Benjamin Netanjahu

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Benjamin Netanjahu

Benjamin Netanjahu (* 21. října 1949, Tel Aviv, Izrael) je současný izraelský premiér a předseda strany Likud.


  • Ke smrti Asafa Ramona (14.9.2009):
    • Je to strašná tragédie pro Ronu (Ramon), celou Ramonovu rodinu a celý národ. Je výjimkou, aby soukromá tragédie zasáhla srdce národa takovou silou. Dnes my všichni truchlíme nad smrtí Assafa, který spadl z nebes jako jeho otec Ilan.[1]
  • V projevu na Bar-Ilanově univerzita (15.6.2009):
    • Naší vizí je vidět dva státy bok po boku, každý se svou vlajkou a hymnou. Nechceme Kasámy na Petach Tikva nebo Grad na Tel Aviv. Chceme mír. Musíme zajistit, že Palestinci nebudou moci vytvořit armádu. Nelze čekat, že budeme souhlasit s Palestinským státem bez toho, že bychom obdrželi záruky, že bude demilitarizovaný. Žádáme mezinárodní společenství, aby závazek, že území Palestinského státu bude demilitarizované, dalo najevo efektivními kroky – ne jako těmi v Gaze. Pokud dostaneme tyto záruky, akceptujeme v rámci skutečné mírové dohody demilitarizovaný Palestinský stát vedle židovského státu.[2]
  • O amerických výtkách vůči bytové výstavbě ve východním Jeruzalémě (19.7.2009):
    • Nemůžeme přistoupit na myšlenku, že Židé nemají právo žít a nabývat majetek v kterékoli části Jeruzaléma. Mohu si jen domýšlet, co by se stalo, kdyby někdo přišel s návrhem, že Židé nesmějí žít v některých částech New Yorku, Londýna, Paříže či Říma. Z toho by jistě byl velký mezinárodní poprask. Podobně tedy nemůžeme souhlasit s takovým nařízením ani v Jeruzalémě.[3]
(We cannot accept the fact that Jews wouldn't be entitled to live and buy anywhere in Jerusalem. (...) I can only imagine what would happen if someone suggested Jews could not live in certain neighborhoods in New York, London, Paris or Rome. There would certainly be a major international outcry.)[4]
  • V rozhovoru pro The Washington Post (28.2.2009):
    • Mám za to, že existuje široký konsensus v Izraeli a mimo něj, že Palestinci musí mít možnost vládnout si svými životy, ale neohrožovat naše.[5]
  • V reakci na vládou schválené propuštění teroristů (18.8.2008):[6]
    • Namísto pevného postoje vůči terorismu vláda Kadimy a Strany práce pokračuje v propouštění stovek teroristů výměnou za nic. Likudem vedená vláda nahradí politiku slabosti politikou nekompromisní války proti terorismu, silou a reciprocitou.
  • Ke Golanským výšinám (30.5.2008):[7]
    • Co najdete, budete-li kopat na Golanech? Syrské trosky? Ne, najdete řadu velkých synagog a pozůstatků židovských obcí. Izraelský národ je spojen s Golany po tisíce let. Golany vždy byly a vždy zůstanou izraelské. Kdokoliv sídlí na Golanských výšinách, zajišťuje izraelskou bezpečnosti. Zde je možné vidět existující spojení mezi bezpečností a mírem. Způsob, jak ochránit Golany a Jeruzalém, je jít nyní k volbám. Pokud zde nebudeme žít my, budou (tu žít) íránští vojáci.
  • K rozdělení Jeruzaléma (16.4.2008):[8]
    • Rozdělení Jeruzaléma by bylo morálním a historickým omylem. Je obtížné nalézt státy a lidi, kteří by připravovali rozdělení svých hlavních měst. Je to zejména šokující ve světle historických okolností spojení mezi lidem Izraele a jeho hlavním městem Jeruzalémem. Výsledek rozdělení Jeruzaléma a následný vstup Hamasu do města, by v jeho rámci znamenal vytvoření íránské enklávy, která by jeho občany vystavila každodennímu možnému útoku, učinila jejich životy nemožné a zvětšila konflikt do takových dimenzí, že si je neumíme představit.

Reference[editovat]

Externí odkazy[editovat]