Exil je výborná zkušenost, někdy bolestná, ale neocenitelná. Máš své kořeny, tam ale nejsou. Máš jazyk, tam je ale nepoužitelný. V myšlenkách neustálé překládání. A sny v několika jazycích. V jazyce tvé vlastní historie a v jazyce nového života. Psychologická Babylónská věž. Ale když se člověk nepoddá, může z toho mít užitek.[1] — Natasza Goerkeová
Pokládám hebrejské výtvory, takové, jako je Tel Aviv, za přesvědčující, překonávající výtvory staletí v exilu. Rád bych věděl, zda jinde v celém světě existuje pro Izrael jiné podobné místo. Takové budovy, postavené čistě a jedině Židy od střechy po základy, to je působivý pohled. […][2] — Chajim Nachman Bialik
