Jan Werich

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Werich s Voskovcem

Jan Werich (6. února 1905, Praha – 31. října 1980, Praha) byl český divadelní a filmový herec, scenárista a dramatik, představitel meziválečné avantgardy.


O člověku[editovat]

  • Bez lidí dobré vůle by život byl jen nákladné a nebezpečné dobrodružství.
  • Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.[1]
  • Čím víc člověk znamená, tím méně smí kiksnout.[2]
  • Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.
  • Člověk má dělat to, co umí, co potřebuje ke štěstí.
  • Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.
  • Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.
  • Nejenom očima a ušima vede cesta k člověku, ale také srdcem a citem.[2]
  • Přirozeností člověka je hledání radosti.
  • Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.[2]
  • Člověk, který nikdy neplakal, nežil opravdový život

O intelektu[editovat]

  • Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše.
  • Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.[2]
  • Člověk, který něco píše, aby se ujistil, že je kumštýř, je s odpuštěním trouba.
  • Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie.
  • Je zvláštní, že parodovat jest snazší, než stvořit parodované..
  • Nebojujte jen proto, abyste vyhrál. Bojujte především proto, abyste se nedal.
  • Neznat začátky her a domýšlet jejich konce zdá se mi větším dobrodružstvím, než třeba, že k cíli zbývá přesně tolik a tolik kilometrů.
  • Za pravdu se vždycky platí kopancem, to je mezinárodně uznávaná valuta.
  • Jsi-li blbej, nepij, projeví se to.
  • Člověk nemůže nikdy dělat víc, než je mu dovoleno člověčenstvím. Míň může dělat vždycky. A, jak jste si všimli, to s úspěchem probíhá. Ale přemýšlet, a to dá práci, umí jen část lidstva. Ona část, ona tenoučká vrstva, která válčí s lidskou hloupostí.[3]

O hlouposti[editovat]

  • Hloupost se fackováním nedá vyléčit.
  • Kde blb, tam nebezpečno.
  • Kolikrát jsme se už přesvědčili, že kde stranický blb, tam je vždy nebezpečno. A aktivní blbec — ten je horší než cizí, případně i třídní nepřítel.
  • Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat.
  • Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.
  • Proti blbosti i bohové bojují marně.
  • Vždycky se najde někde balvan nebo břeh nebo pařez, který se nebojí brzdit povodeň kalné hlouposti.[2]
  • Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci?
  • Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.

O moudrosti a hlouposti[editovat]

  • Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, si jen ti nejchytřejší hrají na hloupé.
  • Ono je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem chytrém.
  • Pakliže člověk zvítězí nad vlastní blbostí, je vítězem nebo poraženým? V každém případě je to dobré.
  • Překonávat vědomě své sklony k blbnutí a blbostem je nejvlastnějším projevem lidskosti.
  • Výplod chorého mozku nemusí být vždycky nesmysl, protože víme ze zkušenosti, že výplod zdravého mozku se často projeví co neskonalá blbost.[2]
  • Z chytrosti nelze nikoho žádným dekretem vystěhovat. Chytrost se nedá dekretem ani nastěhovat.
  • Paměť je výsadou blbých. Chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet.
  • No, blbí vědí, ty maj čas si pamatovat. Chytrý musej vymejšlet. Teď jde o to, kdo je líp placený. Nepamatovat si. (Balada z hadrů)
  • Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude, na světě víc lidí hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.

O humoru a hlouposti[editovat]

  • Humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou. Ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to se nevyvraždit.
  • Lučebním kamenem pro zjišťování pravosti daného blbce je humor: blbec skutečný nesnáší, když si někdo dělá z blbců legraci. V první řadě to nesnášejí cenzoři.
  • Pamatovat si je výsada blbých, poněvadž chytří musí vymýšlet.
  • Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.
  • Klauni nejsou, ale šašků je…

O hlouposti v mládí a stáří[editovat]

  • Jakmile se ze stáří začne dělat zásluha je to špatné. Protože každej blbec – starej – byl taky jednou mladej blbec.
  • Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.

