Dílo:Průmyslová společnost a její budoucnost

Průmyslová společnost a její budoucnost je esej amerického ekoteroristy Theodora Kaczynského, též známý jako Unabomber manifest (označení používané FBI). Esej byl publikován 19. září 1995 v The New York Times a The Washington Post po Tedově nabídce slibující, že přestane s bombovými atentáty, pokud deníky manifest zveřejní.

Výroky

• „Pokud se tento systém zhroutí, následky budou stejně bolestné. Ale čím víc systém vzroste, tím hroznější budou následky jeho rozpadu. Má-li se tedy rozpadnout, ať je to raději dříve než později.“
• „Proto navrhujeme revoluci proti tomuto industriálnímu systému. ... Nemá to být POLITICKÁ revoluce. Jejím cílem nebude svrhnout vlády, ale ekonomické a technologické základy současné společnosti.“
• „Psychologové užívají termín socializace k označení procesu, ve kterém jsou děti cvičeny myslet a jednat tak, jak to společnost vyžaduje. O člověku se řekne, že je dobře socializovaný, pokud věří a poslouchá morální kodex své společnosti a dobře do ní zapadá jako fungující prvek.“
• „Někteří lidé jsou tak socializováni, že se pro ně snaha myslet, cítit a jednat morálně stává strašlivým břemenem.“
• „Jedním z nejdůležitějších prostředků, kterými společnost socializuje děti, je přesvědčit je, aby se styděli za chování či mluvení, které jsou v rozporu s tím, co společnost očekává. Pokud se to přežene nebo pokud je některé dítě obzvláště citlivé, začne se stydět SAMO ZA SEBE.“
• „Přesocializovaný člověk je tedy držen na psychologickém vodítku a tráví svůj život pobíháním po kolejích, které mu společnost položila. U mnoha přesocializovaných jedinců je výsledkem pocit tísně a bezmoci, který ho může velice trápit. Domníváme se, že přesocializace patří mezi největší krutosti, kterými se lidé navzájem zraňují.“
• „Jediné, co je požadováno, je mírná dávka inteligence a, což je nejdůležitější, prostá POSLUŠNOST. Pokud tímto člověk disponuje, společnost se o něj postará od kolébky až do hrobu.“
• „Společenské a psychologické problémy moderní společnosti přisuzujeme faktu, že tato společnost vyžaduje od lidí, aby žili v podmínkách radikálně odlišných od těch, ve kterých se lidstvo vyvíjelo, a aby se chovali v rozporu se vzorci chování, které lidstvo vyvinulo, když žilo v dřívějších podmínkách.“
• „V moderní společnosti musí být jedinec loajální na prvním místě k systému a až na druhém k nějaké malé komunitě, protože pokud by byla vnitřní loajalita malých komunit silnější než loajalita k systému, prosazovaly by takové komunity svoje výhody na úkor systému. ... Vyvinutá industriální společnost může totiž tolerovat pouze ty malé komunity, které jsou vykleštěné, zkrocené a přeměněné v nástroje systému.“
• Co nám dává pocit jistoty není ani tak objektivní jistota, jako víra v naše schopnosti postarat se sami o sebe.
• „Můžeme si dělat, co chceme, dokud je to NEDŮLEŽITÉ. Ale ve všech DŮLEŽITÝCH věcech začne systém intenzivněji omezovat naše chování.“
• „Svobodou myslíme možnost procházet mocenským procesem se skutečnými cíli, nikoli umělými cíli náhradních činností, a bez zasahování, manipulací či dohledu někoho, obzvláště ne žádné velké organizace. Svoboda znamená ovládat (buď jako jednotlivec nebo člen nějaké MALÉ skupiny) záležitosti života a smrti existence člověka; jídlo, oblečení, přístřeší a obranu proti všemu, co může ohrožovat prostředí člověka.“
• „Svoboda znamená mít moc, nikoliv moc ovládat jiné lidi, ale podmínky svého vlastního života.“
• „Ale co je to za svobodu, kterou člověk má jenom proto, aby jí užíval pouze tak, jak mu někdo předepisuje?“
• „Lidé, kteří se bojí zachránit svobodu, aniž by obětovali takzvané přednosti technologie, budou navrhovat naivní schémata nějaké nové formy společnosti, která by smířila svobodu s technologií.“
• „Většina lidí tedy není schopna vážně ovlivnit velká rozhodnutí, která působí na jejich životy. ... Systém se pokouší řešit tento problém pomocí propagandy, aby přinutil lidi CHTÍT rozhodnutí, která byla za ně učiněna.“
• „Technologie bude opakovaně nutit svobodu ustoupit o krok zpět - dokud nebude svržen celý technologický systém.“
• „Zábavní průmysl slouží jako důležitý psychologický nástroj systému, možná dokonce když servíruje veliké porce sexu a násilí. Zábava poskytuje modernímu člověku základní prostředek úniku.“
• „Programy duševního zdraví, intervenční techniky, psychoterapie atd. jsou zdánlivě určeny k blahu jedinců, ale v praxi obyčejně slouží jako metody nutící jedince myslet a chovat se tak, jak to vyžaduje systém.“
• „V budoucnu se sociální systém nebude přizpůsobovat potřebám lidí. Naopak, lidé se budou přizpůsobovat potřebám systému.“
• „Naše společnost většinou považuje jakýkoliv způsob myšlení či chování, které jsou systému nepohodlné, za nemoc.“
• „Bez zábavního průmyslu by systém pravděpodobně nebyl schopen na nás nakládat tolik tlaků produkujících stres, jak to činí.“
• „Za prvé, musíme pracovat na zvyšování společenských stresů v systému, aby se zvýšila pravděpodobnost, že se rozpadne, nebo bude dostatečně oslaben, aby byla možná revoluce proti němu.“
• „Například, vědci se vychloubají, že zruší hladomor vytvořením nových, geneticky vyrobených jedlých rostlin. Ale to umožní, aby lidská populace neomezeně expandovala ...“
• „Technologie zavedla lidstvo do stavu, ze kterého není snadné uniknout.“
• „Společnost, ve které může jedinec uspokojovat svoji touhu po moci pouze tím, že vytlačuje z cesty velké množství lidí a potlačuje JEJICH možnosti získat moc, je odpudivá.“
• „Pozitivní ideál, který navrhujeme, je Příroda. To jest DIVOKÁ příroda, ty aspekty fungování Země a jejích živých bytostí, které jsou nezávislé na lidské správě a prosty lidského zasahování a kontroly.“
• „Náš skutečný nepřítel je industriálně-technologický systém, a v boji proti tomuto systému nemají etnické rozdíly žádný význam.“
• „Bude jednodušší zničit industriální systém na světovém základě, je-li světová ekonomika tak propojená, že její rozpad v jakémkoli velkém národě povede k jejímu rozpadu u všech industrializovaných národů.“
• „...moderní technologie je propojený, úzce organizovaný systém, takže aby si člověk udržel NĚJAKOU technologii, nakonec zjistí, že jí musí udržet VĚTŠINU, a dopadne tak, že obětuje pouze symbolické množství technologie.“
• „Anarchista rovněž touží po moci, ale na základě individuálním či malé skupiny; chce, aby byli jednotlivci nebo malé skupiny schopni ovládat podmínky svého vlastního života. Je proti technologii, protože kvůli ní jsou malé skupiny závislé na velkých organizacích.“

Související

• Budoucnost
• Společnost

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Průmyslová společnost a její budoucnost ve Wikipedii
• Unabomber manifest - Databáze knih
• Unabomber manifest v češtině