Stanisław Jerzy Lec

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání

Stanisław Jerzy Lec (6. března 1909 – 7. května 1966) byl polský básník a aforista.


  • Ani slovníky nesmíme brát doslova.
  • Až když se vyčerpají všechna slova, začíná člověk s člověkem rozmlouvat.
  • Až ztratím vtip, nazvou mě filosofem.
  • Básníci, kteří se vypsali, byli pouze tužkami.
  • Buďme struční. Svět je přelidněn slovy.
  • Co je tragédie a co komedie, to se pozná časem.[1]
  • Co zbylo z lásky a extáze? Bytové nesnáze.
  • Často bolí hlava toho, kdo ji ztratil.[2]
  • Čím čistší oběti, tím špinavější ruce vrahů.
  • Čím více se blížíme pravdě, tím více se vzdalujeme skutečnosti.
  • Člověk dělá prostředníka vlastním slovům.
  • Člověk potřebuje odběratele citů - jinak mu puká srdce.
  • Člověk roste v ceně, kterou platí.[3]
  • Člověk slova ocení, až zavládne mlčení.
  • Dějiny – sbírka událostí, k nimž by nemuselo dojít.
  • Dílo mluví samo za sebe, má-li ke komu.
  • Do vlastního nitra vcházej bez klepání.
  • Existuje druh géniů, které dokáží rozpoznat jedině géniové.
  • Existuje tolik světů, kolik se jich vejde do hlavy.
  • Hlavním cílem tzv. demokracie se stalo počítati hlavy, ale nedbati mozků.
  • Hloupého ani v hlouposti originalita nepustí.
  • Hlouposti každé epochy mají pro vědu dalších epoch stejnou cenu jako její moudrosti.
  • Hrozí nám potopa slov. Najde se nový Noe, který zachrání po páru z každého literárního druhu?
  • Charakter musíš přizpůsobit i sobě.
  • I pes v hlavním městě štěká centrálněji.[2]
  • I podle prázdných šibenic poznáš, že něco visí ve vzduchu.
  • I svatého hlava bolí od váhy aureoly.
  • Je pokrokem to, že kanibal používá nože a vidličky?
  • Je poslední vzdech skutečnou pointou?
  • Je těžké být dvojsmyslný v době, kdy slova nic neznamenají.
  • Je těžké tleskat těm, co ti svázali ruce.
  • Jen si všimněte: u některých lidí se ideály člověka vejdou do normalizované rakve.
  • Jinak voní seno koním a jinak zamilovaným.
  • K velkým tragédiím je potřeba krev. Ne slzy.
  • Kam míří život? Tam, kam ty. Pokud jdeš.
  • Kdo má dobré alibi, nejčastěji pochybí.
  • Kdo předběhne svou dobu, musí na ni obvykle počkat na místech nikoli nejpříjemnějších.
  • Kdo ví, kolik Bůh vyzkoušel slov, než našel to, co stvořilo svět.
  • Kdyby byl papír trpělivý, čekal by na veledílo.
  • Když bouráte pomníky, neničte jejich podstavce. Vždy se mohou hodit.[2]
  • Když chceme chytit za srdce - jsou dovoleny všechny hmaty?
  • Když lovíme slony, musíme občas zabít blechu.[2]
  • Kromě myšlenek existují ještě intelektuální reflexy.
  • Květy lásky nevadnou. Některé můžete hodit čerstvé ještě na její hrob.
  • Lepší omluva nežli domluva.
  • Lidožrout, který jí vidličkou a nožem – je to pokrok?[4]
  • Lidožrout nepohrdne člověkem.[4]
  • Lidožrouti dávají přednost těm, kteří jsou bez páteře.[5]
  • Mluv moudře, nepřítel naslouchá.
  • Moc přicházela častěji z rukou do rukou, než z hlavy do hlavy.
  • Moje nenávist zestárla. Stala se pohrdáním.
  • Možná že není potřeba pohnout zemí, ale člověkem.
  • Myšlení chodí různými cestami. Podezřívám ho, že nechce potkat lidi.[6]
  • Na začátku cesty k dokonalosti zakopl o svůj vlastní úspěch.
