François de La Rochefoucauld

François de La Rochefoucauld

François VI de La Rochefoucauld (15. září 1613, Paříž – 17. března 1680, Paříž) byl francouzský moralista a spisovatel, autor aforismů.

Výroky

• Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.
• Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.
• Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.
• Člověk se v životě dostane do takových situací, že aby nevypadal jako blázen, musí si jako blázen počínat.
• Hrabivec si nevybírá, jen hrabe.
• Chválíme obyčejně neradi a nikdy ne bez postranních úmyslů.
• Je málo počestných žen, které by svou počestností nebyly syté.
• Když nás opouštějí neřesti, lichotíme si vírou, že my opouštíme je.
• Když nás opustí přátelé, najdeme na nich nesnesitelné vlastnosti.
• Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají ti druzí.
• K malým chybám se přiznáváme, abychom přesvědčili ostatní, že nemáme velké.
• Lidé i události potřebují spravedlivý odstup: co se nám na dálku moc nelíbí, zblízka se nám líbí ještě míň.
• Lze dosáhnout zásluh beze jména. Bohužel i jména bez zásluh.
• Míru radosti i žalu nám určuje naše hrdost.
• Moudrého učiní šťastným docela málo, pošetilého nic na světě, proto jsou téměř všichni lidé na světě nespokojeni.
• Nejčastěji se mýlí ti, kdo si nepřipouští, že by se mohli mýlit.
• Nejlepší cesta, jak být oklamán: považovat se za chytřejšího než ostatní.
• Není nic hloupějšího, než chtít být ze všech nejmoudřejší.
• Nestačí mít velkolepé vlastnosti, musí se také s nimi umět hospodařit.
• Nikdo nehoní lidi tolik jako líní, když už se vylenošili, aby se zdáli pilnými.
• Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.
• Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.
• Odpouštíme do té míry, nakolik milujeme.
• Ohradit se proti pochvale znamená chtít ji slyšet ještě jednou.
• Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.
• Opravdový úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí přiznati závistivci.
• Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil před celým světem.
• Pokrytectví je poklona, již skládá neřest ctnosti.
• Poruchy a selhání mysli jsou jako zranění těla, přes veškerou péči, aby se zhojily, zůstane po nich jizva. Vždy ta jediná přetrvá.
• Pravá láska je jen jedna. Ale existuje tisíc nejrůznějších napodobenin.
• Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce.
• Sebeláska je největším ze všech lichotníků.
• Slabost je jediná chyba, kterou nemůžeme napravit.
• Slaboši nemohou být nikdy upřímní.
• Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.
• Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.
• Spory by netrvaly tak dlouho, kdyby byla chyba jen na jedné straně.
• Tělesná práce osvobozuje od duševních bolů.
• Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho ten druhý přestal milovat.
• Upřímnost se najde zřídka; obvykle je to jen obratná přetvářka, jak přimět druhého ke sdílnosti.
• Velký talent nemůže mít malý člověk.
• Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme je utajit.
• Všichni máme dost sil na zveličení chyb těch druhých.
• Vrchol chytrosti je být s to ji zatajit.
• Vtipkař se spíš vzdá prospěchu, než by se vzdal slova.
• Vždycky lze odpustit přečiny, ke kterým má člověk sílu se přiznat.
• Zdravý lidský rozum nepřisuzujeme téměř nikomu, leda tomu, kdo je našeho mínění.
• Zdrženlivost v jídle znamená buď starost o zdraví, anebo neschopnost mnoho jíst.
• Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.
• Názory našich nepřátel jsou mnohem blíže pravdě o nás samotných než naše vlastní názory.
• Jestliže chcete získat nepřátele, naparujte se před svými přáteli. Ale jestliže chcete získat přátele, nechte je ať se mohou sami před vámi blýsknout.
• Přirozeně budeš vypadat jen tehdy, když se o to nebudeš snažit.
• Slušnost žádá, abychom si aspoň polovinu své duchaplnosti nechali pro sebe.

Dílo

• Maximy

Externí odkazy

• Encyklopedický článek François de La Rochefoucauld ve Wikipedii