O civilizaci a společnosti[editovat]

  • Hej, křečkové a bařtipáni, je čas, budeme účtovat, pánové, sami jste tím vinni, že bída z lidí lotry činí, že nás proti vám žene hlad..[4]
  • Celej svět už ví to dnes, že řetěz mravy nenapraví.[5]
  • A přece každého dne byl svět o chlup lepší než včerejšek, i když lidi dělají psí kusy, aby tomu tak nebylo.
  • Bylo by na světě mnohem méně práce a namáhání, kdyby lidé věděli napřed, co se podaří a co ne.[2]
  • Epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co vlastní huba povídá.
  • Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.
  • Jen kdyby lidi nedělali pořád stejné a staré chyby, a zvykli si, že jeden druhého vždy šidí, bylo by na světě o tolik míň hádání, jenže ti lidi by nebyli lidi, kdyby neměli chyby, a ti, kteří by tu bez chyby zbyli, na co by tu vlastně byli a k čemu by tu vlastně žili bez chybování?
  • Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.
  • Televize není nepřítel, televize se dá vypnout.
  • Velká slova, patos, monumentalita maleb a pomníků se nenarodila v zeměpisné délce a šířce země, kterou Smetana nazval Má vlast. U nás velká slova vždycky budila zdravou nedůvěru.
  • Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí.

O čase, mládí a stáří[editovat]

  • Čas má plné kapsy překvapení.[2]
  • Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.
  • Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si je člověk zachová v srdci, žel přírodě, nezachová si je v kolenou.
  • Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší: budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.
  • Odčinit nemůže nikdo nic. Mrtvého nevzbudíš, ztracená léta nevrátíš a probdělé noci strachu neobrátíš v sladký spánek bezstarostnosti.

O životě, smrti, začátcích a koncích[editovat]

  • Dokonalost je znamenitá věc, ale má jednu vadu. Věští konec.
  • Král se přestal dívat do dálky a pravil: „Já byl líný vás poslouchat a teď jsem líný se ptát, o čem tu byla řeč,“ a zůstal králem ještě dlouhá léta, protože byl líný umřít.
  • Největší umění je být živ po svém.
  • Nenávidím pohřby. Až na ten svůj, na kterej nebudu muset jít.
  • Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.
  • Všechno je konečné. Tak to říká rozum. I když cit mu do toho často rád kecá.
  • Není šedivých dnů. To jsou jen unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost.
  • Život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby ho člověk dožil. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.
  • On totiž každej den je dobrej den, protože ona podstata světa je v tomdletom světě, on člověk má bejt tím, co je, a ne se drápat po tom - bejt ňákým svým vysněným symbolem.

O lásce a přátelství[editovat]

  • Není-li tu ta, kterou mám tak rád, tak mám rád tu, která je tu.
  • Mít rád lidi a milovat lidi, to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí. Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a zahyne.
  • Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem.
  • Přátelství je součást lidského štěstí.
  • Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát. Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.

O ženách[editovat]

  • Každá emancipace má tvář prostředí, ve kterém probíhá. A z mého hlediska je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila její přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.
  • Příroda dala ženám pěknou postavu, aby se jí chlubily. Jinak v tom shonu za živobytím by se mohlo stát, že by si jich mužští nevšimli nebo by si jich všimli až pozdě, a množení by došlo úhony. Takže to ženské chlubení má význam – jenže ono je to jiné chlubení, když si pěkná ženská vykračuje jakoby nic, nekouká po nikom, ale vidí všechno. A jiné, když pěkná ženská jde, co krok, to bok sem, bok tam, když upustí klíče, aby se mohla pro ně sehnout, a dělá, že neví, že má výstřih.
  • Ženské nemají smysl pro nesmysl.

O mužích[editovat]

  • Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.
  • Skoro každý stárnoucí mužský začne psát paměti, ale málokterý je dopíše.
  • Víte, chlap nesmí bejt blbej ve třech případech. Za volantem, v posteli, u stolu. Všude jinde se to snese.

O ženách a mužích[editovat]

  • Jedna ženská vidí někdy dál než pět mužských s dalekohledem.
  • Kde je nouze o ženské, tam stoupají chtíče na úkor estetických požadavků.
  • Když chodíte na ryby, přiroste vám řeka k srdci, jako ta nejlepší ženská. Je věrná a vzrušující, konejšivá a přitom nevyzpytatelná.
  • Když muž nemá rozum, musí být žena vynalézavá. Když žena není vynalézavá, musí mít muž rozum.[2]
  • O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.

O smíchu[editovat]

  • Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích.
  • Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.
  • Normální člověk musí mít důvod, směje se něčemu.
  • Směšný může být každý. Vtipným jen bystrý.
  • Smích nikdy není pronic a zanic, snad jen u šílených lidí.
  • Smích – tu ozvěnu našeho pláče – to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom – nedejte bohové – tu sladkou můru polapili, bylo by na světě po srandě.
  • Smích je svátkem obličeje.
  • Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.

