Stalin

Z Wikicitátů
Přejít na: navigace, hledání
Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (gruzínsky იოსებ ჯუღაშვილი, 18. prosince 1878 – 5. března 1953), známý též jako Stalin („muž z ocele“, rusky Сталин, tuto přezdívku mu vybral Lenin), byl sovětský komunistický politik a diktátor gruzínské národnosti, v letech 1927–1953 nejvyšší představitel SSSR.


  • Více odvahy vyžaduje ustoupit než postoupit.
  • Život se stal lepším, život se stal veselejším.
    (řeč na konferenci stachanovců, 1935)
  • Všechno je to o správných lidech (Kadry rešajut vsjo)
    (k absolventům akademie Rudé armády, 1935)
  • Antisemitismus, jakožto extrémní forma rasového šovinismu, je nejnebezpečnějším přežitkem kanibalismu.
    (odpověď na dotaz Židovské telegrafní agentury z Ameriky, 1931)
  • Stalin: „Já vím, že vy, Čechoslováci, nám Rusům nedůvěřujete. Ani vy, dr. Beneši, nám nedůvěřujete!“
    Beneš: „Ano!“
    Stalin: „Avšak já vás ujišťuji, že dodržíme smlouvu, kterou jsme s vámi uzavřeli – že Československo bude svobodná a nezávislá země a že my se nebudeme vměšovat do vašich vnitřních záležitostí. Jak to budete dělat, takové to budete mít.“
    (Stalinův přípitek na večeři na Benešovu počest, když se na jaře 1945 vracel z londýnského exilu přes Moskvu do Československa; zdroj: sds.cz)
  • Car Alexandr došel až do Paříže.
    (odpověď na lichotku amerického velvyslance v SSSR W. A. Harrimana na Postupimské konferenci, že pro Stalina muselo být příjemné, když ruská vojska stanula v Berlíně; zdroj: Telegraf FIM UHK 9/2005 a mravenec.cz)
  • Jak bych se mohl podívat miliónům sovětských otců a matek do tváře, kdybych já svého syna mohl zachránit a oni nikoli? (Stalinova odpověď na návrh výměny jeho syna Jakova za polního maršála Pauluse.)[1]
  • V moderní době vyhraje válku ten, kdo bude mít větší množství lepších strojů.
  • Vděčnost je nemoc, kterou trpí psi.
  • Volby nerozhodují voliči, ale ti, co počítají hlasy.
  • Papež si na mě stěžuje? A kolik má divizí?
  • Ani krok zpět! Tak teď musí znít naše heslo.[1]

Citáty neautentické a sporné[editovat]

  • „Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém."
    • „Смерть решает все проблемы. Нет человека, и нет проблемы."
    • Nejde o výrok historického Stalina, ale o slova, která byla připsána Stalinovi v románu.
    • Není doloženo, že by Stalin takovou větu řekl nebo napsal. Poprvé se objevuje v románu Anatolije Naumoviče Rybakova Děti Arbatu, který byl publikován v roce 1987 (pronáší ji románový Stalin o zastřelení vojenských odborníků). Ve svých vzpomínkách, které byly vydány v roce 1997 (Roman-vospominanije), Rybakov napsal, že tuto větu možná od někoho slyšel, možná si ji sám vymyslel, prostě jen krátce zformuloval „stalinský princip", což je právo umělce.
  • „Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika."
    • Původcem tohoto bonmotu není Stalin.
    • Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: "Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d´Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»" [Povídá diplomat z Quai d'Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.][2]
    • Německý spisovatel E. M. Remarque končí 8. kapitolu románu Černý obelisk, jehož 1. vydání vyšlo v roce 1956, touto větou: „Aber das ist wohl so, weil ein einzelner immer der Tod ist — und zwei Millionen immer nur eine Statistik." („To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika.")[3]
    • Snahy připsat zmíněný bonmot Stalinovi se objevují od konce 50. let 20. století. V roce 1958 byl v New York Times uveřejněn článek, který přisuzuje tento výrok Stalinovi. Britský spisovatel John le Carré mu obdobný výrok připisuje v románu The Spy Who Came in from the Cold, který vyšel v roce 1965 (česky vydáno s názvem Špion, který se vrátil z chladu). Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tvrdí v knize The Time of Stalin: Portrait of a Tyranny (Stalinova doba : Portrét tyrana), kterou vydal roku 1981 v New Yorku, že Stalin tento bonmot vyslovil na Teheránské konferenci (28.11. – 1.12.1943). Nikde však nejsou uvedny přesvědčivé doklady, že Stalin nějakou podobnou větu opravdu pronesl. Anglická Wikipedie uvedený citát řadí do kategorie „misattributed", tedy výroků Stalinovi mylně připisovaných.

O Stalinovi[editovat]

  • Stalin se již v prvních válečných dnech neopřel o prohnilou, zchátralou ideologii, ale poslušen rozumu ji odmítl, skoro se o ní nezmínil a místo ní rozvinul starý ruský prapor, trochu i pravoslavnou korouhev – a zvítězili jsme![4]
  • Stalin je nešťastný, že není lepší než ostatní. Ještě víc je nešťastný z toho, že není ani průměrný jako ostatní. A toto jeho neštěstí je pravděpodobně jeho jediným lidským citem. Je v něm cosi ďábelského. Nikolaj Ivanovič Bucharin, sovětský politik, na setkání s menševickým emigrantem Fjodorem Danem.[5]

Literatura[editovat]

Reference[editovat]

  1. Rozkaz NKO ZSSR z 28. júla 1942 č. 227
  2. TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedená anekdota je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné online
  3. REMARQUE, Erich Maria. Černý obelisk. Přeložil Jan Scheinost. Odeon : Praha 1975.
  4. Alexandr Solženicyn: Dopis představitelům Sovětského svazu (Konfrontation Verlag AG, Zürich 1975, str. 13)
  5. Dimitrij Volkogonov: Stalin-Triumf a tragédie.

Externí odkazy[editovat]