Voltaire
Z Wikicitátů
_-002.jpg)
Voltaire (21. listopadu 1694, Paříž - 30. května 1778, Paříž) byl francouzský osvícenecký spisovatel.
- Co je směšné? Všechno, pokud se to děje někomu jinému.
- Jakmile dozraje doba, není síla, která by zadržela novou myšlenku.
- Člověk se narodil k činnosti. Nebýt ničím zaměstnán a neexistovat je pro člověka totéž.
- Člověku byla dána řeč, aby zakryl své myšlenky.[1]
- Filosof je milovníkem moudrosti, lépe řečeno, pravdy. Všichni filosofové se vyznačovali těmito vlastnostmi. Ve starověku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem příklady ctností a morálním poučením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo potřebujeme v praktickém životě, že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali část zákonů přírody. Ale moudrému stačí jediný den, aby poznal povinnosti člověka.
- Chceš li se mnou konverzovat, přesně vysvětli pojmy.[2]
- Jakmile jde o peníze, jsou všichni lidé stejného náboženství.
- Je lepší připustit nebezpečí, že bude zachráněn viník, než odsoudit nevinného.
- Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.
- Kolik hloupostí napovídají lidé jen proto, že chtějí říct něco chytrého!
- Náboženství vzniklo, když se sešel podvodník s hlupákem.
- Nekonečná malost bývá provázena nekonečně velkou pýchou.
- Nesouhlasím s jediným slovem, které říkáte, ale navždy budu bránit, abyste je říkat mohl./ Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat.
- Od té doby, co lidé přemýšlejí, vždy tvrdili, že nic není bez příčiny.
- Pravda je ovoce, které se musí trhat, až když docela uzraje.
- S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená a zbytek se ztrácí v množství.
- Sláva je nakloněna tomu, kdo jí pohrdá, milovníka však odmítá.
- Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.
- Teď budu navždy zavržen do pekla.
- Umění medicíny spočívá v obveselování pacienta, zatímco příroda léčí chorobu.[1]
- Tajemství úspěchu je mlčet o tom, co nevíte.
- Země je pokryta lidmi, kteří nestojí za to, abychom s nimi hovořili.[3]
- Ze všech náboženství, křesťanství by mělo nejvíce nabádat k toleranci, ačkoli dosud bylo nejvíce netolerantní.
- Žijícímu člověku jsme povinováni ohledem, mrtvému pravdou.[4]
- Pro člověka cítícího se svět jeví jako tragedie, pro myslícího je to komedie.
- Láska je plátno, které nám poskytuje příroda a na které vyšívá představivost.
- V Anglii je občas zapotřebí zastřelit nějakého admirála k povzbuzení ostatních.[5]
Reference [editovat]
- ↑ 1,0 1,1 Kalendář VZP 2003
- ↑ HARRIS, Thomas A.. Já jsem OK, ty jsi OK. Praha : PRAGMA, 1997. ISBN 80-7205-508-9. S. 202.
- ↑ Sfinga křížovka 22/2007
- ↑ Co to je, když se řekne… ISBN 978-80-903873-3-1 S. 128.
- ↑ NOVOTNÝ, František. Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu. Praha : Albratros, 2009. 414 s. ISBN 978-80-00-01873-7. S. 83.
Externí odkazy [editovat]
Encyklopedický článek Voltaire ve Wikipedii
