Anatole France

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Anatole France

Anatole France, vlastním jménem Jacques Anatole François Thibault (16. dubna 1844, Paříž – 12. října 1924, Le Béchellerie, Francie) byl francouzský básník, prozaik, literární kritik, esejista a filozof, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1921.


  • Doufat, že zanecháme nějakou vzpomínku v srdci ženy, je stejné, jako chtíti vtisknouti pečeť na hladinu tekoucí vody.
  • Jenom tehdy milujeme skutečně, pokud milujeme bez příčiny.
  • Jen ženy a lékaři vědí, jak velmi potřebná a milosrdná je lež.
  • Náboženství prokázalo velkou službu lásce tím, že ji vyhlásilo za hřích.
  • Nic není tolik zodpovědné za staré zlaté časy jako špatná paměť.[1]
  • Nikdy nemrhej hněvem.[2]
  • Nikomu nebylo dáno zemřít úplně, smrt nemůže být dokonalejší než život.
  • Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy.
  • Pořádní lidé říkáme obvykle těm, kteří jednají jako ostatní.
  • Pouze chudákům se zakazuje žebrat.[3]
  • V lidské povaze je, že odpočinek po jedné práci nacházíme pouze v druhé práci.
  • Zkušenost je nepřenosná.
  • Žena bez poprsí, to je postel bez peřin.
  • Žít znamená jednat.

Reference[editovat]

  1. Magazín Dnes 17/2007
  2. Pracovní kalendář 2010 - citáty III.
  3. Kalendář VZP 2003

Externí odkazy[editovat]