O umění[editovat]

  • Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říká ředitel klaunovi: „Klaune, proč ten kůň nezpívá?“ A klaun odpoví: „Není mu dáno.“ A ředitel řekne: „Tak mu dejte!“ A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá.
  • Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.
  • Vědy je zapotřebí. Ale kdyby Newton ležel někde jinde a nepadla mu na nos ta hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil. Objevil by ji někdo jinej. Za minutu dvacet, nebo za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl! Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší! Protože umění je komunikace.

O drobnostech[editovat]

  • Když nejde o život, nejde o nic.
  • Lidem, kteří prožívali francouzskou revoluci nebo tatarské nájezdy, připadal život stejně těžkej jako nám, když s nasazením všech sil sháníme česnek nebo cihly. Velikost je přece relativní.
  • Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí — čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.
  • Nadbytek neznamená bohatství.
  • U nás se vždy platilo více za muziku,než za fyziku, a proto tady není žádný Einstein.
  • Televize není nepřítel, televize se dá vypnout.
  • Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.
  • A dal si jednu plzeň. Natočila mu ji a přinesla mu ji krásná dívka. Dal si druhou plzeň. Natočila mu ji a přinesla mu ji překrásná dívka. Dal si třetí plzeň. Natočila mu ji a přinesla mu ji dívka bohyně. S milým úsměvem. Poručil si čtvrtou, ale mladá, rozumná dívka mu to rozmluvila.

Z filosofie[editovat]

  • Dobré divadlo začíná dobrým vrátným.
  • Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si lehnout.
  • Malí se vždycky bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.
  • Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a tak málo vědoucích?
  • Sentimentalita je vulgarizace smutku.
  • Slavný ruský biolog Pavlov už dávno zjistil pokusy na psech, že spokojenost a pocit bezpečí jsou ještě lepší kuchař, než hlad. Jinými slovy: jest vědecky dokázáno, že příjemné okolí, světlo, pohled na květiny, útulnost a čistota pomáhají jedlíkovi vylučovat větší množství žaludečních šťáv. Tím se zlepší trávení, čili lépe využije suroviny, ať už ta surovina je buřt nebo Gigot d’agneau en croute avec gratin Dauphinois à la Créme.
  • Vy doktoři přece jen toho víte víc, nežli si my myslíme.

O antisemitismu[editovat]

  • Antisemitismus je jednou z největších příčin neštěstí lidstva. A vůbec ne proto, že ubližuje Židům, ale proto, že dovoluje hlupákům zlým blbcům, nečestným a špatným zbabělcům zbavovat se pocitu méněcennosti. Přitom méněcennosti, která je zasloužená a které se nikdy nezbaví. Antisemita je v podstatě nešťastný člověk. Antisemitismus nezpůsobují Židi, protože nejde vůbec o Židy. Neboť, jak řekl Sartre – nemýlím-li se -, kdyby Židé nebyli, antisemita by si je musel vymyslet.

Ostatní[editovat]

  • Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.
  • Za všechno dobré nakonec musíme zaplatit zármutkem.[2]
  • Osud je vůl,to jsem si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.
  • Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.
  • Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život ? Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. ... Takhle je to. ... Zatím co v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt.

Řekli o něm[editovat]

  • "Tak tím to pro mě končí." Jiří Voskovec (Tak reagoval J. Voskovec na Werichovu smrt v roce 1980. Sám zemřel o osm měsíců později na rakovinu plic, ale i kvůli tomu, že jeho organismus smutkem zeslábl a přestal bojovat.)
  • "Werich, když se probudil, tak pak ještě tři čtvrtě hodiny ležel a nevěděl... Ale ne, že by nevěděl, kolik je hodin. On ani netušil, v jakém je městě a jaké je století." Miroslav Horníček

Reference[editovat]

  1. Srovnejte s G. B. Shaw: Bůh stvořil ženu a muže, ale zapomněl si to dát patentovat, pročež každý lepší hlupák může udělat totéž.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 Rovnost, říjen nebo listopad 1990 (přesné datum neznámé)
  3. http://www.facebook.com/#!/pages/Werichovci/118558561538947?fref=ts
  4. Z písně Hej, pane králi (1935)
  5. Z písně Hodně štěstí - album Písničky V+W rok vydání 2000.

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Jan Werich ve Wikipedii