Člověk

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání

Člověk je bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.

Doložené[editovat]

  • Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.[1]Woodrow Wilson
  • Člověk nemůže žít bez lásky. Je sám sobě nepochopitelnou bytostí a jeho životu chybí smysl, nepozná-li lásku, nesetká-li se s ní, nezakusí-li ji, nepřivlastí-li si ji nějak a neprokazuje-li ji aktivně druhým. ... [Člověk je] základní cestou, po níž církev jde…, je také cestou pro každého člověka. – Jan Pavel II., Redemptor hominis, č. 10 a 13.
  • V něm, totiž v člověku, je založeno veškeré viditelné i neviditelné stvoření. Proto je nazýván „dílnou všeho“, neboť v něm je obsaženo vše, krom Boha. Z téhož důvodu bývá rovněž označován jako „střed“, neboť v sobě jako tělo a duše zahrnuje a sjednocuje nejvzdálenější krajnosti, totiž duchovnost a tělesnost. – Joannes Eriugena, Perifyseon, 5,20.
  • Je člověk, je problém, není člověk, není problém. – Stalin
  • Když zemře jeden člověk, je to tragédie, když zemře milion lidí, je to statistika. – Stalin
  • Co je člověk,
    když žije jenom proto, aby spal
    a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc.
    Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet,
    nazírat věci minulé i příští,
    zajisté nechtěl, aby božský rozum
    v nás zahníval a tlel. – William Shakespeare, Hamlet, III,4,33.
  • A proto je tak důležitý, ta podpora zespodu, aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid si to žádá, my s tím souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli, a ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě. – Milouš Jakeš[2]
  • Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru. – Aristotelés.[3].
  • Člověk je uprostřed mezi bohy a zvířaty, přiklání se sem i tam; jedni se podobají těm, jiní oněm, a jiní zůstávají mezi, ti mnozí. – Plotinos[4].
  • Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím úžasem a úctou, čím častěji a více o nich člověk rozjímá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.
    Kant, Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.
  • Pole filosofie v tomto světoobčanském významu lze převést na následující otázky:
  1. Co mohu vědět?
  2. Co mám činit?
  3. V co mohu doufat?
  4. Co je člověk? .
    Kant, Logik AA IX.25.
  • Člověk je zvíře, které nutně potřebuje výchovu.
    Kant, Refl. zur Anthropologie, AA XV.621.
  • Člověku, který si zlomil nohu, můžeme jeho neštěstí ulehčit tím, že ho přesvědčíme, jak snadno si mohl zlámat vaz.
    Kant, Anthropologie, AA VII.239.
  • Člověk: živočich, který může slibovat. – Friedrich Nietzsche.[5].
  • Prostřednictvím člověka se nemožné tlačí na realitu. – Paul Valéry.[6]
  • Není možné říci světu nebo svému tělu: nic od tebe nechci, ale nechtěj nic ode mne. – Paul Valéry.[7]
  • Být sám sebou! ... Ale stojí to za tu námahu? – Paul Valéry[8]
  • Ponížení je to nejhorší, čeho se může člověk od člověka dočkat. Ponížení, ač nejsem soudce ani moralista, pokládám téměř za rovnocené vraždě. – Arnošt Lustig[9]
  • Mýliti se, je lidské. Levitovati, božské. – Woody Allen
  • Jsem člověk a nic lidského mi není cizí. – Terentius [10]
  • Žádný člověk si nezaslouží aby na něj byl ten druhý zlý, zaslouží si jen vědět kdy to stačí. - neznámý autor?

Nedoložené[editovat]

  • Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. -- Tomáš Garrigue Masaryk
  • Postavte člověka před zrcadlo a odstraňte z jeho života veškeré povědomí o Bohu, andělech a démonech. A pak mu můžete říci: Teď máš před sebou svého nejnelítostnějšího soudce. -- Viktor Frankl
  • Nulli ad aliena respicienti sua placent. Nikomu, kdo se ohlíží po cizích věcech, se nelíbí vlastní. --Seneca
  • Est quidem haec natura mortalium, ut nihil magis placeat quam quod amissum est. Je už přirozenost lidí, že se jim nic tak nelíbí jako to, co pozbyli. --Seneca
  • Buď tím, čím se děláš. --Friedrich Schiller
  • Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká. --Johann Wolfgang Goethe
  • Člověk je pro to člověkem, že je schopen sebeovládání. --Mahátma Gándhí
  • Člověk často dělá plány, jen aby mu je Bůh zvrátil. Ale kde je konečným cílem hledání Pravdy, nechť jakkoli jsou zkříženy lidské plány, výsledek není nikdy škodlivý a je často lepší než jsme čekali. --Mahátma Gándhí
  • Člověk má klíč k uzamčení nežádoucí myšlenky. --Mahátma Gándhí
  • K docílení dokonalé čistoty je člověk nucen povznésti se nad protilehlé proudy lásky a nenávisti, příchylnosti a odporu, a být úplně prost vášně v myšlence, řeči i skutku. --Mahátma Gándhí
  • Člověk prostě není Bůh a hra na něj se mu krutě mstí. --Václav Havel
  • Člověk sám nemá přátele, jen jeho úspěch je má.--Napoleon Bonaparte
  • Člověk, který ví, že je hlupák, není velký hlupák.--Lao-c’
  • Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.--Lao-c’
  • Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne. --Franz Kafka
  • Člověk je (ne)tvor společenský.--Pavel Kosorin
  • Člověk odpovídá hlavně za to, na co se ptal.--Pavel Kosorin
  • O každém člověku si uděláme nějaký obrázek – a většinu z nich pak musíme přemalovat.--Pavel Kosorin
  • Člověk roste starostí o to, co zasel.--Pavel Kosorin
  • Člověk je dospělý, pokud neváhá převzít odpovědnost za své dětinské jednání.--Pavel Kosorin
  • Čím výš se člověk dostane, tím snadněji něčemu propadne.--Pavel Kosorin
  • Dnešní člověk si neklade otázky, na které by musel hledat odpověď.--Pavel Kosorin
  • Nejdál člověk doběhne, když utíká sám před sebou.--Pavel Kosorin
  • Znám plno čistotných lidí, kteří se neštítí ničeho.--Pavel Kosorin
  • Když se člověk škrábe na pořádnou horu, alespoň má záruku, že to s ním nepůjde z kopce.--Pavel Kosorin
  • Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář.--Pavel Kosorin
  • Člověka nelze předělat, a přesto přibývá profesí, které se specializují právě na toto.--Pavel Kosorin
  • Když člověk padá z velké výšky, nezbývá mu nic jiného, než se naučit létat.--Pavel Kosorin
  • Když se člověk začne topit, vždycky mu hrozí, že se ho bude snažit zachránit nějaký neplavec.--Pavel Kosorin
  • Dnes je člověk o životě dokonale informován, ale ví toho o něm čím dál méně.--Pavel Kosorin
  • Velikost člověka je dána velikostí toho, před čím je ochoten se sklonit.--Pavel Kosorin
  • Člověk má žít tak, aby se necítil jako neplatící divák.--Pavel Kosorin
  • Člověk musí být do moudrosti blázen, aby z ní něco pochytil.--Pavel Kosorin
  • Jak se má člověk chopit příležitosti, když má svázané ruce?--Pavel Kosorin
  • Nejvyšším posláním člověka žijícího v masové společnosti je být sám sebou. --Pavel Kosorin
  • Bůh nedělá zázraky, když se člověku nechce pracovat.- Pavel Kosorin
  • Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí. --Miroslav Horníček
  • Člověk píše to, co cítí, a ne to, co od něj druzí chtějí.--Miroslav Horníček
  • Člověk který se směje, je jako baterka, která se nabíjí. --Miroslav Horníček
  • Vše co je člověkem vymyšleno, je lidské.
  • Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí: střádá v sobě spoustu jedu. --Truman Capote
  • Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila. --Albert Einstein
  • Homo sapiens se vyvinul nad všechny druhy tvorstva - je už schopen sám sebe jako druh vyhubit. -- Gabriel Laub
  • Člověk bez obezřetnosti je jako loď bez kotvy. -- velšské přísloví
  • Máloco obšťastňuje víc než pocit, že člověk pro ostatní lidi něco znamená. --Dietrich Bonhoeffer
  • Většina lidí jsou jako moje pohorky. Na jedné je dlouhá tkanička ale málo háčků. Na druhé dost háčků ale krátká tkanička. --Jakub Chromý

Reference[editovat]

  1. Tony Buzan: Síla duchovní inteligence, Columbus, Praha 2002, ISBN 80-7249-131-8
  2. projev na Červeném hrádku, URL: http://filmovezvuky.fdb.cz/komunisticke-hity/
  3. Etika Nikomachova 1141a23
  4. Plotin Enneadés III,2,8,9nn
  5. Genealogie der Moral, 2.1.
  6. Œuvres II (1941), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Suite, p. 775
  7. Œuvres II (1941), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, chap. Cahier B, p. 589
  8. Œuvres II (1942), Paul Valéry, éd. Gallimard, coll. Bibliothèque de la Pléiade, 1960, p. 811
  9. Reader´s Digest Výběr 03/2009, s.35
  10. KRATOCHVÍL, Miloš V.. Život Jana Amose. Praha : Československý spisovatel, 1988. S. 86.