Přeskočit na obsah

Claudio Abbado

Z Wikicitátů
Claudio Abbado (2012)

Claudio Abbado (26. června 1933, Milán, Itálie – 20. ledna 2014, Bologna) byl významný italský dirigent, dlouholetý šéfdirigent Berlínských filharmoniků.

Výroky

[editovat]
  • Můj dědeček mne brával na procházky v horách a mnoho toho nenamluvil. Naučil jsem se od něj poslouchat ticho. A pro mne je poslouchání to nejdůležitější: Poslouchat se navzájem, poslouchat, co lidé říkají, poslouchat hudbu.
    My grandfather used to take me for walks in the mountains and he didn't say very much. I learned from him to listen to silence. And for me, listening is the most important thing: to listen to each other, to listen to what people say, to listen to music.[1]
  • Nejdůležitější je poslouchat se navzájem. Mnoho lidí se naučí mluvit, ale nenaučí se poslouchat. Poslouchání druhých je nejdůležitější věcí v životě. A hudba nám říká, jak to dělat.
    The most important thing is to listen to each other. Many people learn how to talk, but they don't learn how to listen. Listening to one another is an important thing in life. And music tells us how to do that.[2]
  • Kultura a společné dobro jsou stejně základní jako voda: divadla, knihovny, muzea, kina jsou tolik co akvadukty.
    La cultura è un bene comune e primario, come l'acqua: i teatri, le biblioteche, i musei, i cinema sono come tanti acquedotti.[3]
  • Kultura překonává sociální nerovnost. Kultura nás osvobozuje od chudoby.
    Culture overcomes social inequities. Culture frees us from poverty.[2]
  • Každý člověk ve svém životě musí přijímat postoje. Když lidé říkají: „Aha, je to hudebník, proč by měl mluvit o politice?“, je to hloupé. Já jsem hrál koncert proti italskému fašismu v La Scale. Bylo to v době voleb a fašisté byli velmi silní. V Itálii je opozicí fašismu komunismus, ale není takový jako v Americe. Já sám jsem nepatřil do žádné strany. Volil jsem komunisty prostě proto, že byli opozicí fašistům. Ale nesouhlasím s italským ani s ruským komunismem v mnoha věcech. Moje linie je jasná. Jsem pro svobodu. Proti všemu, co není pro svobodu, protestuji.
    In life every man has to take a position. When people say, ‘Oh, he is a musician, why should he talk about politics?’ this is stupid. I did a concert against fascism in Italy at La Scala. It was at the time of the election, and the fascists were very strong. In Italy, the opposition to fascism is communism, but it is not like it is in America. I myself, however, belong to no party. I voted for the Communists simply because they were the opposition to the fascists. But I disagree with both Italian and Russian communism on many things. My line is very clear. I am for freedom. Everything that is not for freedom I protest.[4]
  • Simone, moje nemoc byla hrozná, ale její výsledky nebyly jen špatné: Cítím, že nějak zvnitřku svého těla slyším, jako by mi ztráta žaludku dala vnitřní sluch. Nemohu vyjádřit, jak báječný je to pocit. A pořád cítím, že mi tehdy hudba zachránila život!
    Simon, my illness was terrible, but the results have not been all bad: I feel that somehow I hear from the inside of my body, as if the loss of my stomach gave me internal ears. I cannot express how wonderful that feels. And I still feel that music saved my life in that time![5]

Ve výrocích

[editovat]
  • Jeho dílo je nezměrným svědectvím významu evropské a italské kultury pro svět. Vážím si ho pro jeho kuráž, kterou čelil dlouhé a strašné nemoci, a pro serióznost a hloubku, které charakterizovaly jeho život umělce a Maestra. – Riccardo Muti
    His work is an immense testimony to the importance of European and Italian culture around the world. I admire him for the strong courage he showed in the face of a long and terrible illness, and for the seriousness and profundity that characterized his life as a musician and as a Maestro.[6]
  • Claudio Abbado vždy bude součástí špičkové skupiny géniů dějin umění. Jeho nekonečná štědrost a láska se mne dotkla od velmi mladého věku a bude stále jedním z nejhodnotnějších pokladů mého života. Nejen mne osobně, ale mnohem důležitější je, že i náš Národní systém venezuelských mládežnických a dětských orchestrů přijal jako svou rodinu. Dal nám svou upřímnou lásku a hlubokou moudrost. – Gustavo Dudamel
    Claudio Abbado will always be part of the exalted group of geniuses in the history of the arts. His endless generosity and love touched me at a very early age and will be always one of the most valuable treasures in my life. It was not only me personally but more importantly our Sistema Nacional de Orquestas Juveniles e Infantiles de Venezuela that he embraced as his family. He gave to us his sincere love and his profound wisdom.[6]
  • Byl průkopníkem, který pracoval s mladými hudebníky, kladl před ně výzvy a podporoval je po celou svou kariéru. Tím dal příklad celému světu. – Daniel Barenboim
    He was a pioneer who worked with young musicians, challenged and supported them, throughout his entire career. With this, he set an example for the world.[7]
  • Před deseti lety jsme všichni doufali, že překoná nemoc, která ho přepadla, ale místo toho se on - a s ním my jako hudebníci i publikum - mohl těšit z výjimečného babího léta, v němž se nezapomenutelným způsobem spojily aspekty jeho umění. – Simon Rattle
    Ten years ago we all wondered whether he would survive the illness which has now claimed him, but instead, he, and we as musicians and public, could enjoy an extraordinary Indian summer, in which all the facets of his art came together in an unforgettable way.[7]
  • I v 80 letech studoval stejně jako v 18. – Massimo Biscardi, Abbadův přítel z Mozartova orchestru v Boloni
    At 80 years old he was studying like he was 18.[7]

Reference

[editovat]

Související

[editovat]

Externí odkazy

[editovat]