Edvard Beneš

Z Wikicitátů
Edvard Beneš

Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany na Rakovnicku – 3. září 1948, Sezimovo Ústí) byl český právník, sociolog a politik, v letech 1935–1948 druhý československý prezident.

Výroky[editovat]

  • Chránit mír znamená nechtít válku. Ale chránit mír znamená i statečně sáhnout ke zbrani proti tomu, kdo by mír, klid, lidskost, lidskou důstojnost a svobodu každého našeho občana chtěl ohrozit.(Dvacet let čs. armády v osvobozeném státě, Praha, květen 1938)[1]
  • Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.
    (30. září 1938)
  • Koruna stromu naší vlasti je osekána, ale kořeny národa tkví pevně v jeho zemi. Sestupme ke kořenům, soustřeďme všechnu svou starou rodovou sílu do nich, jako jsme to ve svých dějinách učinili již tolikrát; a koruna opět po čase vyrazí novými ratolestmi.
    (Rozhlasový projev na rozloučenou v říjnu 1938)[2]
  • V tomto okamžiku stojíme a stojíte i vy v otevřeném boji s německým nacismem, jemuž jsme my v zahraničí vyhlásili válku jménem československého národa. Nebudete a nejste osamoceni, válka nepřestane, dokud tento režim nepadne a dokud odpůrce nebude poražen na hlavu.
    (BBC 19. září 1939)
  • (o Němcích) Tento národ přestal být v této válce už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám už jen jako jediná velká lidská nestvůra. Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat.
    (12. května 1945 na brněnské radnici)
  • …oni (komunisté) všichni bez výjimky lžou. Je to obecný rys všech komunistů, obzvláště Rusů. Mým největším omylem bylo, že jsem až do poslední chvíle nechtěl věřit, že Stalin mi cynicky a chladnokrevně lhal, jak v r. 1935, tak i později, a že jeho záruky, dané mně a Masarykovi, byly vědomým a záměrným podvodem.
    (tajný vzkaz, který Beneš poslal 14 dní před svou smrtí přátelům do exilu; zdroj Ferdinand Peroutka: Byl dr. Beneš vinen? Masarykův Demokratický svaz, Paříž 1949, citováno z sds.cz)
  • Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme.
    (na pohřbu T. G. Masaryka, 1937)
  • Slovo „sudetský“, „Sudetenland“, „sudeťák“ bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novou dohodu zbavení se i těch smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvizit nacistické politiky.
    (Zásadní stanovisko k usnesení představenstva SdS ze dne 7. VI. 1942, odevzdané Wenzelu Jakschovi 1. XII. 1942.)
  • Já udělám dvě minuty před dvanáctou dobrovolně raději to, co bych za nepříznivějších podmínek musel udělat dvě minuty po dvanácté.[3]

Podvržené výroky[editovat]

Ve výrocích[editovat]

  • Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina.[5]
    Jan Zahradil

Reference[editovat]

  1. Citát na stránkách KVH Trmice
  2. President Dr. Edvard Beneš, Fotografie z let 1938-1945, Vladimír Peroutka, František Cubr, Praha: Melantrich 1946
  3. NOVÁČEK, Petr. Stojíme na křižovatce dvě minuty po dvanácté. Publicistika. Právo. Borgis, 5. září 2023, roč. 33, čís. 206, s. 6. [cit. 2023-09-05]. ISSN 1211-2119.
  4. Odkaz Edvarda Beneše - zdroj [online]. Národní knihovna ČR, 2012-06-13, [cit. 2015-06-06]. Dostupné online.
  5. Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

Související[editovat]

Externí odkazy[editovat]