Gustav Mahler

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Gustav Mahler

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště, Rakousko Uhersko - 18. května 1911, Vídeň) byl hudební skladatel.


  • Celý můj život je vlastně touha po domově. Cítím se jako trojnásobný vyhnanec: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci, jako Žid na celém světě. Všude vetřelec, nikde vítán...[1]
  • Děláme-li hudbu, nesmíme malovat, básnit, popisovat. Ale to, co zhudebňujeme, je přece jen celý člověk (tedy cítící, myslící, dýchající, trpící člověk). Nelze také nic namítat proti „programu“ (i když to není právě to nejvyšší) – ale musí být projevem hudebníka, a ne literáta a filosofa, malíře (ti všichni jsou v hudebníkovi zahrnuti).[2]

Řekli o něm[editovat]

  • Mahler považoval tak zvané smíšené koncertní programy za zcela pochybené a z těchto důvodů dal také některým svým symfoniím potřebnou šíři; symfonie měla vyplnit večer. – Josef Bohuslav Foerster[3]
  • Mahler hudební hodnoty přímo převrací. Jeho menuety a ländlery jsou dobromyslnými či zlomyslnými karikaturami, jeho pohřební průvody groteskami, noční zastaveníčka parodiemi. Ale není to jen hudební komika; všechno je v tomto Mahlerově světě převráceno naruby. Sbor trubek nebo neohrabaný trombon zpívá sentimentální meolodie, nad jejichž hlubokou lyrikou nám vstupují slzy do očí; prosté vojenské pochody s bubínkem připravují příchod něčeho grandiózního, takřka všelidsky velikého; zvuk poštovní trubky ztají vám dech dotekem něčeho nesmírně poetického. Jaký to byl mistr, jenž svým duchem měnil triviální ve vznešené, sentimentální ve vroucí a hluboké, jenž se modlil se slzami v očích, zatímco rty jeho škubal nepotlačitelný smích. – Otakar Zich[3]

Reference[editovat]

  1. KUČERA, Jan P.. Génius z Vysočiny. Reflex, 1. červenec 2010, čís. 26, s. 62.
  2. v dopise Bruno Walterovi, r. 1904. Cit. podle Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 502
  3. 3,0 3,1 Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 502

Externí odkazy[editovat]