Fjodor Michajlovič Dostojevskij
(přesměrováno z Fjodor Michailovič Dostojevskij)
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Фёдор Михайлович Достоевский, 11. listopadu 1821, Moskva – 9. února 1881, Petrohrad) byl ruský spisovatel považovaný za předchůdce psychologického románu, jedna z nejvýznamnějších postav světové literatury vůbec.
Výroky
[editovat]- Ach ty přízemní povahy! I ta jejich láska se podobá nenávisti.[1]
- Ať jsem, kdo jsem, nebudu jednati proti svému svědomí.[1]
- Bez vyšší ideje neobstojí ve světě ani člověk, ani národ.[1]
- Jsou okamžiky – je to cosi, co trvá jen pět, šest vteřin – kdy cítíte pojednou přítomnost věčného souladu. Úkaz ten není ani pozemský, ani nebeský, je to jasný a nesporný pocit. Zdá se vám pojednou, že jste ve styku s celou přírodou, a řeknete si: ano, to je pravda.[1]
- Nejvýhodnější výhodou člověka je, že může jednat nevýhodně.[1]
- Pracuj neustále! Vzpomeneš-li si v noci, když jdeš spát: „Neudělal jsem, co bylo třeba,“ tak vstaň a udělej to![1]
- Štěstí nespočívá ve štěstí, ale v jeho dosahování.[1]
- V rohu map z 15. století bývá prázdný prostor bez tvaru a jména, kde jsou napsána tři slova: hic sunt leones. Onen temný kout je i v člověku. Vášně obcházejí a bouří kdesi v nás, a v tomto temném prostoru duše lze oprávněně říci: zde jsou lvi.[2]
Připisované
[editovat]- Člověk rád počítá své potíže, ale neumí počítat své radosti.
- Hloupost je stručná a bez lsti, kdežto rozum se vykrucuje, rozum je podlec; hloupost je přímá a poctivá.
- Hlupák, který poznal, že je hlupák, už není hlupák.
- Kdo nemá peněz, je chudý, kdo nemá přátel, je chudší, ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě.
- Krása je strašlivá věc. Ďábel v ní zápasí s Bohem a bojištěm jsou lidská srdce.
- Krása ... spasí svět.
- Láska je buď malá, nebo velká: nenávist vždy velká.
- Láska je všemohoucí, neboť každého člověka od základu změní.
- Láska k bližnímu, přátelskost, bratrský soucit je trpícímu často potřebnější než všechny léky.
- Lásku, vlídnost a bratrský soucit potřebuje nemocný někdy více než všechny léky.
- Manželka je přirozeným nepřítelem každého muže.
- Milovat člověka znamená vidět ho tak, jak byl stvořen Bohem.
- Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.
- Neschopnost milovat: to je peklo.
- Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě a vždy k životu.
- Utrpení — to je život. Bez utrpení jaké by bylo v něm potěšení?
- Zdá se, že ve druhé polovině lidského života převažují jen návyky, které jsme si vybudovali v té první.
- Snažím se milovat život víc, než jeho smysl.
- Je to velké tajemství lidského života, že starý zármutek ponenáhlu přechází v tichou a něžnou radost.
- Láska je učitelka, ale je třeba, abychom ji uměli získat, neboť těžko lze podmanit, těžko získat, draze se vykupuje lidské srdce, dlouhou a úmornou prací, neboť nestačí milovat na náhodný okamžik, ale na celou dobu.
- Tam, kde není láska, není ani rozum.
- Abychom dosáhli dokonalosti, musíme dříve mnohé nechápat. Chápeme-li příliš brzy, chápeme snad i špatně.
- Utrpení vše očistí.
- Nejtěžší zločiny jsou ty, které činíme ve skrytu srdce.
- Právo tělesného trestu dané jednomu nad druhým je jedním z vředů společnosti, jedním z nejmocnějších prostředků, jimiž v ní lze zničit každý zárodek, každý pokus o dosažení lidských práv a je jistou příčinou jejího nevyhnutelného a neodvratitelného rozkladu.
- Láska je učitelka, ale je třeba, abychom ji uměli získat, nebot' lidi těžko lze podmanit, těžko získat. Draze se vykupuje lidské srdce; dlouhou, úmornou prací a po dlouhém čase, neboť' nestačí milovat na náhodný okamžik, ale na celou dobu.
- Na celém světě není rozhodně nic, co by mohlo přiměti člověka, aby miloval svého bližního... Je-li a byla-li dosud láska na světě, tedy jen proto, že lidé věřili v nesmrtelnost... Kdyby v člověku vyhasla víra v nesmrtelnost, zmizí v něm nejen láska, nýbrž i všechna síla společenská. Nic nebude nemravného, všechno bude dovoleno. I lidojedství...
- Není-li Boha, může člověk všechno. Všechno je dovoleno, jakmile rovnost duší před Bohem je vystřídána rovností pouhých nervových třásní před absolutní nulou, nicotou.
- Prohlašuji, že láska k lidstvu je dokonce zhola nesmyslná, nepochopitelná a nadobro nemožná, bez současné víry v nesmrtelnost lidské duše. Víra v nesmrtelnost lidské duše jest jediné zřídlo živého života na zemi - života, zdraví, zdravých úsudků a závěrů.
- Žádné odstranění chudoby, žádná organisace práce nezachrání lidstvo od nenormálnosti, a tudíž také od provinilosti a zločinu. Zlo se skrývá v lidstvu hlouběji, než předpokládají lékaři socialisté a v žádné organizaci společnosti se nevyhnete zlu; nenormálnost a hřích vyplývají z duše lidské samy.
- Jest, jest rozkoš v posledním stupni poníženosti a nicotnosti. Čert ví, snad je rozkoš i v knutě, když přilehne na záda a rve maso na kousky.
- A což není-li Boha? Není-li Boha, tedy člověk je šéfem země, celé budovy světa. Znamenitě! Ale jen jak bude pak ctnostný bez Boha?
- Není-li Boha, tedy mám zcela svobodnou vůli...
- Odstraněním pout tkvících ve veliké moci víry v Boha je puštěn Ďábel ze řetězu, neboť lidé jsou příliš slabí, než aby snesli absolutní svobodu. Jsou to nedodělané bytosti na zkoušku, stvořené na výsměch.
- Lidé jsou snad jen drzá zkouška, aby bylo vidět: udrží-li se takový tvor na světě nebo neudrží?
- Jsem dítě doby, dítě nevíry a pochyb...
- Myslím, že Ďábel neexistuje, ale člověk ho vytvořil, vytvořil ho jako svůj obraz a podobu.
- Mluvit nesmysly - to je jediné privilegium člověka, které jej odlišuje od ostatních živočichů.
- Leckterý člověk, který ani nikoho nezabil, a přece je horší než ten, kdo se sem dostal třeba za šest vražd.
- Krása je strašná a děsná věc! Je hrozná, neboť ji nikdo nepronikl, Bůh před nás neklade nic než hádanky. Zde se hranice setkávají a všechny protiklady existují bok po boku.
Dílo
[editovat]Ve výrocích
[editovat]- Již Dostojevskij psal, že v ruském člověku je jenom malá část člověka západního.[3]
— Světlana Alexijevičová
Reference
[editovat]Externí odkazy
[editovat]
Encyklopedický článek Fjodor Michajlovič Dostojevskij ve Wikipedii
Autor Fjodor Michajlovič Dostojevskij ve Wikizdrojích
Galerie Фёдор Михайлович Достоевский ve Wikimedia Commons
