Dílo:Pěna dní

Z Wikicitátů
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pěna dní (1. vydání r. 1947) je nejznámější román francouzského spisovatele Borise Viana (1920-1959).


  • Colin položil hřeben, uchopil nůžky na nehty a zastřihl si našikmo koutky svých málo výrazných víček, aby vypadal tajemněji. Musel to často opakovat, protože víčka rychle dorůstala.
  • Chodba ke kuchyni, z obou stran zasklená, byla plná jasu a z obou stran v ní zářilo jedno slunce, neboť Colin měl světlo rád.
  • Recept na antilskou klobásu na muškátovém portském víně podle Gouffého: Vemte klobásu a bez ohledu na to, že křičí, ji stáhněte z kůže. Kůži pečlivě uschovejte. Klobásu proložte tence nakrájenými humřími klepítky, drženými na uzdě v dosti horkém másle. Vhoďte na led do tenkého rendlíku. Prohrábněte oheň a do takto získaného prostoru rozložte kroužky mírně povařeného brzlíku. Jakmile klobása vydá těžký vzdech, zmírněte oheň a polijte vše kvalitním portským vínem. Zamíchejte platinovou lžící. Vytřete tukem formu a připravte ji tak, aby nerezavěla. Při podávání udělejte šťávu z jednoho sáčku kysličníků lithia a čtvrtky čerstvého másla. Brzlík vrazte do ní, naservírujte a zmizte.
  • Nevěděl, co si s Chloé počne. Což zavést ji do cukrárny, ovšem tam bývá obyčejně dost nepříjemná atmosféra a žravé dámy kolem čtyřicítky, které se zdviženým malíčkem spořádají sedm zákusků se šlehačkou, ne, to neměl v lásce. Žravost chápal pouze u mužů, u nichž dostává pravý smysl, a přitom jim neubírá na přirozené důstojnosti.
  • V jiné výloze podřezával muž v řeznické zástěře malé děti. Byla to propagační výloha Sociální péče. „Tohle je drahý špás.“ Poznamenal Colin. „Čistit to každý večer, to je musí přijít hrozně draho.“
  • Po obou stranách podchodu se táhla řada obrovských klecí, kde Městský okrašlovací spolek choval do zásoby holuby pro náměstí a památné budovy.
  • Pod Chickovým (ubrouskem) byl v polokůži ze skunka vázaný výtisk Zvracení a pod Alisiným tlustý zlatý prsten ve tvaru hnusu.
  • Vzadu na stěně za Chickem a Colinem byla veliká freska představující obchodníka s léky, jak ve cvičebním úboru Cesara Borgii smilní s matkou.
  • „Přijdeme pozdě,“ připomněl Colin. - „To nevadí,“ řekla Chloé. „Posuň si zpátky hodinky.“
  • „Ach! Kolik jsem dlužen?“ zeptal se Colin. - „Je to velice drahé,“ upozornil ho obchodník. „Měl byste mne oddělat a odejít bez placení.“ - „Och, jsem příliš unaven,“ řekl Colin. - „Nuže, dělá to dva doublezony,“ prohlásil obchodník. - Colin vytáhl náprsní tašku. - „Abych vám řekl pravdu, je to zlodějská cena,“ podotkl obchodník. - „To je mi jedno...“ řekl Colin netečně. - Zaplatil a měl se k odchodu. Chick s ním. - „Jste trouba,“ ozval se obchodník s léky cestou ke dveřím. „Jsem starý a nemohu se bránit.“ - „Nemám čas,“ zamumlal Colin.

Externí odkazy[editovat]