Přeskočit na obsah

Martin Luther

Z Wikicitátů
Martin Luther
na obraze Lucase Cranacha st. z roku 1529

Martin Luther (10. listopadu 1483, Eisleben – 18. února 1546, Eisleben) byl německý teolog, kazatel a reformátor, zakladatel protestantismu, autor řady duchovních, politických, pedagogických spisů, církevních písní a překladů. Jeho nejvýznamnějším dílem je překlad Bible do němčiny.

Výroky

[editovat]

Potvrzené

[editovat]
  • Nepravda je jako sněhová koule: čím déle se valí, tím je větší.[1]
  • Zaslíbení nejsou dána proto, abychom chrápali, zaháleli a spali, nebo činili to, co je přesně proti zaslíbení, nýbrž máme pracovat, být bdělí a nést plody. A tak nejsem pokřtěn a nepřijímám večeři Páně a nejsem vykoupen proto, abych doma chrápal nebo nečinně zahálel, nýbrž když máš zaslíbení, křest a absoluci, tak si uvědom, že jsi povolán k tomu, abys bděl a s největší pečlivostí vykonával to, co patří k tvému povolání.[2]
  • Ale děvka ďáblova, rozum, ta krásná běhna, přichází, a chce být chytrá, myslí si, že to, co říká, pochází z Ducha svatého; kdo nám pak pomůže? Ani právník či lékař, ani král či císař. Neboť je to největší děvka, kterou ďábel má. [3]
  • Logika je ďáblova děvka.[4]
  • Kdybych věděl, že zítra bude konec světa, ještě dnes bych šel a zasadil jabloň.[5]
  • Křesťané by neměli být nazýváni mrtvými, ale spícími lidmi, a smrt by už neměla být nazývána smrtí, ale spánkem - hlubokým a bezesným.[6]
  • Ničeho se nebojím, protože nic nemám.[7]
  • Pohleď na zázrak! Evangelium spěchá do Pruska tryskem, zatímco v horním a dolním Německu ho s hněvem haní a odmítají.[8]
    (Z dopisu sambijskému biskupovi Georgu von Polentz napsanému poté, co tento přednesl první evangelické kázání v Prusku.)
  • Odpustek nenahrazuje ani první ani druhý díl pokání, tedy lítost nebo vyznání hříchů, ale jen třetí, tedy zadostiučinění. [9]
  • Pro nás se to nazývá a je to smrt, když zemřeme, ale pro Boha je to spánek - tak tichý, že tišší už být nemůže. [10]
  • Nikdo nemůže z Písma dokázat, že božská spravedlnost vyhledává nebo požaduje od hříšníka nějaké utrpení nebo zadostiučinění. Pak tedy [Božská spravedlnost] vyhledává a požaduje jedině jeho srdečnou a skutečnou lítost. [11]
  • Víno je silné, král je silnější, ženy jsou ještě silnější, ale pravda je nejsilnější.[12]
  • Až dosud nevěda učil jsem a zastával jsem všechny zásady Jana Husa. Všichni, zkrátka, jsme nevědomky husité, ano sám Pavel a Augustin jsou doslova husité.[13]
  • Dobrá a milostivá vůle Boží se jistě uskuteční i bez našeho modlení, ale my těmito slovy prosíme, aby se stávala také uprostřed nás.[14]
  • Z práce ještě nikdo neumřel, ale lidé přicházejí o tělo i o život z prázdnoty a zahálky; neboť člověk se narodil kvůli tomu, aby pracoval, tak jako pták kvůli tomu, aby létal.[15]
  • Ať se křesťané učí: kdo dává chudým nebo půjčuje potřebným, činí tím lépe, než kdyby si chtěl koupit odpustek.[16]
  • Podle jakých znaků mohu poznat církev? Musí zde být nějaký viditelný znak, skrze nějž se shromažďujeme na jednom místě, abychom slyšeli boží slovo. Proto odpovídám: nějaký znak je potřeba a také takový máme, totiž křest, chléb a především evangelium. Tyto tři znaky jsou pravé znaky křesťanů, jsou to značky a poznávací znamení. Kde vidíš křest, chléb a evangelium, tam – nehledě na místo a na lidi – je bez vší pochyby církev. [17]
  • Zde stojím, jinak nemohu, tak mi Pán Bůh pomáhej.[18]
  • Kdo začal být křesťanem, ten musí pamatovat na to, že ještě křesťanem není, nýbrž že se teprve pokouší křesťanem stát, aby se mohl chlubit s Pavlem (Fp 3,12.15): „Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil“; atd. A my, kteří jsme již dokonalí, zůstaňme u tohoto pravidla. Protože křesťanem se člověk neustále stává, křesťanem člověk není jednou pro vždy. [19]
  • Správným křesťanem není ten, který nemá ani necítí žádný hřích, nýbrž ten, jemuž náš Pán Bůh kvůli jeho víře v Krista takový hřích nepočítá. [20]
  • Křesťanská podstata spočívá pouze v těchto dvou věcech: ve víře a v lásce. [21]
  • Křesťan má být nové stvoření neboli nově stvořené dílo boží a má o všech věcech mluvit, smýšlet a soudit jinak, než jak o tom mluví nebo soudí svět. [22]
  • V těchto dvou věcech spočívá celý křesťanský život: Věř v Boha a pomáhej svému bližnímu! To učí celé evangelium. To mají rodiče říkat svým dětem doma i všude jinde, i děti mezi sebou si mají tato slova neustále opakovat. [23]
  • Chceš-li být před Bohem a před světem považován za poctivého křesťana, který nemá Krista jen na jazyku, na papíře nebo si o něm pouze nečte v knize, ale má ho důkladně v srdci, pak mysli na to, abys svým jednáním a ve svém životě před každým prokazoval, že tvá láska slouží a pomáhá druhým.[24]
  • Křesťan má málo mluvit a hodně jednat, což jistě činí, pokud je to správný křesťan. Pokud to však nečiní, pak ještě není správný křesťan. [25]
  • Křesťan je takový člověk, který nezná ani nenávist ani nepřátelství vůči nikomu, který nemá ve svém srdci hněv ani pomstu, nýbrž pouze lásku, vlídnost a dobrodiní. [26]
  • U Boha je život a láska totéž.[27]
  • Bůh je rozpálená pec plná lásky.[28]
  • Něco není dobré a pravdivé jen proto, že to říká někdo mocný, svatý nebo nějaký jiný důležitý člověk, nýbrž správné, pravdivé a dobré je to už tehdy, když to pochází od Boha.[29]
  • Co udělají dvě kozy, potkají-li se na uzoučké lávce, která vede přes vodu? Nemohou jít za sebou, nemohou projít vedle sebe, lávka je příliš úzká. Kdyby se začaly trkat, mohly by obě spadnout a utopit se. Co tedy udělají? Přírodou je jim dáno, že si jedna lehne a nechá tu druhou po sobě přejít. Obě tak zůstanou v pořádku. Stejně by se měl chovat člověk k člověku a nechat se spíš pošlapat, než aby se s druhým vadil, přel a vedl boj.[30]
  • Proč tedy máme vést čistý život? Proto, abychom jím byli spaseni? Ne, nýbrž proto, abychom sloužili svému bližnímu. [31]

