John Knox

John Knox

John Knox (1505 – 1572) byl skotský kazatel a reformátor, přítel a žák Jana Kalvína a zakladatel skotského presbyterianismu.

Výroky

O sobě

• Písma Boží jsou mým jediným základem a jádrem ve všech závažných a důležitých věcech.
  The Scriptures of God are my only foundation and substance in all matters of weight and importance.
• Nehledal jsem ani věhlas, slávu či bohatsví; mou ctí bylo, aby Ježíš Kristus panoval, mou slávou, aby světlo jeho pravdy ve vás svítilo, a mé bohatství, abyste v tomtéž byli stálí.
  I sought neither preeminence, glory, nor riches; my honor was that Jesus Christ should reign; my glory that the light of his truth should shine in you; and my greatest riches that in the same ye should be constant.
• V mládí, středním věku i nyní, po mnoha zápasech, v sobě nenacházím nic než porušení.
  In youth, in middle age, and now after many battles, I find nothing in me but corruption.
• Co se týče přirozenosti, byl jsem červ na zemi, a přece poddaným tohoto království; ale co se týče úřadu, do něhož se Bohu zalíbilo mě postavit, byl jsem strážným, jak nad říší, tak nad církví Boží v ní shromážděnou; z důvodu čehož jsem byl vázán svým svědomím troubit na polnici veřejně.
  As touching nature, I was a worm of this earth, and yet a subject of this commonwealth; but as touching the office whereunto it had pleased God to place me, I was a watchman, both over the realm and over the kirk of God gathered within the same; by reason whereof I was bound in conscience to blow the trumpet publicly.

Vlastní modlitby

• Pane, dej mi Skotsko, nebo zemřu!
  Lord, give me Scotland or I die!
• Ó věčný Pane, veď a řiď můj jazyk, aby mluvil pravdu.
  O Lord Eternal, move and govern my tongue to speak the truth.

Ostatní

Člověk s Bohem je vždy ve většině. (Nápis na Knoxově pomníku v Ženevě)
A man with God is always in the majority.

• Modlitba je usilovný a důvěrný hovor s Bohem, kterému sdělujeme všechny své bídy, jehož podporu a pomoc vzýváme a toužíme po ní v našich protivenstvích, a kterého velebíme a chválíme pro námi přijatá dobrodiní. Modlitba tedy obsahuje předložení našich starostí, touhu po Boží ochraně, a chválení Jeho velebného jména.
  Prayer is an earnest and familiar talking with God, to whom we declare all our miseries, whose support and help we implore and desire in our adversities, and whom we laud and praise for our benefits received. So that prayer contains the exposition of our sorrows, the desire of God's defence, and the praising of His magnificent name.
• Svědectví Písma je tak jasné, že k němu cokoliv přidávat by bylo nadbytečné, nebylo-li by tomu tak, že svět nyní došel téměř takové slepoty, že cokoliv nezalibují knížata a zástupy, to je odmítáno jako nově utvořené učení a je odsouzeno jako hereze. Zdálo se mi tedy dobré citovat názor některých starých autorů v této věci, aby ti, kteří nejsou zcela zaslepeni ďáblem, mohli zvážit a pochopit, že toto mé mínění není žádný nový výklad Božích Písem, ale jednotný konsensus větší části zbožných pisatelů od dob apoštolů.
  The testimony of Scripture is so plain that to add anything were superfluous, were it not that the world is almost now come to that blindness, that whatsoever pleases not the princes and the multitude, the same is rejected as doctrine newly forged, and is condemned for heresy. I have therefore thought good to recite the minds of some ancient writers in the same matter, to the end that such as altogether be not blinded by the devil, may consider and understand this my judgment to be no new interpretation of God's Scriptures, but to be the uniform consent of the most part of godly writers since the time of the apostles.
• Nechť si zde každý povšimne, že prorok Boží může někdy učit (co by někteří označili za) zradu vůči králům, a přece on ani ti, kdo poslouchají to slovo, jím mluvené ve jménu Páně, se neproviňují vůči Bohu.
  Let a thing here be noted, that the prophet of God sometimes may teach (what some may call) treason against kings, and yet neither he nor such as obey the word, spoken in the Lord's name by him, offend God.
• Povýšit ženu, aby nesla panství, prvenství, vládu či moc nad jakoukoliv říší, národem nebo městem, odporuje přírodě; [je to] opovržená Bohem, věc nanejvýš v rozporu s jeho zjevenou vůlí a schváleným nařízením; a nakonec je to podvrácení dobrého řádu, vší spravedlnosti a práva.
  To promote a woman to bear rule, superiority, dominion, or empire above any realm, nation, or city, is repugnant to nature; contumely to God, a thing most contrary to his revealed will and approved ordinance; and finally, it is the subversion of good order, of all equity and justice.

Ve výrocích

• Zde leží ten, který ani nepochleboval ani se nebál žádného těla. (James Douglas, 4. hrabě z Mortonu, nad Knoxovým hrobem.)
  Here lies one who neither flattered nor feared any flesh.
• Modliteb Johna Knoxe se bojím více než armády o deseti tisících mužích. (Marie Stuartovna, královna skotská)
  I fear John Knox's prayers more than army of ten thousand men.
• Přál bych si kázat jako John Knox, ale desetkrát více bych si přál se modlit jako on – muž, který nevzal „ne“ za odpověď, ale získal Skotsko pro Krista – a to zůstává Kristovo stále, skrze modlitby Johna Knoxe! Není možné, aby se prelátům dařilo tam, kde se Knox modlil. (Charles Spurgeon)
  I wish I could preach like John Knox, but I wish 10 times more that I could pray like he did—a man who would not take "no" for an answer, but won Scotland for Christ—and she remains Christ's still, through John Knox's prayers! It is not possible for prelacy to flourish where Knox has prayed.
• Když John Knox šel do svého pokojíku přimlouvat se k Bohu za Skotsko, byla to ta největší událost ve skotských dějinách. (Charles Spurgeon)
  When John Knox went upstairs to plead with God for Scotland, it was the greatest event in Scottish history.
• Chceme znovu Johna Knoxe. Nemluvte mi laskavých a mírných mužích, o jemných způsobech a vybraných slovech. My chceme plamenného Knoxe, a i když by jeho kázání naše kazatelny rozštípalo na kousíčky, bylo by to dobře, jen kdyby naše srdce vzburcoval k činnosti. (Charles Spurgeon)
  We want John Knox again. Do not talk to me of soft and gentle men, or soft manners and squeamish words. We want fiery Knox and even though his preaching should „ding our pulpits into blads“ it were well if he did but rouse our hearts into action.

Externí odkazy

• Encyklopedický článek John Knox ve Wikipedii