Michel de Montaigne

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Michael de Montaigne

Michel Eyquem de Montaigne (28. února 1533, zámek Montaigne, Périgord – 13. září 1592, zámek Montaigne, Périgord) byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik. Dal vzniknout novému literárnímu žánru – eseji.


  • Abychom utužili ducha, je třeba utužit svaly.
  • Člověk, který se bojí utrpení, trpí už svým strachem.
  • Člověk soudný vskutku nepozbyl ničeho, nepozbyl-li sám sebe.
  • I kdybychom snad mohli být učení učeností druhého, moudrými můžeme být jen moudrostí vlastní.
  • I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem.
  • Jediný účinek rákosky, který jsem zpozoroval, vězí v tom, že dělá duši zbabělejší a zlomyslnější.
  • Knihy považuji za nejlepší výzbroj pro cestu životem a lituji všech inteligentních lidí, kteří je nemají.[1]
  • Lidé trpí názory, které mají o věcech, ale ne věcmi samými.
  • Lidské myšlení ztrácí smysl, když nemá žádný určitý cíl.
  • Máme si zuby nehty chránit požitek životních rozkoší, jež nám léta postupně rvou z ruky.
  • Mít ve všem pravdu je znakem hlouposti.
  • Mluvím pravdu, ne tolik, jak bych chtěl, ale tak, jak se odvážím, a odvažuji se tím více, čím jsem starší.
  • Musíš se mnoho učit, abys poznal, že málo víš.
  • Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.
  • Naše osobní přednosti se podobají řece: ta čím je hlubší, tím méně hučí.
  • Názory, které jsou v rozporu s mými, mě neurážejí ani neudivují – podněcují mě a cvičí moji mysl.[2]
  • Nechávám ostatní mluvit, abych sám o tom uměl více říci.[3]
  • Nechybíme, následujeme-li přírodu.
  • Nejlepším důkazem moudrosti je stále dobrá duševní nálada.[4]
  • Nejskvělejší talenty se ničí zahálkou.
  • Největší věcí na světě je, když muž umí být sám sebou.
  • Prospěchem z přátelské úsluhy je úsluha sama.
  • Ten, kdo nemá dobrou paměť, by se nikdy neměl dát na řemeslo lhaní.
  • Ti, kdo boří stát, jsou obvykle první, jimž se zřítí na hlavu.
  • Tomu, kdo neví, kam plout, není žádný vítr příznivý.
  • Velikost duše nespočívá ani tak v tom, aby usilovně spěla vzhůru a vpřed, jako v tom, aby se uměla omezit a zavést v sobě řád.
  • Všechny obecné soudy jsou nepřesné a nebezpečné.
  • Život není dobro ani zlo, nýbrž pouze místo pro dobro a zlo, podle toho čemu dáme přednost.
  • Příroda má ve zvyku vymáhat velmi lichvářské úroky.
  • Největší věc na světě je vědět, jak být sám sebou.
  • Nemusím ohýbat a uklánět svůj rozum, k tomu mi stačí kolena.
  • Můj život byl plný strašlivých neštěstí, z nichž k většině nedošlo.

Reference[editovat]

  1. Sfinga křížovka 4/2008
  2. www.michalkadlec.com
  3. Magazín Dnes 11/2007
  4. Magazín Dnes 16/2007

Externí odkazy[editovat]