Nepotvrzené

[editovat]
  • Být hříšník a silně hřešit, ale ještě pevněji věřit a radovat se v Kristu.[zdroj?]
  • Člověk, který se modlí, je silnou zdí a pevností církve, je to velká křesťanská zbraň.[zdroj?]
  • Člověk, který není ochoten pro něco zemřít, není hoden toho, aby žil.[zdroj?]
  • Hudba je nejlepší umění. Zahání smutek.[zdroj?]
  • Kdo vůbec nemiluje víno, ženy ani zpěv, zůstává po celý život hlupákem.[zdroj?]
  • Můj hněv je hněvem Božím.[zdroj?]
  • Nic se nezapomíná pomaleji než urážka a rychleji než dobrodiní.[zdroj?]
  • Otálení a chvat jsou dvě sice protichůdné, avšak neužitečné vlastnosti.[zdroj?]
  • Odpověď na otázku: „Co dělal Bůh předtím, než stvořil svět?“ Seděl v křoví a řezal pruty, aby dal na zadek těm, kdo kladou takové otázky.[zdroj?]
  • Zatímco jsi žil, byl jsem ti morem. Až budeš umírat, budu ti smrtí.[zdroj?]
  • Žádný omyl není tak velký, aby neměl své posluchače.[zdroj?]
  • Na žízeň je doušek vody nebo piva, na hlad chleba, na smrt Kristus.[zdroj?]
  • I kdyby měl zítra skončit svět, zasadím ještě dnes jabloň. [zdroj?]

