.[1]
  • Pravda je tam, odkud jste vyšli, abyste ji našli!
  • Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím.[2]
  • Obiectum znamená to, co je před nás vrženo (ob-jecto, před-hazuji), tedy něco jako před-mět či námitka (srv. angl. a franc. objection), tak zároveň to, co leží přes cestu (ob-jacet) jako překážka či zábrana. Objektivita je potom ve vědě názvem pro jsoucno co do jeho pasivního výskytu. (21)
    Tvrdím, že přirozenou zkušeností je zkušenost naší subjektivity. V ní se vztahujeme bezprostředně sami k sobě a skrze tuto „samovztažnost“ se vztahujeme ke všemu, co jest. Subjektivita je tím nejpůvodnějším lidským prožitkem, a také tím nejpřirozenějším: od zrození je člověk se svou subjektivitou totožný, v ní spočívá jeho přirozenost: člověk je subjektem. S touto bezprostřední subjektivitou souvisí i naše zasuté povědomí, že bytí jsoucna – veškerého jsoucna – je subjektivní povahy. (16)[3]

Ve výrocích

  • Nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl tak archetypálně silný, ba v nejpůvodnějším slova smyslu mytický, jako je právě on. — Stanislav Komárek[4]

Reference

  1. HAVEL, Ivan M. Zvednuté obočí a zjitřená mysl. Úvodník. Vesmír, 5. říjen 2001, čís. 80. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0042-4544.
  2. týdeník Mladý svět, 21. října 2003
  3. Smysl a svět, Subjektivita jako ontologická zkušenost přirozeného světa, 2001
  4. LUKAVEC, Jan. Komárek, Stanislav: Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech (in LtN). iliteratura.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2012-09-16]. Dostupné online.

Externí odkazy