Jak sportuji? Já příliš nesportuji. Mým jediným sportem jsou takové smutné procházky. Proč smutné? Protože se jdu vždy projít na pohřeb některého ze svých přátel, kteří pravidelně sportovali, nebo je jedu navštívit do nemocnice, kde leží s nohou v sádře.[1] — Vladimír Vondráček
Na pohřbu se říkají o lidech pěkné věci. Chtěl bych je o sobě také slyšet. Bohužel svůj pohřeb o párdní zmeškám. They say such nice things about people at their funerals that it makes me sad to realize that I'm going to miss mine by just a few days.[2] — Garrison Keillor
Odmítl jsem přijít na pohřeb, ale napsal jsem hezký dopis, v němž jsem vysvětlil, že ho zcela schvaluji.[3] I didn’t attend the funeral, but I sent a nice letter saying that I approved of it. — Mark Twain
„Shoah“ je další formoupohřbu a v jistém smyslu je „Shoah“ také stavbahrobky. "Shoah" est une autre forme de sépulture. En un sens on peut que "Shoah" est aussi la construction d'un tombeau.[4] — Claude Lanzmann
↑
PEARSON, Judy C. Communication in the family: seeking satisfaction in changing tim. [s.l.] : HarperCollins College Publishers, 1993. S. 262. (anglicky)
↑
Claude Lanzmann : "La temporalité est centrale dans "Shoah", par sa longueur et sa construction circulaire". franceculture.fr [online]. 2018-0-25 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online.