Lutherovy modlitby

[editovat]
  • Ach, milý Pane Bože, Otče, dej nám své požehnání i v tomto časném a tělesném životě. Daruj nám a dopřej milostivě mír, ochraňuj nás před válkou a nepokojem. Dej nám příznivé počasí i hojnost plodů země. Nechť je do tvých rukou poručen každý dům, dvůr, muž, žena, i dítě. Zabraňuj ničitelům a všem andělům zla, kteří nám strojí škody a překážky. Amen.[32]
  • Děkuji ti, můj nebeský Otče, skrze Ježíše Krista, tvého milého Syna, že jsi mne zachoval od všeho zla a nebezpečí, a prosím tě, aby všechny mé činy a život se mohly líbit tobě. Do tvých rukou se odevzdávám s tělem, duší i se vším, co mám. Amen.[33]
  • Prosím Tě, můj milý Otče, dej mi svou milost, abych se dobře učil Tvém svatému slovu, křesťansky podle něj žil a blažen zemřel. Skrze Ježíše Krista, Tvého milého Syna, našeho Pána.[34]

Ve výrocích

[editovat]

Reference

[editovat]
  1. ↑ Reader´s Digest Výběr 12/07
  2. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 43, 617,21-27
  3. ↑ poslední kázání ve Wittenbergu, 17. ledna 1546 (Aber des Tuefels Braut, Ratio, die shöne Metze, fähret herein, und will klug sein, und was sie saget, meinet sie, es sei der heilige Geist; wer will da helfen? Weder Jurist, Medicus, noch König oder Kaiser. Denn es ist die höchste Hure die der Teufel hat!) Dr. Martin Luthers Werke: Kritische Gesamtausgabe; Herman Boehlaus Nachfolger, Weimarer Ausgabe (WA) 51, 126
  4. ↑ Stanislav Komárek: Příroda a kultura: svět jevů a svět interpretací, aneb, Jak je to doopravdy. Vesmír, Praha, 2000, 180 s.
  5. ↑ Na každý den 2011, s.148. Kalich Praha 2010
  6. ↑ Tomasi, Martino: Smrt a vzkříšení, nebe a peklo. Praha: Advent-Orion 1993. str.69.
  7. ↑ Sfinga křížovka 1/2008
  8. ↑ SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. Překlad Šárka Stellnerová, František Stellner. Praha : Garamond, 2004. 410 s. ISBN 80-86379-59-0. S. 13.  
  9. ↑ Martin Luther: Promluva o odpustcích a milosti. (český překlad)
  10. ↑ Tomasi, Martino: Smrt a vzkříšení, nebe a peklo. Praha: Advent-Orion 1993. str.69.
  11. ↑ Martin Luther: Promluva o odpustcích a milosti. (český překlad)
  12. ↑ MOSER, Friedhelm. Malá filozofie pro nefilozofy. [s.l.] : Levné knihy, 2010. ISBN 978-80-7309-865-0. S. 23. (česky) 
  13. ↑ Kronika Českých zemí. 4. vyd. Praha : Fortuna Libri, 2012. ISBN 978-80-7321-651-1. S. 255.  
  14. ↑ Na každý den 2017. Kalich Praha 2016, s.83
  15. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 17 I, 23,38-40
  16. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 1, 235,22-23
  17. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 7, 720,32-38
  18. ↑ Tranovský evanielický kalendár 2004, Martin: Tranoscius 2004, ISBN 80-7140-227-3, s. 71.
  19. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 38, 568,34-37
  20. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 40 I, 235,15-17
  21. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 17 II, 457,6-7
  22. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 36, 255
  23. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 10 III, 361,13-16
  24. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 36, 420
  25. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 10 I, 136,16-19
  26. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 32, 398,17-19
  27. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 9,51,13
  28. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 10 III, 55,10-56,3 též WA 36,424,2-425,2; použito jako název sbírky pojmů Lutherovy teologie, ed. Macek, Ondřej, KALICH 2017, ISBN 978-80-7017-235-3
  29. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) 2,480,4-6
  30. ↑ Hovory u stolu, cit. dle Na každý den 1986, s.77. Kalich Praha 1985
  31. ↑ Weimarer Ausgabe (WA) XII, 206
  32. ↑ Na každý den 2011. Kalich Praha 2010, s.129
  33. ↑ Na každý den 2017. Kalich Praha 2016, s.76
  34. ↑ Knížka pro křesťanské děti (1528)
  35. ↑ MAYER, Norbert. "Martin Luther wollte eine erneuerte Kirche". diepresse.com [online]. 2012-04-22 [cit. 2012-04-23]. Dostupné online.
  36. ↑ FLYNN, Gabriel. Yves Congar: theologian of the church. [s.l.] : Peeters Publishers, 2005. ISBN 978-904291-668-5. S. 38. (en) 


Externí odkazy

[editovat]
Citováno z „https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Martin_Luther&oldid=158835“