Rozum
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Ve výrocích[editovat]
- Ale ďáblova nevěsta, rozum, ta krásná běhna, přichází, a chce být chytrá, myslí si, že to, co říká, pochází z Ducha svatého; kdo nám pak pomůže? Ani právník či lékař, ani král či císař. Neboť je to ta největší děvka, kterou ďábel má.
Aber des Tuefels Braut, Ratio, die schöne Metze, fähret herein, und will klug sein, und was sie saget, meinet sie, es sei der heilige Geist; wer will da helfen? Weder Jurist, Medicus, noch König oder Kaiser. Denn es ist die höchste Hure die der Teufel hat![1]
— Martin Luther - Člověk má věřit jen těm věcem, které může pochopit rozumem a ověřit si zkušeností.[2]
— Henri de Saint-Simon - Existují dva druhy umělců: jedni, kteří určitou věc budují na základě rozumu a systematicky ji rozvíjejí, a druzí, které zkrátka něco napadne…[3]
— Josef Hoffmann - Kdo se chce s dítkami modliti teprve, když už dospěli náležitého rozumu, začíná obyčejně příliš pozdě nebo nikdy.[4]
— Carl Wilhelm von Nägeli - Mezi občany nesmějí platit jiná privilegia, diplomy a erby, než které spočívají v zásluhách, práci a rozumu.[5]
— Eduard Grégr a Julius Grégr - Naše diskuse s islámským světem je do velké míry diskuse slepého s hluchým. Každému přebylo něco jiného, co ten druhý nemá. Nám skeptického rozumu, jim víry.[6]
— Hynek Kmoníček - Obojí je přehnané: vylučovat rozum, uznávat pouze rozum.[2]
— Blaise Pascal - Rozum a fantazie u něho žily ve velice nešťastném manželství.[7]
— Georg Christoph Lichtenberg - Rozum a moudrost vždycky zabraňovaly mladý lidem dělat velké věci…, rozhodně jim bránily mít naději, že je vykonají.[7]
— Elsa Trioletová - Rozum a pravda spočívají vždycky spíše na dně myšlení a mlčení než na povrchu mluvení.[7]
— Josef Čapek - Rozum a správný smysl přednesou se samy s málo uměním.[7]
— Johann Wolfgang Goethe - Rozum a vůle jsou bezmocnými svědky toho, co se děje v našem srdci.[7]
— Alfred Binet - Rozum by se nikdy nepodřídil, kdyby neusoudil, že v některých případech se podřídit musí.[7]
— Blaise Pascal - Rozum byl dán člověku proto, aby rozumně žil, a ne proto, aby viděl, jak nerozumně žije.[2]
— Vissarion Grigorjevič Bělinskij - Rozum člověk nosí pořád s sebou jako kluk kudlu a zkouší jej, kde může, stejně jako kluk kudlu.[7]
— Karel Čapek (1924) - Rozum je jakoby světlo a jas života.[7]
— Cicero - Rozum je jenom dar, který člověk dostal pouze k užívání, aby zlepšil jiné věci, ale ne rozum sám…[7]
— Georg Christoph Lichtenberg - Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.[8]
— William Shakespeare - Rozum je síla duše schopná získávat vědění.[8]
— Avicenna - Rozum je nepoučitelný.[8]
— Osho - Rozum je vždy škodná v revíru srdce.[8]
— František Gellner - Rozum je vždy teprve posledním pramenem lásky.[8]
— Claude Adrien Helvétius - Rozum vyjadřuje zákony nutnosti. Vědomí vyjadřuje podstatu svobody.[9]
— Lev Nikolajevič Tolstoj - Zdravý rozum lze měřit statisticky.[10]
— George Orwell
V dílech[editovat]
- Každý si stěžuje na svou paměť, nikdo na svůj rozum.
Tout le monde se plaint de sa mémoire, et personne ne se plaint de son jugement.[11]
— François de La Rochefoucauld, Maximy - Mezi okem a srdcem existuje cesta, která nevede přes rozum. […]
There is a road from the eye to the heart that does not go through the intellect. Men do not quarrel about the meaning of sunsets; they never dispute that the hawthorn says the best and wittiest thing about the spring.[12]
— Gilbert Keith Chesterton, The Defendant - Není to tedy rozum, čím se necháváme v životě vést, nýbrž zvyk.
It is not, therefore, reason, which is the guide of life, but custom.[13]
— David Hume, Pojednání o lidské přirozenosti - Rozum není udělán k tomu, aby se izoloval, nýbrž aby vstupoval do společenství.[14]
— Immanuel Kant, Antropologie - Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce.
L’esprit ne saurait jouer longtemps le personnage du cœur.[15]
—François de La Rochefoucauld, Maximy - Srdce zná důvody, o nichž rozum nemá ani tušení.[16]
— Blaise Pascal, Myšlenky - Zdravý rozum je patrně ta nejlépe rozdělená věc na světě, neboť každý si myslí, že jej má dost, a ani ti, kdo jsou v jiných věcech nejvíce nenasytní, vůbec netouží mít jej víc než mají.[17]
Le bon sens est la chose du monde la mieux partagée : car chacun pense en être si bien pourvu, que ceux même qui sont les plus difficiles à contenter en toute autre chose, n'ont point coutume d'en désirer plus qu'ils en ont.
— René Descartes, Rozprava o metodě
Lidová slovesnost[editovat]
- Hrst trpělivosti má větší hodnotu než pytel rozumu.[18]
— nizozemské přísloví - Nežeň se z rozumu, peníze si můžeš vypůjčit levněji.
— skotské přísloví - Rozum je jako květ: moudrým kvete, hloupým vadne.
— židovské přísloví - Rozum jest rodu selského a vtip rodu panského.[8]
— české přísloví a ruské přísloví
Reference[editovat]
- ↑ Dr. Martin Luthers Werke: Kritische Gesamtausgabe; Herman Boehlaus Nachfolger, Weimar 1914, svazek 51, strana 126
- ↑ 2,0 2,1 2,2 VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 27.
- ↑ SARTNITZ, August. Josef Hoffmann 1870–1956. Ve vesmíru krásy. Köln : Taschen, 2008. 96 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7391-085-3. S. přebal.
- ↑ NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 30. (česky)
- ↑ krédo bratří Grégrů na pamětní desce při vstupu do pražského Žofína
- ↑ OSTŘANSKÝ, Bronislav. Rovenský, Jan a kol. Mezi mýty a minarety. iliteratura.cz [online]. 2018-10-04 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online.
- ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 7,6 7,7 7,8 Chromý, Z.: Abeceda moudrosti. Praha: Proxima 1992. S. 296.
- ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 8,5 Abeceda moudrosti. S. 296.
- ↑ Abeceda moudrosti. S. 297.
- ↑ Abeceda moudrosti. S. 399.
- ↑ Maximes, 89 [cit 2020-11-17]
- ↑ G.K. Chesterton: The Defendant. — A Defence of Heraldry 1901. (angličtina)
- ↑ A Treatise of Human Nature (1739) abstract.
- ↑ Reflexionen zur Anthropologie, Nr. 897, AA XV.392.
- ↑ Maximes, 108 [cit 2020-11-17]
- ↑ Myšlenky, 277
- ↑ Rozprava o metodě (1637), první věta.
- ↑ Lidové noviny. 31.7.2009, s. 11.
