Dřív jsem chtěla. Taky bys chtěl, kdybys slyšel ve škole, že u dívek je dobrý prospěchsamozřejmostí, ale u klukůdůvod k oslavě; kdyby se tě ptali, proč studuješ, že zabíráš místoklukům, protože se stejně vdáš; kdybys bral automaticky nižší Plat. Jenže narodit se jako muž by znamenalo mít i mužské uvažování – a to děkuju, nechci.[1] — Alexandra Berková, (v odpovědi na otázku časopisu 'Neon', jestli by se raději nechtěla narodit jako chlap)
V Liboci, což je západní periferiePrahy, býval takový malý hřbitůvek, kam jsme si jako kluci chodili hrát. Prostě si ho pamatuju z dětství. No a v Americe mě napadlo, že tam by mě měli jednou pochovat. Jenže… oni mi ten hřbitov mezitím zrušili! Che![3] — Jan Tříska (na otázku: Uvažoval jste někdy o tom, kde byste chtěl být jednou pohřben?)
