Musíme pochopit, že všichni tvoříme jednu rodinu. Dám příklad. Když mám v pravé rucenůž a pořežu si levou, vezme levá rukanůž, aby na oplátku pořezala pravou? Nikdy. Pokud jste normální a ne šílení. Proč? Protože budete poraněn dvakrát a krev vám poteče na dvou místech. Protože pravá a levá ruka patří témuž tělu. Levá nebo pravá, sever nebo západ, je to jedno – žádná odplata a nenávist, protože jsme rozličnými orgány téhož těla – lidstva.[2] — Jisra’el Me’ir Lau
Existují počítačoví nadšenci, kteří si odmalička jenom hráli s počítačovou klávesnicí a pohybovali se ve vlastním počítačovém světě, a to v té míře, že jako dospělí nejsou schopni vést s někým přímý rozhovor anebo okouzlit ženu něčím jiným než svým počítačem. Existují matematičtí géniové, kteří nejsou s to rozeznat racka od husy, a zázrační fotbalisté, kteří neumějí počítat do tří… Tyto příklady ukazují, že mít mozek, jehož konečná propojení určuje to, jak jej používáme…, nemusí být rozhodně vždycky výhodné.[4] — Gerald Hüther, Návod na používání lidského mozku
Slovníkové heslo příklad ve Wikislovníku