Vůbec jsem nesnil o tom, že bych byl známý. Měl jsem pocit, že toto prostředí je plné falešných lidí a že je přeceňováno. Je ne rêvais pas du tout d'être connu. J'avais la sensation que ce milieu était rempli de gens faux et que c'était surfait.[4] — Christophe Willem
Strach je emoce; a je zhola nemožné – dokonce fyzicky nemožné – udržet si nějakou emoci dlouhou dobu. … Krizové pocity jakéhokoli druhu jsou ze své povahy přechodné. Pocity přicházejí a odcházejí, a když přijdou, lze jich využít dobrým způsobem; nemohou však být naší pravidelnou duchovní stravou.[6] — Clive Staples Lewis v Sloni a kapradí, esej Poslední noc světa, strana 61
Zmocnil se jich pocit, kterému se říká komplex méněcennosti. Jedinci, někdy i národové tímto komplexem potrefení věří, že svou malost odstraní, když prohlásí ostatní jedince či národy za ještě menší než jsou sami. V zajetí tohoto bludu stávají se zlí, krutí, násilní a hlavně jsou hloupí.[7] — Jan Werich v Lincoln 1933
↑KOHUT, Joe; KOHUT, John J.. Rockecy aneb Kniha rockových citátů. Překlad Ladislav Šenkyřík. 1. vyd. Praha : Volvox Globator, 1996. 153 s. ISBN80-7207-016-9. S. 111.