  • Nakonec si porozuměli. Dospěli ke shodnému závěru, že jsou nepřáteli.[7]
  • Nedopusť, aby si tvoje mozkové závity někdo omotal kolem prstu.
  • Nechoď ve šlépějích velikánů! Utopíš se v nich.
  • Nejbezpečněji je na dně. Hlouběji nikdo neupadne.
  • Nejeden ředitel se obklopuje nulami. Připomínají záchranné kruhy.[8]
  • Nejsnažší je vytvořit tvrdý režim z měkkých poddaných..[9]
  • Nejtíže najdeš pravdu v dobách, kdy všechno může být pravdou.[2]
  • Nejvíce lidí klopýtá o práh svědomí.
  • Někteří spotřebují tolik vzduchu k vytrubování fanfár, že se ho nedostává k dýchání jiným lidem.
  • Nemůžeme se vrátit do jeskyň! Je nás příliš mnoho.
  • Nenalezneš-li slova pobouření, nenahrazuj je komplimenty.
  • Není to žádná novota: žít do konce svého života.
  • Nepomíjející hodnoty nepodléhají výkyvům. Většinou o nich nevíme.
  • Od konce světa si toho moc neslibujte.
  • Okno do světa lze zastřít novinami.[2]
  • Opravdový nepřítel tě nikdy neopustí.
  • Padl na něj stín podezření a v tom stínu se skrývá.[2]
  • Pavlovovo tvrzení: Po každém zvonění má publikum znovu chuť na divadlo.
  • Po konci světa si toho moc neslibujte.
  • Pod tlakem nejedné skutečnosti se i obyčejná zrcadla stávají vydutá.
  • Politika: dostihy trojských koní.
  • Pravda občas zvítězí, když jí přestane být.
  • Pro každého osla někde tráva rostla.
  • Proces tvoření legend přešel z úst lidu do oficiálních rukou.
  • Rány se zajizví, ale jizvy rostou spolu s námi.[1]
  • Rozhlížení po světě nic nestojí. Platí se teprve za komentáře.
  • Stále se vrací ke své první lásce. Ale pokaždé za jiným účelem.
  • Takový malý kosmos, a tolik lidské touhy!
  • Tam, kde po otaznících následují odpovědi, otázky by měly končit vykřičníkem.
  • Tma je ve státě, kde jsou lotři na výsluní.
  • Uč se i z chyb druhých. Život je příliš krátký na to, abys je stihl všechny spáchat sám.
  • Ukaž svoje nitro, ale neobnažuj se!
  • Uvědom si, že když někomu vyrazíš z ruky pero, může se chopit pušky.
  • V době temna je těžké schovat se do stínu.
  • V krámku řezníka nepoznáš vola od býka.
  • Vnitřní cenzura lidí je tak nelítostná, že se nedozvíme ani o těch myšlenkách, o nichž víme, že by nás neměly nikdy napadnout.
  • Všechno má své dějiny - bez omezení. Dokonce i to, co vůbec není.
  • Všichni chtějí naše dobro. Nedejte si je vzít!
  • Vybíravost v oboru mučednictví je rozežranost.
  • Vytvořit postavu a ponechat ji vlastnímu osudu dokáže pouze vynikající spisovatel.
  • Vždyť i mýty mají nýty.
  • Za každým rohem čeká několik nových směrů.[2]
  • „Zbabělec!“ rozhořčilo se lejno. „Bojí se mě dotknout.“
  • Ze zbabělosti přechovával své myšlenky v cizích hlavách.
  • Z geniální myšlenky lze odstranit všechna slova.
  • Že nás život volá, slyšíme, až když jsme hluší.

Reference[editovat]

  1. 1,0 1,1 Kalendář VZP 2003
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Rovnost 31. 5. 1991
  3. Rovnost 19. 7. 1991
  4. 4,0 4,1 Sfinga křížovka 23/2008
  5. Nedělní Blesk 17. 6. 2007
  6. Magazín Dnes 8/2007
  7. Magazín Dnes 9/2007
  8. Magazín Dnes 12/2007
  9. Lidové noviny 17.1.2008,s.10
  • LEC, S. J.: Tisíc a jedna fraška. Praha: Práce 1984.

Externí odkazy[editovat]